Poslanecká sněmovna se po dlouhých hodinách jednání dostala k rozhodnutí, které může výrazně proměnit fungování státní správy. V následujících řádcích se dozvíte, co přesně koalice prosadila, proč opozice bije na poplach, jaké obavy vyjádřily odbory i protikorupční organizace a jaké argumenty naopak zaznívají ze strany vlády.

Osm hodin jednání a první zelená

Poslanci po téměř osmi hodinách debat v úvodním čtení podpořili koaliční návrh, který počítá s nahrazením dosavadního služebního zákona zcela novou právní úpravou. Cílem změn má být výrazné uvolnění pravidel pro zaměstnávání i propouštění státních úředníků. Opozice se podle očekávání snažila návrh zastavit hned v úvodu, avšak neuspěla ani s jeho zamítnutím, ani s návrhem na vrácení k přepracování. Pro pokračování legislativního procesu hlasovalo zhruba pět desítek ze 161 přítomných poslanců, což stačilo k postupu normy do další fáze projednávání.

Zákon míří do výboru

Další osud návrhu nyní leží na bedrech sněmovního ústavně-právního výboru, který dostal na jeho projednání standardní lhůtu 60 dnů. Opozice se pokusila tuto dobu prodloužit o dalších 20 dní a zároveň prosadit zapojení výboru pro veřejnou správu, ani tyto návrhy však podporu nezískaly. Koalice tak drží tempo a dává jasně najevo, že chce změny prosadit co nejrychleji, bez dalších odkladů a rozšiřování debat na půdě dalších výborů.

Konec bazénu a rychlejší výpovědi

Jedním z nejviditelnějších bodů navrhované normy je zrušení takzvaného bazénu, tedy tříměsíčního období, kdy úředníci po odchodu z funkce pobírali až 80 procent platu. Nově by podle koalice měli odejít rovnou s odchodným. Změny se dotknou i samotných výpovědí, které by bylo možné udělit například na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení. Pokud by došlo ke zrušení pracovního místa v rámci systemizace, stát by se mohl úředníka zbavit okamžitě, bez dalších přechodných období.

Opozice mluví o politizaci

Opoziční politici upozorňují především na to, že návrh nevznikl přímo na půdě vlády a že mu chybí podrobné analýzy dopadů. Kritizují také plánované posílení pravomocí ministrů, kteří by nově jmenovali i odvolávali státní tajemníky. Zvláštní obavy vyvolává i záměr zrušit po roce fungování služební komise, na kterou se dosud mohli úředníci obracet v případě podezření na nátlak. Podle opozice může nový zákon otevřít cestu k politickému ovlivňování státní správy a k jednoduššímu získávání dotací firmami napojenými na vládní politiky.

Varování od watchdogů

K návrhu se kriticky postavily také protikorupční organizace a občanské iniciativy. Transparency International společně s iniciativou Česko funguj! upozorňují na možné ohrožení nezávislosti státní správy. Iniciativa ve své tiskové zprávě vyzvala ke vzniku pracovní skupiny, ve které by zasedli zástupci všech sněmovních klubů, vedení státní služby, odborů i nezávislí odborníci. Cílem by mělo být posouzení všech rizik a dopadů připravovaného zákona, což koalice zatím nepovažuje za nutné.

Odbory hrozí Bruselem

Rovněž odborářské organizace vyjadřují s postupem koalice zásadní nesouhlas. Poukazují na to, že změny, které se dotknou desetitisíců státních zaměstnanců, s nimi vláda vůbec neprojednala. Chybí podle nich analýza dopadů na personální stabilitu, chod úřadů i státní rozpočet. Odbory varují před oslabením profesionality státní správy a jejím možným zpolitizováním, kvůli čemuž se hodlají obrátit na Evropskou komisi. Premiér Andrej Babiš však dává najevo, že případné stížnosti z Bruselu ho neznepokojují.

Konec starého zákona

Dosavadní služební zákon platí od roku 2015 a jeho hlavním cílem bylo odpolitizovat státní správu. Českou republiku k jeho přijetí přiměla pravidla Evropské unie, která požadovala zajištění neutrality a nezávislosti státního aparátu. Nová norma má podle předkladatelů přinést větší flexibilitu, snížit administrativní zátěž a odstranit dlouhodobou strnulost byrokratických postupů. Tvůrci zákona chtějí zrušit správní řízení při přijímání úředníků a jasně vymezit důvody, za kterých bude možné dát výpověď či odvolat vedoucí zaměstnance.

Ochrana i kariéra po novém

Koalice zároveň tvrdí, že ochrana postavení státních zaměstnanců zůstane zachována. Stabilitu má zajistit pevné ukotvení druhu práce v pracovní smlouvě na konkrétní systemizované místo. Úředníci se budou moci bránit proti nezákonnému postupu žalobou u obecného soudu. Kariérní postup má naopak posílit možnost obsazovat místa bez výběrového řízení v rámci stejného či jiného úřadu. Návrh také ruší některé výjimky z požadavků na vzdělání. To má podle koalice přispět k větší otevřenosti a pružnosti státní služby.

Zdroj: Deník.cz