Evropský soud rozhodl ve věci, která může zásadně změnit pohled veřejnosti na zákulisí covidových vakcín. Spor o utajené textové zprávy mezi šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen a generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou skončil překvapivým rozsudkem. Komise podle Tribunálu Soudního dvora EU pochybila a bude muset svůj postup znovu přehodnotit a řádně vysvětlit. O co ve skutečnosti šlo a co se pokoušela EU utajit?

Zakázané zprávy mezi Bruselem a Pfizerem

Evropská komise čelí dalšímu skandálu. Tentokrát kvůli utajování komunikace, která probíhala v době pandemické krize mezi její předsedkyní Ursulou von der Leyen a šéfem farmaceutické gigantické firmy Pfizer Albertem Bourlou. Novinářka Matina Stevisová z deníku The New York Times požádala o zpřístupnění jejich textových zpráv, ale Komise žádost zamítla. Argumentovala, že tyto dokumenty vůbec nemá. Jenže Evropský soudní tribunál vidí situaci úplně jinak.

Rozhodnutí soudu zamíchalo kartami

Tribunál Soudního dvora EU uvedl, že Komise jednala nesprávně, když komunikaci nevydala a zamítla žádost žurnalistky. Podle soudu Komise nedokázala přesvědčivě doložit, že žádné zprávy neexistují. Právě naopak – během soudního řízení se objevily podpůrné důkazy, které potvrzují, že ke komunikaci skutečně došlo. To zcela změnilo atmosféru případu, který se mezitím v médiích začal označovat jako Pfizergate.

V sázce bylo přes 20 miliard eur

Zprávy se týkaly citlivých jednání o nákupu vakcín v hodnotě více než 20 miliard eur, což je přibližně 500 miliard korun. Šlo tedy o jeden z největších kontraktů v historii EU. Soud zdůraznil, že nařízení o přístupu k dokumentům má sloužit k co největší otevřenosti unijních institucí vůči veřejnosti. Právě proto není možné, aby Komise pouze tvrdila, že dokumenty nemá, bez jakéhokoliv dalšího podloženého vysvětlení.

Komise musí znovu rozhodnout

Evropská komise teď čelí nepříjemnému úkolu – musí celý případ znovu projednat a rozhodnout na základě důkladnějšího přezkoumání. Sama přiznala, že rozsudek bere na vědomí a že jej hodlá detailně analyzovat. Uvedla také, že připraví nové stanovisko, v němž vše podrobně vysvětlí. Současně však tvrdí, že její politika vedení záznamů zůstává v souladu s pravidly a že transparentnost je pro ni klíčovou hodnotou.

Obvinění z dvojí hry

Podle nevládních organizací a některých médií aféra odhaluje hlubší problém. Nick Aiossa z Transparency International Europe řekl: „Případ Pfizergate je nejnázornějším příkladem rozporu mezi rétorikou předsedkyně EK o transparentnosti a její reálnou praxí.“ Předsedkyně Komise se totiž nikdy k obsahu zpráv veřejně nevyjádřila, přestože vyvolávají zásadní otázky o způsobu uzavírání jedné z největších smluv v historii Unie.

Kolik dávek skončilo v koši?

Zprávy o tom, že se nakoupily miliony dávek, které nakonec nebylo možné využít, jen přilévají olej do ohně. Mnohé vakcíny byly zničeny kvůli prošlé expiraci nebo nezájmu obyvatel o očkování. Zarážející je, že i přes tento vývoj některé členské státy čelí žalobám ze strany Pfizeru, protože odmítly platit za další dávky podle předchozí dohody. Samotná smlouva však nebyla nikdy plně zveřejněna, což dále podkopává důvěru veřejnosti.

V krizi prý šlo o životy

Zastánci předsedkyně von der Leyen zdůrazňují, že jednala v mimořádné situaci, kdy bylo potřeba rychle zajistit vakcíny a ochránit životy občanů. Tvrdí, že v takovém kontextu nelze posuzovat její postup stejně jako v běžné politické praxi. Otázkou však zůstává, proč nebylo možné sdílet alespoň základní informace o komunikaci, která vedla k miliardovým nákupům. Kritici se ptají, zda takový přístup nezakládá nebezpečný precedent.

Bitva o důvěru pokračuje

Ať už byla jednání vedena v jakémkoliv duchu, veřejnost má právo vědět, jak přesně došlo k rozhodnutím, která měla tak zásadní dopady. Soudní rozhodnutí tak může otevřít dveře k dalším případům, kdy se novináři nebo veřejnost budou domáhat vysvětlení skrytých kroků Bruselu. Komise má nyní jedinečnou šanci napravit reputaci a prokázat, že transparentnost není jen prázdným heslem. Otázkou je, zda tuto příležitost využije.

Zdroj: ceska-justice.cz