10 důležitých faktů a životních pravd, se kterými nás obeznámil Stephen Hawking!

Velký vědec Stephen Hawking zemřel v noci 14. března letošního roku. Hawking, navzdory své nemoci, významně přispěl k rozvoji vědy a dokázal nám v jednoduchém jazyce vysvětlit složité teorie.

Dnes jsme se rozhodli uctít památku tohoto neuvěřitelného člověka tím, že se Vám pokusíme ve zkratce odprezentovat jeho nejzajímavější objevy a pravidla života, kterými se řídil.

IQ je pro hlupáky

Hawking neznal své skóre IQ a ani se o tuto otázku nikdy nezajímal. Byl si jistý, že se o toto skóre starají jen ti poražení.

Čtěte také: Klasická fólie vám pomůže s tímto: bojovat proti celulitidě, detoxikovat vaše tělo a zhubnout!

Celá naše planeta je akvárium s vypouklými stěnami

[hana-code-insert name=’google‘ /]Stephen Hawking věřil, že všichni jsme ryby žijící v zakřivené nádobě akvária. Svět posuzujeme zkresleným způsobem, protože se na to díváme zevnitř, aniž bychom měli příležitost studovat svět zvenčí.

V souladu s touto teorií Hawking pokračoval ve zkoumání vesmíru a porušoval všechny stereotypy.

Vesmír vznikl z „ničeho“ a gravitace

Hawking tvrdil, že v původu vesmíru není žádné tajemství. Mohl totiž snadno vzniknout z „ničeho“. Podle teorie Big Bang nejprve vesmír existoval jen jako drobná, ale opravdu malá částice s obrovskou hustotou, nekonečnou hmotností a následně nekonečnou gravitací.

Před asi 14 miliardami let explodovala tato částice a vytvořila prostor pro náš vesmír.

Stojí za zmínku, že Hawking vedl mnoho svých studií, aniž by se mohl pohybovat nebo mluvit.

Stephen Hawking trpěl amyotrofickou laterální sklerózou. Nemoc se projevila, když tento velký fyzik dosáhl 18 let. Lékaři řekli tomuto tehdy mladému muži, že bude žít ještě 2,5 roku, ale Hawkingovi se podařilo žít až do věku 76 let.

Mluvil o vědě jednoduše, jako by to bylo něco samozřejmého. Měl sen, že jsou jeho knihy populární mezi lidmi, kteří nemají s vědou mnoho blízkého, a že se prodávají v kioscích na letištích.

Iluze je nepřítelem znalostí

Podle Hawkinga, hlavním nepřítelem znalostí není nevědomost, ale iluze znalostí. Myslíme si, že víme všechno, zatímco svět kolem nás představuje mnoho překvapení. Několik desítek let zpět si ani sci-fi spisovatelé nedokázali představit existenci černých děr ve vesmíru a v současnosti je jejich přítomnost uznávána vědeckou komunitou.

Podle společnosti Hawking je výzkum a objev něčeho nového mnohem zajímavější než kolik peněz za to dostanete.

Jeho konečné místo není na Zemi!

[hana-code-insert name=’google‘ /]Když se někdo zeptal Hawkinga, jaké místo by chtěl navštívit, jeho odpověď byla místo, které rozhodně není na Zemi. Kdyby měl Hawking náhradních pár miliard dolarů, půjčil by si prý kosmickou loď a odletěl odsud.

Ačkoli se fyzikovi nikdy nepodařilo letět do vesmíru, měl zkušenost s nulovou gravitací. Americká společnost Zero Gravity mu poskytla tuto příležitost tím, že umožnila Hawkingovi letět ve speciálně vybaveném letadle, které po získání nadmořské výšky dokáže po dobu 25 sekund vytvořit nulovou gravitaci.

Minulost je jen řada možností

Podle Hawkinga nezáleží na tom, jaké vzpomínky máme o minulosti. Koneckonců, události v minulosti se nestaly lineárním způsobem. Stávají se všemi možnými způsoby. A dokud se neobjeví externí pozorovatel, prostě plavete v nejistém stavu.

Tato myšlenka spočívá v základech kvantové mechaniky, kterou Albert Einstein kategoricky nepřijal.

„Bůh nehraje kostky,“ řekl Einstein.

Nicméně Hawking jako příklad zmiňoval černé díry. Tvrdil, že Bůh nejen hraje kostky; hází je tam, kde je nelze vidět.

Čas je relativní

To je místo, kde byl Hawking v absolutní shodě s Einsteinem. Oba věřili, že čas je relativní věc. A čím blíže je objekt k Zemi, tím pomalejší je časový tok.

Hawking se obhajoval, že tato okolnost by měla být brána v úvahu při programování systémů GPS, což by mělo pomáhat zabránit chybám, které se podle vědce mohou akumulovat rychlostí 10 km za den při určování globálních pozic.

Osud je iluze

[hana-code-insert name=’Dole‘ /]Stephen Hawking nevěřil, že všechno v našem životě je předurčeno a žalostně si všímal, že i ti nejzřetelnější fatalisté se stále dívají kolem sebe, než překročí silnici.

Hawking se považoval za optimistu a navzdory skutečnosti, že si nebyl jistý, že lidstvo bude žít alespoň dalších tisíc let (existuje tolik scénářů, ve kterých může zemřít každý živý tvor na této drobné planetě), věřil že do té doby odtud lidská rasa odletí prozkoumat krásy vesmíru.

Život není místo pro tragédii

„Život by byl tragický, kdyby nebyl vtipný,“ řekl Hawking. Dnes, když celý svět truchlí nad velkým fyzikem, pro mnohé lidi jsou tato slova jako lék na smutek.