Bez jakýchkoli okolků se nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura rozhodl udělat první viditelné gesto ve své funkci – a okamžitě tím rozvířil politické vody. Když nechal odstranit ukrajinskou vlajku z budovy Sněmovny, způsobil tím vlnu kritiky, rozhořčení a symbolických protiakcí ze strany opozice. V následujících dnech se tak budova Parlamentu stala bojištěm hodnot, gest a ideologických vzkazů, které rezonovaly napříč politickým spektrem i veřejností.
Okamurův první krok ve funkci
Tomio Okamura se po svém zvolení předsedou Poslanecké sněmovny rozhodl pro krok, který nenechal nikoho chladným. Hned ve čtvrtek nechal z budovy odstranit ukrajinskou vlajku, která tam visela od počátku ruské invaze v roce 2022. Své rozhodnutí doprovodil osobním vzkazem na sociálních sítích, kde prohlásil: „Právě jsem nechal sundat ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny. Česká republika na prvním místě. Držte nám palce.“ Tento tah okamžitě rozdělil veřejnost a vyvolal politické přestřelky, jaké Sněmovna dlouho nezažila.
Opozice nezůstala potichu
Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Občanská demokratická strana (ODS) se rozhodla, že Okamurův krok „napraví“ po svém. Na svých sociálních sítích oznámila: „V ODS jsme se rozhodli urychleně napravit první krok nového předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury. Ukrajinská vlajka je ve Sněmovně zpět a visí z oken našeho poslaneckého klubu.“ K činům se přidali i další opoziční poslanci, kteří odmítli nechat symbol podpory napadené Ukrajině zmizet z veřejného prostoru.
Černochová: Vlajka tam patří
Velmi emotivně reagovala i bývalá ministryně obrany Jana Černochová z ODS, která Okamurův postup označila za neuctivý vůči hodnotám české demokracie. „Obviněnému předsedovi Sněmovny Okamurovi jeho trapné šaškování u štaflí nevyšlo. Sněmovna není jeho majetek. Vlajka Ukrajiny jako vyjádření naší podpory zemi, kterou denně bombardují Putinovi teroristé, na budovu Sněmovny patří. Proto jsme se s kolegy z našeho klubu okamžitě postarali o nápravu. Vlajka je zpátky. Nevzdáme to!“ prohlásila. Její slova se rychle rozšířila po sociálních sítích a získala tisíce reakcí.
Piráti se přidali do odporu
Po vzoru ODS se k akci připojili i Piráti. Předsedkyně jejich poslaneckého klubu Olga Richterová nechala vyvěsit ukrajinskou vlajku z oken pirátského klubu a přidala se tak k protestu proti Okamurově rozhodnutí. Tím se dolní komora Parlamentu proměnila v místo, kde každý klub dával najevo svůj postoj nejen slovy, ale i činy.
Obavy o další vývoj
Právní analytik pirátské strany Janusz Konieczny se na sociálních sítích vyjádřil ještě ostřeji. Podle něj může Okamurův přístup přerůst v extrémní demonstrace. „Ukrajinská vlajka zpět vlaje z Poslanecké sněmovny! Okamura sice strhl ukrajinskou vlajku a tipuji, že ji zapálí, nicméně situaci zachránila Olga Richterová, která ji zpět vyvěsila. Naděje neumřela. Základ je se nevzdávat, i když je to těžké,“ napsal Konieczny. Jeho komentář okamžitě vyvolal vášnivé debaty napříč internetem.
Kritika i od Pekarové Adamové
Do rozjitřené atmosféry přispěla i Okamurova předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Ta se k celé věci vyjádřila s ostrým odsudkem. „Ukrajinská vlajka na budově Sněmovny byla symbolem lidskosti a solidarity s národem, který čelí brutalitě a nespravedlivé válce. Její sundání je od Tomia Okamury hanebné gesto – nejen proti Ukrajině, ale také proti hodnotám, na kterých stojí i naše země,“ uvedla na síti X.
Vlajky, symboly a politika
Na budově Sněmovny nyní vlaje česká, evropská a izraelská vlajka. Izraelská se na fasádě objevila v říjnu 2023 po útocích hnutí Hamás. Změna symbolů na budovách státních institucí tak znovu otevřela otázku, do jaké míry mají vlajky reprezentovat politické postoje či solidaritu se zahraničím. Zatímco jedni mluví o potřebě neutrality, druzí vnímají podobné kroky jako popření morální odpovědnosti vůči obětem války.
Napětí roste i mimo Sněmovnu
Okamurův krok navázal na obdobnou událost z letošního roku, kdy Národní muzeum po třech letech odstranilo ukrajinskou vlajku ze své fasády. Tamní vedení tehdy uvedlo, že plocha bude nadále sloužit k propagaci výstav. Tento krok rovněž rozdělil společnost – na jedné straně stály desítky lidí požadujících návrat vlajky, na druhé pak skupiny, které její přítomnost odmítaly. Stejně jako tehdy, i nyní se ukazuje, že symboly na fasádách mají v české společnosti mimořádně silný význam.
Zdroj: ParlamentniListy.cz
