Je mu 42 let, doma má dva malé kluky a ještě nedávno žil obyčejný rodinný život, který se zlomil během jediné snídaně. Tento článek přináší silný a lidský příběh Honzy, otce dvou dětí, který už několik let svádí nerovný boj s jedním z nejagresivnějších nádorů mozku. Dočtete se o jeho vyčerpávající léčbě, o naději v podobě moderní terapie, ale také o tvrdé realitě českého systému, kde o životě rozhodují podmínky a paragrafy.

Osudový okamžik u snídaně

Honza měl ještě před pár lety úplně normální život. Práci, rodinu, plány do budoucna. Všechno se změnilo v lednu 2022 při obyčejné ranní snídani, která se během vteřin proměnila v noční můru. „Honzovi se na okamžik neudělalo dobře a nemohl ovládat levou ruku a nohu.“ V nemocnici pak přišla diagnóza, která zní jako rozsudek. „Glioblastom IV. typu“. V tu chvíli se svět celé rodiny smrskl na jedinou otázku – kolik času ještě zbývá. Zatímco lékaři bojovali o Honzův život na operačním sále, jeho žena doma sama slavila první narozeniny jejich syna. „Já slavila Honzíkovy první narozeniny sama a zdrcená,“ napsala později.

Roky plné operací a návratů naděje

Následovalo všechno, co si lidé spojují s léčbou nádoru mozku. Operace, chemoterapie, ozařování, nekonečné kontroly a magnetické rezonance, které pokaždé rozhodovaly o naději. Honza během čtyř let prodělal tři operace mozku, dlouhodobou chemoterapii i ozařování. Rodina opakovaně zdůrazňuje, že pokaždé, když spadl, znovu se zvedl. „Vždycky se znovu zvedl a nevzdal to.“ Přišlo i období, kdy se zdálo, že se dá zase normálně žít. Dokonce se začali těšit na narození druhého syna a na chvíli uvěřili, že to nejhorší mají za sebou.

Nemoc se vrátila v nejhorší chvíli

U glioblastomu ale slovo „normálně“ nikdy nemá jistotu. V listopadu 2024, pouhý týden před porodem druhého dítěte, lékaři rodině oznámili návrat nemoci. Rakovina se vrátila. Honzu čekala další operace mozku, zatímco doma se chystali na příchod nového člena rodiny. Díky nasazení lékařů z Vojenské nemocnice se stal malý zázrak a Honza mohl být u porodu Toníčka. Radost z narození syna se ale mísila se strachem, co přinesou další týdny a měsíce.

Když standardní léčba končí

Uplynulý rok rodina popisuje jako vyčerpávající kombinaci radosti a obrovského napětí. Péče o novorozence, starší dítě, domácnost a do toho léčba, která se neptá na čas ani energii. Pak přišla další tvrdá zpráva. „V tuto chvíli jsou standardní postupy vyčerpány,“ píše Honzova žena. Nadějí se stala moderní metoda TTF Optune, terapie takzvanými Tumor Treating Fields, která u některých pacientů dokáže prodloužit život. Jenže tahle naděje má obrovskou cenu. „Naší nadějí je léčba moderní metodou TTF Optune, která může Honzovi významně prodloužit život. Bohužel však stojí miliony, které sami nemáme šanci uhradit.“

Pojišťovna a háček, který rozhoduje

Optune se v posledních letech stala symbolem naděje, ale i frustrace. V říjnu 2025 oznámila Všeobecná zdravotní pojišťovna, že je připravena tuto léčbu za splnění přísných kritérií hradit. Jenže Honzův případ do nich nezapadá. Úhrada se týká pacientů s nově diagnostikovaným nádorem, zatímco u Honzy se nemoc po období remise vrátila. „Honza byl už dříve v remisi a choroba se nyní vrátila, což znamená, že na úhradu ze zdravotního pojištění nedosáhne,“ vysvětluje jeho žena. A tak nezbyla jiná možnost než veřejná sbírka.

Miliony za čas s rodinou

Čísla jsou neúprosná. Jeden měsíc léčby vyjde přibližně na 620 tisíc korun. Aby měla terapie smysl, je potřeba minimálně dvanáct měsíců. Pro běžnou rodinu naprosto nepředstavitelná částka. „Nevzdáváme se. Jen sami na to finančně nestačíme,“ píše Honzova žena. Největší motivací zůstávají jejich synové. „Naši synové jsou pro Honzu obrovskou motivací. Každý den, kdy tu může pro své kluky být a kdy jsme jako rodina pohromadě, je pro nás k nezaplacení.“

Obyčejný chlap, který chce žít

Síla celého příběhu leží v detailech. Honza nepůsobí jako mediální hrdina, ale jako obyčejný chlap, kterého byste potkali kdekoliv. Jeho žena popisuje, že ji okouzlil smyslem pro humor, poctivostí a spolehlivostí. „Je to upřímný člověk, na kterého je spoleh, prostě muž činu, co slíbí, to dodrží.“ Miluje hory, historii, modelaření a hlavně svou rodinu. Sbírka získala širší pozornost i díky sdílení od Alexandra Udženija, která vyzvala veřejnost k pomoci. Právě podobná podpora často rozhoduje o tom, zda se příběh neztratí mezi stovkami dalších prosb.

Prosba, která míří k lidem

Honza není jediný, kdo s touto diagnózou bojuje. Glioblastomem se netají ani známé tváře, což pomáhá šířit povědomí o nemoci i o léčbě Optune. V Honzově příběhu se ale všechno vrací k jednoduché prosbě, kterou jeho žena formulovala bez patosu. „Vím, že částka není malá, ale každá koruna navíc pro nás znamená šanci na více společných dní.“ A dodává ještě jednu důležitou větu. „Pokud zrovna přispět finančně nemůžete, budeme nesmírně vděční, když nám pomůžete sdílením této sbírky. I sdílení je velká pomoc.“

Zdroj: Expres.cz