Česká republika se rozhodla jít vlastní cestou. V nadcházejících řádcích se podíváme na to, proč se premiér Petr Fiala odmítl připojit k mezinárodnímu projektu nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která nadále čelí ruské agresi. Prozkoumáme pozadí tohoto rozhodnutí, jeho důsledky i reakce ze zahraničí. Zjistíme také, jakou roli v pomoci Ukrajině Česká republika hraje místo účasti na této nové zbrojní iniciativě.

Jiný směr české pomoci

Předseda vlády Petr Fiala v úterý oznámil, že Česká republika se prozatím nezúčastní nového programu nákupu amerických zbraní, který oznámily Spojené státy. Tento krok přichází v době, kdy ruská invaze na Ukrajinu nadále pokračuje a mnohé země NATO hledají nové způsoby, jak Kyjevu efektivně pomoci. Fiala vysvětlil, že Česko se soustředí na jiné projekty a nechce tříštit své kapacity. „Česká republika se soustředí na jiné projekty a cesty, jak Ukrajině pomoci, například skrze muniční iniciativu. Proto v tuto chvíli neuvažujeme o tom, že bychom se připojili k tomuto projektu,“ uvedl premiér pro server Publico.

Shoda mezi vládou a ministerstvem

Stejný názor jako předseda vlády zastává i ministerstvo obrany. Mluvčí rezortu Karel Čapek v reakci na dotaz ČTK zopakoval, že se Česká republika nadále drží jiných forem podpory. „Naše pomoc je však nadále realizována prostřednictvím jiných projektů, například skrz muniční iniciativu. Zároveň Ukrajině poskytujeme pomoc, ke které jsme se společně s ostatními spojenci zavázali na summitu ve Washingtonu,“ uvedl Čapek. Tento jednotný postoj naznačuje, že se nejedná o nahodilé rozhodnutí, ale o promyšlený strategický směr.

Muniční iniciativa jako hlavní nástroj

Česká muniční iniciativa se ukázala jako mimořádně efektivní nástroj pomoci Ukrajině. Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno uvedl, že díky této iniciativě se podařilo zajistit přes tři miliony nábojů pro ukrajinské ozbrojené síly. Jen během minulého roku šlo o 1,5 milionu kusů. Tato čísla ukazují, že Česká republika v podpoře Ukrajiny nijak nezaostává, i když se do nejnovější americké zbrojní akce nezapojí.

Mezinárodní zbrojní aliance sílí

Zatímco Česko stojí stranou, řada evropských zemí se rozhodla na nabídku Spojených států reagovat pozitivně. K nákupu moderních zbraní včetně systémů Patriot se chtějí připojit Německo, Velká Británie, Švédsko, Nizozemsko, Dánsko, Finsko, Norsko a také Kanada. Spojené státy přitom slibují, že první dodávky vyrazí na cestu velmi brzy. Podle Donalda Trumpa budou některé zbraně odeslány už „během několika dní“. Evropské státy si navíc touto cestou doplní sklady novými kusy za techniku, kterou pošlou na Ukrajinu.

Německo posílá miliardy

Výrazným příkladem zahraniční podpory je Německo. Tamní ministr obrany Boris Pistorius po jednání s americkým kolegou Petem Hegsethem oznámil, že jeho země uhradí náklady na společnou dodávku dvou systémů protivzdušné obrany Patriot pro Ukrajinu. Celkové náklady se vyšplhají na zhruba dvě miliardy eur, tedy téměř 50 miliard korun. Pistorius navíc vyzval další spojence, aby se do projektu zapojili. Tato výzva ale prozatím v Praze nepadla na úrodnou půdu.

Pomoc zůstává klíčová

Navzdory odmítnutí amerického projektu premiér Fiala zdůrazňuje, že pomoc Ukrajině zůstává prioritou české vlády. Česká republika podle něj chce poskytovat pomoc, která je efektivní a odpovídá jejím možnostem. Vzhledem k tomu, že muniční iniciativa zatím funguje dobře, není podle vlády důvod měnit kurz. V tomto ohledu se Česká republika snaží zachovat konzistenci a zároveň přispívat smysluplným způsobem.

Střelivo versus technologie

Rozhodnutí nepřipojit se k nákupu sofistikované americké techniky možná vyvolává otázky, zda je munice dostatečná. Ministr zahraničí Jan Lipavský už dříve upozornil, že poměr v zásobování mezi Ukrajinou a Ruskem se výrazně zlepšil. „Ukrajinské síly mají nyní k dispozici přibližně jednu dávku střeliva na každé dva výstřely vypálené Ruskem,“ uvedl pro agenturu Bloomberg. To je značný posun oproti začátku války, kdy byl poměr výrazně nepříznivější.

Co bude dál

Český postoj vzbuzuje ve světle dynamicky se vyvíjející situace otázky, zda se v budoucnu nezmění. Vzhledem k tomu, že alianční podpora Ukrajiny se bude muset přizpůsobovat aktuálním potřebám na bojišti, nelze vyloučit, že se Česko do podobných projektů zapojí později. Prozatím však pokračuje cestou, kterou si samo zvolilo – přesně cílenou pomocí s vysokou efektivitou.

Zdroj: Forum24.cz