Prezident Petr Pavel překvapil veřejnost svým jasným postojem k možnému vyslání českých vojáků na Ukrajinu. Podle jeho slov by Česko nemělo stát stranou, pokud dojde ke vzniku mezinárodních mírových jednotek. Jak by taková mise vypadala, kdo o ní rozhodne a jaké jsou šance na skutečné ukončení války?
Pavel a jeho jasný vzkaz
Petr Pavel v rozhovoru pro ČTK zdůraznil, že Česko podporuje Ukrajinu od prvního dne ruské agrese, a proto by mělo být součástí případných mírových jednotek. Podle něj by se mohlo jednat o dohled nad demilitarizovanou zónou, která by vznikla podél linie dotyku. „Nabízí se i taková myšlenka, že by vznikla podél linie dotyku, ať už bude dojednána jakákoliv, určitá demilitarizovaná zóna. Taková zóna by podléhala nejenom technickému, ale i fyzickému dohledu. Pravděpodobně by došlo i k určitému rozmístění mezinárodních sil,“ vysvětlil prezident.
Jak reaguje ministerstvo obrany
Zatímco prezident mluví o možnosti zapojení českých vojáků, ministryně obrany Jana Černochová působí opatrněji. Podle ní nic podobného nyní není na stole. Připustila ale, že pokud by po příměří skutečně došlo k misi, mohlo by jít o podobný model, jaký česká armáda zná z Balkánu. Jednotky by tak nestály přímo na frontové linii, ale v zázemí, kde by se staraly o bezpečnost a podporu mírového procesu.
Jak by mohla vypadat česká role
Mluvčí ministerstva obrany David Šíma naznačil, že česká armáda by se mohla podílet například na výcviku ukrajinských vojáků nebo na odminování území. To jsou úkoly, se kterými má Česko bohaté zkušenosti. Samotné vyslání vojáků by ovšem musely schválit nejen vláda, ale i obě parlamentní komory.
Mezinárodní jednání a velcí hráči
Do debaty o budoucnosti Ukrajiny se vložil i Bílý dům. Americký prezident Donald Trump se setkal s Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry, aby hledali cestu k bezpečnostním garancím. Předtím jednal také s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle výsledků schůzek by mělo dojít k dalším jednáním, a to dokonce i mezi samotným Putinem a Zelenským.
Kdo drží v rukou mír
Pavel upozornil, že konečné rozhodnutí o ukončení války leží v rukou Vladimira Putina. „Varují před tím, abychom nepodléhali přílišnému optimismu z vůle ruské strany dosáhnout rychle mírového řešení. Prezident Putin měl v rukou mír v podstatě od počátku,“ připomněl český prezident s odkazem na názory Emmanuela Macrona či Alexandera Stubba.
Riziko odměny pro agresora
Podle Pavla je nutné přistupovat k jednáním konstruktivně, ale zároveň pevně. „Měli bychom k nim přistupovat na jedné straně konstruktivně, to znamená s vůlí k určitým kompromisům, ale na druhou stranu dostatečně pevně. Aby nedošlo k situaci, že za agresi bude nakonec odměněn agresor a potrestán ten, kdo byl napaden,“ zdůraznil.
Skeptický optimismus Evropanů
Podobně jako Pavel, i někteří evropští lídři volají po opatrnosti. Finský prezident Stubb nebo francouzský prezident Macron varují před přílišným optimismem. Rusko má totiž podle Pavla nyní na bojišti iniciativu, a proto nemusí mít zájem rychle ukončit válku.
Česko před velkým rozhodnutím
Zda česká armáda skutečně vyrazí na Ukrajinu v rámci mírové mise, rozhodnou až budoucí dohody a politická reprezentace. Už teď je ale jasné, že prezident Pavel otevřel téma, které může mít zásadní dopad nejen na českou politiku, ale i na postavení země v mezinárodní bezpečnostní architektuře.
Zdroj: Extra.cz
