Babišova vláda v pondělí odhlasovala novelu trestního řádu, která bere odvolacím soudům klíčovou část jejich pravomocí. Soudy nižší instance napříště nebudou povinny řídit se tím, jak má vypadat hodnocení důkazů podle soudu vyššího. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO) změnu prezentuje jako modernizaci justice. Jenže kritici si kladou jednu naléhavou otázku: nepomůže tato úprava náhodou samotnému premiéru Babišovi vyhnout se odsouzení v kauze Čapí hnízdo?
Co se přesně mění a proč se o tom mluví
Dosud platilo – a od roku 2023 to potvrdil i Ústavní soud – že pokud odvolací instance zrušila rozsudek a vrátila případ zpět, mohla soudu první instance fakticky nařídit, k jakému závěru má dojít. Po novele by to bylo zakázáno. Konkrétní formulace v zákoně říká, že odvolací soud „nemůže zavázat soud prvního stupně k tomu, jak má hodnotit důkazy a jaká má učinit skutková zjištění“.
Tejc to označuje za posílení soudcovské nezávislosti. Ústavní soud ale v roce 2023 zaujal opačné stanovisko a výslovně napsal, že „ústavní pořádek nebrání“ tomu, aby odvolací instance při vrácení věci zavázala nižší soud uznat obžalovaného vinným. Vláda tedy postupuje přímo proti tomuto výkladu.
Jak to celé souvisí s Čapím hnízdem
Kauza Čapí hnízdo se točí kolem padesátimilionové dotace, kterou měl Babiš získat podvodně tím, že farmu Čapí hnízdo dočasně vyvedl z holdingu Agrofert a převedl ji na rodinné příslušníky. Jako malý podnik pak farma dosáhla na dotaci, na niž by Agrofert nikdy nedosáhl.
Soudce Jan Šott u Městského soudu v Praze původně dospěl k tomu, že se obžaloba neprokázala. Vrchní soud v Praze ho ale ostře zkritizoval: napsal, že Šottův přístup byl „tendenční, selektivní a nepřesvědčivý“ a že celou řadu důkazů prostě pominul. Vrchní soud pak shrnul, že provedené dokazování „neumožňuje jiný závěr“, než že Babiš s Nagyovou vědomě uváděli farmu jako malý podnik, ačkoli věděli, že tato podmínka splněna není.
Soudce Šott se poté rozhodl v souladu s pokynem odvolacího soudu – a v květnu 2026 uznal bývalou manažerku Agrofertu Janu Nagyovou vinnou. Sám přitom veřejně prohlásil, že tak učinil „z donucení“ a že má nadále pochybnosti o její vině.
Přijde Šott o povinnost řídit se Vrchním soudem?
Právě tady leží jádro sporu. Pokud novela projde Sněmovnou, Senátem a dostane prezidentský podpis, soudce Šott by se teoreticky nemusel pokynem Vrchního soudu v Praze řídit. A Babiš, jehož případ zatím stojí kvůli poslanecké imunitě, by po jejím skončení mohl stanout před soudcem, který bude moci rozhodovat zcela po svém – bez závazného rámce nadřízeného soudu.
Tejc se na tiskové konferenci ohradil, že novela se skončených případů netýká. Na přímý dotaz, zda lze vyloučit dopad na kauzu Čapí hnízdo, ale neodpověděl. Premiér Babiš nebyl na vládní schůzi přítomen – odletěl do Alžírska.
„Otázka pro deset profesorů“ – ani odborníci si nejsou jistí
Šéf Unie státních zástupců Tomáš Foldyna se přiklání k Tejcově výkladu, tedy že Babišovy kauzy se změna dotknout nemá. Zároveň ale otevřeně přiznává, že si tím není jistý. „Není to jednoznačné a už vůbec ne jednoduchá věc. Opravdu je to na silnou teoreticko-právní debatu,“ řekl pro Seznam Zprávy. A přidal lapidární hodnocení: „To je otázka pro tak deset profesorů z právnických fakult.“
Jinými slovy: ani lidé, kteří trestní právo znají zblízka, nedokážou s jistotou říct, co novela pro Babišův případ bude znamenat. To samo o sobě je pozoruhodné – zákon, jehož dopady nejsou jasné ani odborníkům, prošel vládou bez přechodných ustanovení, která by situaci vyjasnila.
Co na změnu říká Babiš a jak líčí českou justici
Premiér kauzu Čapí hnízdo dlouhodobě odmítá jako politicky motivovaný útok. „U nás vás mohou zavřít na objednávku,“ prohlásil veřejně. Soudkyni Evě Brázdilové, která jako předsedkyně odvolacího senátu Vrchního soudu zpochybnila původní Šottovo rozhodnutí, vytkl, že „rozhodla jako prokurátor, jako za starých časů“.
Tato rétorika teď dostává nový rozměr: vláda, jejíž je Babiš předsedou, schvaluje zákon, který pravomoci právě těch odvolacích soudů výrazně oklešťuje.
Tejc zdůrazňuje, že novela trestního řádu řeší i jiné věci: digitalizaci řízení, možnost vzdálené identifikace účastníků, širší ochranu osobních údajů nebo povinnost státního zástupce předložit soudu veškeré důkazy – i ty, které svědčí ve prospěch obžalovaného.
Cesta novely k platnosti ale bude trvat. Ze Strakovy akademie míří do Sněmovny, kde ji čekají tři čtení, poté Senát a nakonec podpis prezidenta. Průměrná délka projednávání v Parlamentu se pohybuje kolem šesti až osmi měsíců. Babišův poslanecký mandát a s ním spojená imunita přitom nejsou bez konce – otázka načasování tak není zanedbatelná.
Zdroj: seznamzpravy.cz
