Jaroslav Hutka, známý český písničkář a autor mnoha nezapomenutelných písní sdílel názory na důchodový systém v České republice. Po patnácti letech, které strávil v důchodu, se rozhodl promluvit o svých zkušenostech s penzí. Také o tom, jak vnímá aktuální situaci v oblasti penzijní reformy. Tento článek se zaměří na jeho názory a osobní zkušenosti, které odhalují nejen jeho pohled na vlastní důchod, ale také kritiku současné vlády

Důchodové zkušenosti Jaroslava Hutky

Jaroslav Hutka oslavil své 77. narozeniny a ve starobním důchodu je již patnáct let. Jeho starobní důchod činil 7 000 korun, což považoval za nedostatečné. Hutka přiznává, že mu nebylo uznáno pět let jeho pracovního poměru, což vedlo k tomu, že se musel obrátit na různé úřady, aby si svou penzi zvýšil. „To se mi zdálo málo, protože mi neuznali dohromady pět let a bohužel sociální úřad je takový tajemný hrad v Karpatech. Jednou něco rozhodne, pak se vody zavřou a už se člověk od nich nic nedozví, ani nedovolá. Jeden badatel mi pak poradil, ať si požádám o takzvaný Třetí odboj, dostal jsem ho, a tak mi to tehdy zvýšili na 11 tisíc,“ uvedl Hutka.

Současná výše důchodu

V současnosti Hutka pobírá důchod ve výši 21 000 korun. K tomu připočítává i důchod z Nizozemska. Ten se pohybuje kolem 250 eur měsíčně, což je v přepočtu dalších 5 až 6 tisíc korun. Hutka však není spokojen s tím, jak je výše jeho důchodu stanovena. Kritizuje nedostatečnou transparentnost a chaos, který panuje v systému. „Nedokážu říct, zda je výše důchodu adekvátní, ale to, co mě trápí, je způsob, jakým se určuje,“ říká.

Kritika vlády a penzijní reformy

Hutka se také vyjádřil k aktuálnímu stavu penzijní reformy, kterou prosazuje vláda Petra Fialy. Podle jeho názoru tato reforma nepřinese žádné zlepšení. „Vůbec nemám pocit, že se jedná o nějakou penzijní reformu, protože zakopli ve státním rozpočtu o bludný kořen a teď v tom pouze bloudí. Bohužel Fiala je ideolog a finanční politika se mu zauzlovala. Nelze kombinovat pravicovou politiku neviditelné ruky trhu, malého státu a nízkých daní se sociálními povinnostmi, které stát má. V ekonomické přesile oligarchů a zmatenosti vlády se prostě ceny bydlení samy od sebe nesníží, sociální byty nepostaví a problém chudoby nevyřeší tím, že se bude ignorovat“ komentuje Hutka.

Důsledky pro disidenty

Hutka, aktivní disident během totality, poukazuje na to, že otázka důchodů pro disidenty je stále aktuální. „To je samozřejmě otázka, protože těm, co mají takzvaný Třetí odboj, se přiděluje důchod podle takzvaného průměrného důchodu. Ale nebylo to tak u všech, takže došlo k hladovce Jirky Gruntoráda a Johna Boka (signatáři Charty 77, pozn. red.) před úřadem vlády. Hlavním důvodem byl, že ministr Jurečka měl na rozhodnutí soudu ‚jiný právní názor‘, takže se postavil nad rozhodnutí soudu a Charliemu Soukupovi (undergroundový písničkář, pozn. red.) odmítl dát vůbec nějaký důchod. Díky hladovce couvl, ale vznikla otázka, podle čeho se tedy disidentům průměrný důchod počítá,“ vysvětluje Hutka. Tato situace vyvolala otázky o tom, jakým způsobem se určuje výše důchodu pro disidenty a zda je systém spravedlivý. Hutka sám se do této kauzy zapojil a snaží se přispět k jejímu vyřešení.

Právní kroky a soudní řízení

Hutka se s kolegy rozhodl vzít celou situaci do vlastních rukou a podal žalobu na sociální úřad. JUDr. Lubomír Müller který se disidenty zabývá, položil mým jménem otázku sociálnímu úřadu, tedy ČSSZ. Tento tajemný úřad mu několikrát odmítl odpovědět a cokoliv vysvětlit, což je jeho povinnost. Tak jsme to dali k soudu a uvidíme, jaký rozsudek tomuto státnímu úřadu padne a jestli náhodou nebude mít zase ‚jiný právní názor‘“ říká Hutka.

Zdroj: Cnn.iprima.cz