Lucie Vondráčková má za sebou dlouhou kariéru, kterou si mnozí spojují hlavně s talentem, pílí a prací od dětských let. Jenže za jejím hereckým směrem stojí také člověk, o kterém nyní promluvila s velkou vděčností. Viktor Preiss pro ni nebyl jen slavným kolegou, ale také mužem, který jí v důležité chvíli věnoval svůj čas a zásadně ovlivnil její další život.
Nečekané pouto
Na první pohled by si možná leckdo řekl, že Lucii Vondráčkovou a Viktora Preisse spojuje hlavně herecké prostředí. Jenže jejich vztah má mnohem hlubší kořeny. Lucie se k němu vrací i po letech a dává jasně najevo, že nejde o běžnou pracovní známost. Mezi slavnou herečkou a uznávaným kolegou vzniklo pouto už v době, kdy Lucie teprve hledala cestu k velké herecké dráze. Právě tehdy se v jejím životě objevil Viktor Preiss jako člověk, který jí pomohl v okamžiku, kdy to pro ni mohlo znamenat opravdu hodně.
Dětství před kamerou
Lucie se před diváky objevovala už jako malá dívka a herecký svět ji lákal velmi brzy. Ve dvanácti letech uváděla pořad Marmeláda a už tehdy měla zkušenosti s kamerou. Sen o herectví tedy nepřišel náhle, ale postupně v ní sílil. Aby však mohla udělat další krok, potřebovala se připravit na přijímačky na konzervatoř. A právě v této fázi sehrál Viktor Preiss mimořádně důležitou roli. Nebyl to přitom muž, který by měl času nazbyt, protože patřil mezi vytížené hvězdy Divadla na Vinohradech.

Mentor který pomohl
Viktor Preiss byl tehdy uznávaným hercem, kterého diváci milovali a divadla o něj stála. Přesto si našel prostor pro mladou Lucii, která se chtěla posunout dál. Pro Vondráčkovou to dodnes znamená obrovské gesto. Sama přiznala: „Pan Preiss mě ovlivnil nejvíc.“ V těchto slovech je cítit nejen respekt, ale také vědomí, že některá setkání dokážou změnit směr života. Lucie tak nedává zásluhy pouze vlastnímu talentu, ale otevřeně připomíná člověka, který jí v začátcích pomohl.
Čas který nezapomněla
Nejvíc ji podle všeho zasáhlo to, že se jí Preiss věnoval nezištně. V době, kdy měl sám práce víc než dost, jí dal něco, co se nedá jen tak vrátit. Lucie k tomu řekla: „Nechápu, že si mě vzal pod křídla, že ten čas věnoval mně,“ a dodala také: „Toho si nesmírně vážím.“ Právě čas se pro ni stal darem, který vnímá i po mnoha letech. Nešlo jen o rady k přijímačkám, ale o důvěru, podporu a pocit, že jí někdo významný věří.

Místo v srdci
Vondráčková dnes o Viktorovi Preissovi nemluví jen jako o profesním vzoru. Její slova znějí mnohem osobněji a ukazují, že si ho zařadila mezi nejbližší lidi svého života. Sama prozradila: „Vždycky bude mít místo v mém srdci. Jako by byl součástí mé rodiny.“ Tím jasně naznačila, že jejich vztah překročil hranice běžného kolegialního obdivu. Preiss pro ni zůstal symbolem laskavosti, pomoci a lidskosti, kterou si uchovala hluboko v paměti.
Slova oddanosti
Lucie se netají ani tím, že by pro Preisse udělala hodně. Když mluvila o tom, co pro ni znamená, přidala silné vyznání: „Kdykoli bude pan Preiss cokoli potřebovat, já všeho nechám a jdu.“ Taková věta ukazuje, že nejde jen o vzpomínku na minulost. Vondráčková bere jejich pouto jako živé a trvalé. Zatímco ona dál hraje v divadle, objevuje se v seriálu Ulice a patří mezi známé tváře české scény, Viktor Preiss už zvolil klidnější životní rytmus.

Klidnější etapa
Viktor Preiss si už roky užívá důchod a od velkého divadelního provozu se stáhl. Sám k tomu dříve uvedl: „Myslím si, že padesát let u divadla stačilo. Zvolil jsem klidnější období života a jsem docela spokojený.“ Přesto na herecký svět úplně nezanevřel. Dodal totiž: „Samozřejmě ale divadlo sleduji.“ Z jeviště tedy možná odešel, ale o dění v branži má stále zájem. Pro Lucii zůstává člověkem, který k divadlu patří stejně přirozeně jako vzpomínky na její vlastní začátky.
Setkání která trvají
I když se Lucie Vondráčková a Viktor Preiss už pravděpodobně nepotkají na jednom jevišti, jejich vztah tím nekončí. Podle všeho si stále rádi najdou čas alespoň na společné posezení u kávy. A možná právě v tom je celé kouzlo jejich příběhu. Nejde o skandál ani lacinou senzaci, ale o nečekaně silné pouto dvou lidí, které spojila práce, důvěra a vděčnost. Lucie dnes ukazuje, že na člověka, který jí kdysi podal pomocnou ruku, se nezapomíná ani ve chvíli, kdy už sama stojí na vrcholu.
Zdroj: Extra.cz