Příroda aneb aktuálně Amazonský prales dostává od lidstva další pořádný úder pod pás. Bolivijský národní park, který je součástí největšího deštného pralesa na světě, je plánováno narušit kontrovérzním projektem zvaným dálnice. Stavba však nenaruší jen stovky tisíc let fungující přírodní ekosystém, ale ovlivní také život tisíců domorodců, kteří v bolivijské národním parku v současnosti žijí ruku v ruce s nedotčenou přírodou.

[hana-code-insert name=’google‘ /]Cca 305 km dlouhá dálnice, která naruší část Amazonského pralesu, pro představu se bude jednat o území přibližně ve velikosti Jamajky (tedy až 10 000 km²), se v Bolívii stane realitou. Přestože byl kontroverzní projekt ostře odsuzován, bolivijský prezident Evo Morales dal stavbě dálnice vedoucí přes národní park Isiboro Secure zelenou. Po šesti letech tedy Morales zrušil zákon, kteří si domorodci spolu s širokou veřejností od vlády v roce 2011 vydobyli. Po masových protestech a několika střetech s policií totiž v roce 2011 získali pro národní park statut nedotknutelného území, který nedovoloval stavby žádných kontroverzních projektů, jako je v tomto případě např. dálnice. To vše je však dnes minulostí.

Národní park Isiboro Secure, skrze který má vést 305 kilometrů dlouhá dálnice spojující města Cochabamba a Beni, nejenže naruší místní ekosystém Amazonského pralesa, ale ovlivní i život přibližně 14 tisíc domorodců, kteří národní park aktuálně obývají. „Toto je začátek ničení chráněných území v Bolívii a oblastí, kde stále žijí domorodí obyvatelé pralesa. Evo Morales není obhájcem Matky Země ani domorodých národů. Je obhájcem kapitalismu a extraktivizmu (těžba přírodních zdrojů bez respektu k přírodním a sociálním limitům).“ řekl pro The Guardian Fernando Vargas, lídr a zástupce původního obyvatelstva národního parku.

[hana-code-insert name=’Dole‘ /]Zákon o stavbě dálnice v Bolívii prošel navzdory ochraně, kterou národní park oficiálně získal v roce 2011. Schválila ho vládnoucí Moralesova strana, která má dvoutřetinovou většinu. Všechny ostatní politické strany i katolická církev se oficiálně přidaly na stranu odpůrců megalomanského projektu. Aktivisté se obávají zejména toho, že nová dálnice otevře cestu přímo do srdce Amazonského pralesa, což povede k rozvoji těžby ropy, zemního plynu, odlesňování a k ilegálnímu pěstování koky. A ze zkušenosti víme, že mají pravdu.