Výrok vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaji Kallasové o přirovnání současné situace na Ukrajině k Československu roku 1938 rozpoutal silnou vlnu reakcí. Zatímco ona sama varovala před opakováním dějinných chyb a apelovala na evropské země, aby se nebály poskytnout podporu Kyjevu, její slova vyvolala ostrou kritiku. Komentátor Petr Holec mluví dokonce o „tragédii Evropy“ a varuje, že Kallasová může svou rétorikou přispět k dalšímu rozdmýchávání konfliktů.

Kontroverzní přirovnání

Kallasová v rozhovoru pro německou RND prohlásila, že Evropa dnes stojí před podobnou situací, jakou zažilo Československo před Mnichovem. Podle ní tehdy Západ neochránil menší stát před agresorem. To vedlo k jeho pádu, a právě to by se nemělo opakovat na Ukrajině. „Dnes máme situaci, která připomíná rok 1938: Československo tehdy prosilo o pomoc proti nacistickému Německu, nedostalo ji a padlo do rukou nacistů. Rozdíl dnes je v tom, že pokud padne Ukrajina, bude ohrožena bezpečnost celé Evropy. Musíme ukázat, že jsme se poučili z historie,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie.

Argument pro vojenskou odpovědnost

Podle Kallasové je nezbytné, aby členské státy EU zvážily i větší vojenské nasazení, přestože rozhodnutí o účasti na misích zůstává na každé zemi zvlášť. Sama zdůraznila, že nikdo vojáky do nebezpečných operací neposílá bez rozmyslu, ale že zastavení Ruska na Ukrajině je nakonec levnější než riskovat, že se válka přesune až k hranicím Unie. Tím se snažila posílit argument, že pomoc Kyjevu není jen otázkou solidarity, ale především vlastní bezpečnosti Evropy.

Tvrdá reakce Petra Holce

Známý komentátor Petr Holec si na adresu Kallasové nebral servítky. „Kallasová je tragédií Evropy. Posaďte tu plačtivou soudružku k jakémukoli stolu a úspěchem bude, když to neskončí další světovou válkou,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz. Podle něj její výroky jen zvyšují napětí a nevedou k reálnému řešení konfliktu, který už nyní destabilizuje celý kontinent.

Stejné paralely u českého ministra

K podobným historickým přirovnáním se často uchyluje i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ten opakovaně varuje před „novým Mnichovem“ a tvrdí, že Evropa nesmí zopakovat chybu, kdy menší stát zůstal na pospas agresorovi. Lipavský tak patří k politikům, kteří sdílejí Kallasové pohled, že válka na Ukrajině není jen lokálním konfliktem, ale přímou hrozbou pro bezpečnost celé EU.

Kritika za přehánění

Odpůrci Kallasové i Lipavského však tvrdí, že jejich slova působí spíše jako zbytečné strašení veřejnosti. Připomínají, že situace dnes je zcela jiná než před druhou světovou válkou – Evropa má NATO, vlastní obranné mechanismy a mnohem širší možnosti, jak reagovat na krizi. Podle kritiků tak může přehnaná historická paralela působit kontraproduktivně a spíše oslabovat ochotu veřejnosti k dlouhodobé podpoře Ukrajiny.

Podpora Kyjevu jako strategická nutnost

Na druhé straně zastánci tvrdšího postoje tvrdí, že bez pomoci by Ukrajina skutečně mohla padnout a tím by se otevřela cesta k přímé konfrontaci Ruska se zeměmi EU. Kallasová proto apeluje, že investice do obrany a podpory Kyjeva se vyplatí. Ty chrání nejen ukrajinskou suverenitu, ale i budoucnost celé Evropy.

Politické napětí v Evropě

Debata, kterou Kallasová vyvolala, tak odhaluje hluboký rozkol mezi evropskými politiky a komentátory. Jedni varují před další eskalací konfliktu a obviňují unijní diplomacii z nezodpovědné rétoriky, druzí zase zdůrazňují, že slabost a váhavost může mít mnohem horší následky. Tento střet názorů ukazuje, jak složité je hledat jednotný evropský postoj k válce, která už třetím rokem otřásá kontinentem.

Poučení z historie nebo cesta do slepé uličky

Otázkou zůstává, zda přirovnání k roku 1938 Evropě skutečně pomůže pochopit závažnost situace, nebo zda se jedná jen o laciný historický obraz, který spíše prohlubuje obavy. Jisté je, že slova Kallasové vyvolala bouři emocí a otevřela další kapitolu v nekončící debatě o tom, jak má Evropa reagovat na válku na Ukrajině.

Zdroj: ParlamentníListy.cz