Premiér Petr Fiala na sociálních sítích oslavuje rekordní růst důchodů během svého působení ve vládě. V předvolebním videu tvrdí, že penze narostly zhruba z 15 tisíc na 21 tisíc korun, čímž podle něj dosáhly historického maxima. Na první pohled jde o působivý výsledek. Ale když se podíváme pod povrch čísel, vyvstává otázka, zda je důvod k oslavám oprávněný. V následujících řádcích se podíváme, jak je to ve skutečnosti s růstem důchodů, co je za tímto nárůstem a proč je dobré se na Fialova slova dívat s rezervou.

Co Fiala říká a co neříká

Petr Fiala se ve svém videu pochlubil: „Nejvíc vzrostly starobní důchody v historii.“ Důchody podle něj stouply zhruba z 15 tisíc na 21 tisíc korun. Tato čísla skutečně odpovídají realitě, pokud je bereme jen nominálně. Jenže premiér už nezmínil, jaký kus této hodnoty spolkla inflace. Právě kvůli inflaci, která v posledních letech skokově narostla, není reálný nárůst penzí ani zdaleka tak výrazný, jak by se mohlo zdát. V některých měsících roku 2024 dokonce reálné důchody klesaly. To, co vypadá jako růst, je při přepočtu na kupní sílu jen iluze.

Kdo za růstem penzí opravdu stojí

Důležité je si uvědomit, že růst důchodů není výsledkem nějaké iniciativy současné vlády, ale zákonem daného mechanismu – tzv. valorizace. Valorizace probíhá pravidelně vždy k 1. lednu a odvíjí se od růstu spotřebitelských cen a mezd. Fialova vláda tak důchody nezvýšila z vlastní vůle, ale jednoduše musela dodržet zákon. První valorizaci z ledna 2022 navíc ještě schválila předchozí Babišova vláda. Podobně to platí i o tzv. výchovném – příspěvku 500 korun za vychované dítě, který rovněž zavedl Babišův kabinet.

Mimořádné valorizace a jejich oslabování

V období silné inflace se dříve uplatňovala i tzv. mimořádná valorizace. Ta nastupovala automaticky, když růst cen překročil 5 %. Důchody se pak navyšovaly úměrně k nárůstu cen. Fialova vláda ale tento mechanismus upravila. V roce 2023, kdy mělo podle původního výpočtu dojít ke zvýšení důchodů až o 1 770 Kč, vláda změnila pravidla a místo toho přidala jen 760 Kč. Rozdíl činil více než tisícovku. Tato úprava vyvolala silnou kritiku opozice, která podala návrh na zrušení ke Ústavnímu soudu – ten však novelu potvrdil.

Nové mechanismy znamenají zpomalení růstu

Vláda navíc zavedla nový institut – tzv. dočasný příspěvek, který nahradil mimořádnou valorizaci. Tento příspěvek zohledňuje pouze 60 % růstu cen a je omezený jen do konce roku, kdy se čeká na řádnou valorizaci. To ale není vše. Od začátku roku 2024 se změnil i způsob výpočtu pravidelné valorizace: nově se bere v potaz jen třetina růstu reálných mezd, nikoliv polovina jako dříve. Tento krok opět zpomaluje růst penzí a negativně ovlivňuje reálný příjem důchodců.

Když se do hry zapojí inflace důchodců

Důležitou roli hraje i tzv. inflace domácností důchodců. Český statistický úřad sleduje tento specifický index samostatně, protože spotřební koš důchodců se od běžných domácností mírně liší. Pro výpočty valorizací se dnes využívá právě tento index, nikoli obecná inflace. A když se důchody očistí o tuto specifickou inflaci, je výsledek pro Fialovu vládu ještě méně lichotivý – reálná hodnota penzí totiž klesala.

Jak si Fialova vláda vede v historickém srovnání

V nominálním srovnání důchody opravdu nikdy nerostly tak rychle jako nyní. Ale pokud započítáme inflaci, reálný růst už tak slavný není. Za vlády Andreje Babiše se průměrné důchody zvedly reálně o 15,6 %. Za vlády Petra Fialy jen o 2,6 %. A když použijeme index inflace domácností důchodců, výsledky jsou pro Fialovu vládu ještě horší – penze reálně klesly. O žádný rekordní růst se tedy rozhodně nejedná.

Kampaně vs. realita

V předvolebním videu premiér vyvolává dojem, že za růst důchodů může jeho vláda. Jenže jak už víme, ke zvýšení musela přistoupit ze zákona. Nešlo o dobrovolný krok ani novou iniciativu. Když k tomu připočteme, že vláda naopak změnila zákony tak, aby růst penzí zpomalila, působí Fialova slova v kampani velmi zavádějícím dojmem. Podobné tvrzení už v minulosti zaznělo z úst dalších členů koalice – a pokaždé působilo jako snaha přivlastnit si zásluhy za něco, co automaticky přikazuje legislativa.

Závěrečný pohled pod čarou

Petr Fiala sice nelže, když mluví o historicky nejvyšším nárůstu důchodů v korunách. Ale ignoruje podstatný kontext: inflaci, zákonnou povinnost valorizace a zpomalování růstu, které jeho vláda aktivně prosadila. Reálná kupní síla důchodců nejenže výrazně nevzrostla – v některých obdobích dokonce klesala. Tvrzení o rekordním růstu důchodů tak vypadá spíše jako chytrý trik politického marketingu než jako odraz skutečnosti.

Zdroj: Demagog.cz