Pokud se Vaše děti chovají špatně, jsou hrubé, agresivní, hubaté, či prostě nesnesou odpor ani ze strany kamarádů, ani ze strany prarodičů a rodičů, pak jste někde udělali chybu. Základním znakem správné výchovy je respekt před rodiči a slušná a přátelská komunikace. Ruku na srdce, udělali jste někde chybu? Pokud ano, nevěste hlavu, vše se dá napravit!

Nekřičte a nedělejte rámus

Dobrá rada nad zlato. Pokud nechcete, aby se z Vašeho dítěte později stal hrubý, nebo naopak příliš měkký člověk, nekřičte. Věci se dají říci i důrazně a více než křikem dosáhnete dialogem. Není to jednoduché, zvláště pokud máte doma již vyrůstajícího malého despotu, který si myslí, že si může dovolit všechno. Bohužel i k Vám. Ale trpělivost růže přináší a pokud nebudete křičet Vy, pochopí, že ve slušné komunikaci se něco takového nevyskytuje.

Naučte se ovládat

Pokud jste se dostali do situace, kdy je křik, přímo řev doslova nezbytný, zkuste to prodýchat, napočítejte do 10 a přejděte do druhého extrému, kterým je ticho. Dopřejte si čas na přemýšlení a i kdyby to mělo trvat déle, než několik minut, dobře si rozmyslete, co řeknete a uděláte. Vaše agrese se totiž absorbuje do dítěte a zapamatuje si ji jako adekvátní reakci. Nemluvte s dítětem jako se sobě rovným, musí vědět, že autorita jste tu Vy. Ale křikem nedosáhnete ničeho jiného ​​než odporu z druhé strany, projeveného, nebo skrytého.

Děti budou stejní jako vy

Děti jsou zrcadlem svých rodičů, ať se nám to líbí, nebo ne. Pokud jste si uvědomili své chyby ve výchově, které jsou ve velké míře hlavně v komunikaci, příliš pozdě, neuděláte už nic. Můžete jen sledovat, jak se Váš syn nebo dcera vybijí na vlastním dítěti a až tehdy uvidíte, že to nebylo zcela na nic. Křik má jen dva účinky do budoucnosti a tím je jen další křik, nebo uzavření se do sebe a neprůbojnost, pocity méněcennosti, či nedocenění vlastní hodnoty.

Diskutujte, pomáhejte, presvědčujte

Vzájemné porozumění je klíč k úspěchu. I když s Vámi Váš dospívající potomek nesouhlasí v názorech, je důležité, aby Vás dokázal respektovat a téhož se dočkal i od Vás. Je to o každodenní komunikaci o tom, co bude na večeři, o tom, zda pes patří do domu, nebo ne, o tom, proč je důležité uklidit si po sobě postel, atd.

[hana-code-insert name=’google‘ /]Pokud budete svému dítěti odmalička všechno vysvětlovat, najde ve Vás partnera na diskuse a člověka, kterého bude přirozeně respektovat, i když se Vaše názory za několik let mohou začít rozcházet. Poslouchejte Vy jeho a bude poslouchat i on Vás. Vysvětlujte Vy jemu a i on bude vysvětlovat Vám. Křičte Vy na něj, a také on bude jednou křičet. Na Vás, nebo na své děti. Je to prostě pravidlo.

Travte spolu dostatek času

Na to, aby vznikla diskuse, musí být i prostor. Pokud se svým dítětem nebudete trávit dost času, pak se nedivte, když po patnácti letech zjistíte, že si nemáte co říct. Čtěte mu knížky, choďte spolu do divadla, do kina, ven do přírody. Prostě se mu věnujte a dejte mu pocit, že Vám čas strávený s ním stojí za všechny drobné. Má to neuvěřitelně pozitivní vliv a stanou se z Vás přátelé na život a na smrt. S pěknými vzpomínkami přichází i přirozený respekt.

Nevyhýbejte se otázkám

Pokud se Vaše dítě zeptá na něco, co Vám není příjemné, odpovídejte mu. Pokud se donekonečna ptá na nesmysly, i tehdy mu odpovídejte. Je důležité nedat mu pocítit, že Vás jeho otázky obtěžují. Později si může začít o sobě myslet, že je hlupák a to o to dříve, pokud se budete jeho otázkám smát a odbíjet je ignorováním nebo mávnutím ruky a nedokonalou odpovědí. Snažte se být pro Vaše dítě vždy stoprocentní.

Nechraňte ho před trápením

Aby z Vašeho dítěte vyrostla silná osobnost vědoma si své hodnoty, připravte ho na to, že život není bez starostí. Nechraňte ho před smrtí blízkých, před nemocí prarodičů, či jinými rodinnými problémy. Dítě nemá žít v ideálním světě bez starostí, protože jednou s nimi bude i tak konfrontován. Pokud mu to neumožníte okusit ještě v dětství, kdy se s věcmi vypořádává lehčím způsobem a zároveň má u sebe stále dostatek lidí, o které se může opřít, v dospělosti ho mohou takové věci zlomit.

To, jak budete Vaše dítě vychovávat, je jen na Vás. Pokud se však vynasnažíte, může být Vaše dítě Vaší pýchou. A ta nesouvisí s vysokou školou, vzděláním, ani materiálním zabezpečením. Souvisí s tím, jaký člověk a jaký charakter z Vašeho dítěte vyroste.

Zdroj fotografií: freepik.com