Vojtěch Pšenák, známý jako Pražský Pérák, se ocitá v samém středu jedné z nejvýbušnějších kauz posledních let. V rozhovoru popisuje, jak přišli k údajným nahrávkám poslance Jindřicha Rajchla, proč se nebojí žalob, jak vypadala cesta do Německa kvůli ověřování archivních materiálů a proč končí jeho dlouholetý parťák Mike Oganesjan. Přináší pohled do zákulisí aktivismu, který hýbe politickou scénou a mění atmosféru na veřejných akcích.

Nadupaný začátek

Pšenák bez okolků popisuje, jak se jejich skupina dostala k nejcitlivějšímu materiálu, který poslední týdny ovládá politické debaty. Tvrdí, že domácí video z roku 2015 není jediný existující záznam s Rajchlem a že jejich tým pracuje s celou kolekcí, jejíž část museli ověřovat osobně. Do toho mluví o zásadní změně směru celé skupiny, která se po odchodu jednoho ze zakladatelů chce přerodit a posunout k profesionálnější práci.

Devět videí a cesta do Německa

Jedno z největších Pšenákových tvrzení je bez pochyb výbušné. Právě tady zazněla citace, kterou si mnozí budou pamatovat: „Ano, máme devět videí. A část jsme si ověřovali u původní produkce. Chci mít jistotu, že pracujeme s fakty. Nic z toho nevymýšlíme“. Tvrdí, že materiály pocházejí z archivů mezi roky 2006 až 2008 a že Německo bylo klíčovým místem pro potvrzení jejich pravosti. Celou dobu přitom ujišťuje, že se nejedná o nic, co by si jeho tým sám konstruoval. Zároveň dodává, že od Rajchla žádné žaloby neočekává, protože podle něj poslanec ví, proč by takový krok mohl být nebezpečný. „On dobře ví, proč to neudělá. Soud by otevřel všechno a to si rozhodně nepřeje.“

Konfrontace u domu, která se zvrhla

Další pasáž rozhovoru se točí kolem incidentu u Rajchlova domu. Pšenák popisuje, že šlo o běžné natáčení místa, kde se podle nich měla odehrávat část starších večírků. Kontakt s nezletilou dcerou poslance označuje za nečekaný a tvrdí, že záznam by bez Rajchlovy zmínky ve streamu nikdy nezveřejnil. Celou situaci rámuje jako nepříjemný střet, který ale podle jeho slov nebyl záměrnou konfrontací.

Spor s Rychlíkovou a Zelenkou

Pšenák se ostře vymezuje vůči práci novinářky Apoleny Rychlíkové a jejího kolegy Jakuba Zelenky. Podle něj jejich reportáž zkreslovala realitu a byla postavená spíše na snaze o senzaci než na skutečnosti. Tvrdí, že viděl důkazy, které měly potvrdit nevinu svého bývalého parťáka Oganesjana. Důrazně říká, že závěry novinářů podle něj neodpovídají faktům. „Viděl jsem důkazy, vím, že to tak nebylo“, zdůrazňuje.Výpady vůči novinářům jen dokreslují atmosféru války mezi aktivisty a částí mediální scény.

Oganesjanův konec a nový směr

Zlomový moment přichází ve chvíli, kdy Pšenák oznamuje odchod Mikea Oganesjana, který tvořil druhou polovinu jejich projektu. Podle Pšenáka Oganesjan oznámil konec k 23. prosinci. On sám to ale nevnímá jako rozpad, spíše možnost přenastavit styl práce. Chce méně kontroverzí a více profesionálního přístupu. „Chci méně vulgarit, větší produkci a víc jít po skutečně důležitých jménech“, popisuje směr, kterým se plánuje vydat.

Ostřejší kurz, méně křiku

Pšenák chce, aby jeho práce mířila na osoby s reálným vlivem, nikoli na běžné účastníky demonstrací. „Je potřeba jít po lidech, kteří mají vliv. Ne po těch, kteří na náměstí mávají vlajkou. Chci zvýšit kvalitu, méně křiku a víc práce“, vysvětluje. Tvrdí, že chce jeho tým posunout k profesionálnější investigaci, důrazu na fakta a systematickou práci, která může měnit politické prostředí.

Sonda do světa aktivismu

Celé jeho vyprávění působí jako nahlédnutí do zákulisí scény, která se pohybuje mezi investigací, aktivismem a provokací. Popisuje svět, který funguje na hraně možností, ve kterém se prolíná touha po odhalování skutečností, adrenalin a moc sociálních sítí. Ať už člověk Pšenáka vnímá jakkoli, jeho role v současné politické atmosféře je nepopiratelná – a kauza, která teď praskla, ji posunula na úplně novou úroveň.

Výbušný závěr

Z rozhovoru vyplývá, že kauza kolem Rajchla nekončí – naopak nabírá další rozměry. Devět nahrávek, cesta do Německa, spor s novináři i změny v týmu ukazují, že Pšenák hodlá pokračovat dál. A politická scéna se musí připravit na to, že to nebude nic tichého. Celá věc tak otevírá otázku, kam až může podobný typ aktivismu zajít a jak hluboko může zasáhnout do veřejného prostoru.

Zdroj: expres.cz