Přestože potraviny zatím pomáhají udržovat inflaci na uzdě, tohle období spokojených nákupních košíků se blíží ke konci. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza říká rovnou: dodavatelé už rozesílají nové ceníky s výrazně vyššími čísly a obchodníci s nimi budou muset před Vánoci nebo krátce po nich pohnout. Do letošních Vánoc zdražení nečeká – všichni budou bojovat o plný sváteční koš. Ale od ledna se situace změní.
Proč zrovna teď?
Tlak na ceny přichází ze tří stran najednou. Rostou ceny energií a pohonných hmot, bez nichž se žádná výroba ani doprava neobejde. Přidávají se vyšší mzdové náklady a dražší obaly. Mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek potvrzuje, že plošné zdražení přes noc nikdo nečeká, ale tlak je v celém odvětví neustálý a všudypřítomný.
Svou roli sehrají i velkoobchodní ceny komodit. Ty se drží vysoko a obchodníci podle výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora nakupují zásoby na další období za vyšší ceny už řadu měsíců. Dříve nebo později se to plně promítne do regálových cenovek.
Co zdraží jako první
Odpověď je jasná: rostlinné produkty. Letos byla sklizeň v Česku o zhruba čtvrtinu nižší než obvykle – špatné počasí zemědělcům citelně uškodilo. Ceny v zemědělství rostou druhý měsíc v řadě a u rostlinné výroby lze nárůst očekávat nejdřív.
Maso přijde na řadu vzápětí. Prezident Agrární komory Jan Doležal vysvětluje, že jakmile podraží krmivo a energie pro chov zvířat, živočišná produkce následuje s mírným zpožděním. Přesně tak, jak to funguje v každém podobném cyklu.
O kolik procent se připravit
Hlavní ekonom Deloitte David Marek odhaduje, že pokud by vývoj pokračoval nynějším tempem, mohla by potravinová inflace jako celek dosáhnout někde mezi pěti a deseti procenty. To není malé číslo – na průměrném měsíčním nákupu domácnosti za několik tisíc korun představuje zdražení o pět procent stovky korun navíc každý měsíc.
Co teď stále ještě vychází levně
Paradoxně právě ty základní položky, které domácnosti kupují nejčastěji. Mléko, vejce i vepřové maso jsou momentálně cenově nízko. Prezident Potravinářské komory to shrnuje tak, že ceny se dostaly přibližně na reálné minimum – prostor pro další zlevňování prakticky není.
Právě tohle láká část Čechů k nákupům v Polsku. David Kučera z Frýdku-Místku jezdí přes hranice třeba pro džusy: v Česku vyjde krabice i se zálohou na plast na 37 korun, v polském obchodě na pouhých 25. Na jednom konkrétním nákupu byl ale rozdíl miniaturní – 77,70 Kč v tuzemsku oproti 77,39 Kč v přepočtu za polskou hranicí. Velkou část úspor tvoří akce, ne trvalé ceníkové rozdíly.
Jak se připravit a kde ušetřit
Jednou z cest jsou privátní značky řetězců. Kupuje je alespoň občas 98 procent českých zákazníků a jejich podíl roste. Největší zastoupení mají v supermarketech a diskontech, kde tvoří zhruba dvě pětiny tržeb. V hypermarketech stabilně drží osmnáct procent.
Rychle roste i nákup přes internet – meziročně o 18 procent. Online prodejci jako Košík.cz nebo Rohlík.cz hlásí výrazný nárůst objednávek i v menších obcích a vesnicích, kde si zákazníci na dovážku snadno zvykli. Průměrná útrata za jeden online nákup se pohybuje kolem 1 700 korun. Rohlík.cz přitom hlásí meziroční růst tržeb přes 50 procent – největší jihomoravský region, pak západní Čechy a střední Morava.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz
