Odchod herecké ikony Jany Brejchové zasáhl nejen svět filmu, ale i nejvyšší patra politiky. Smrt legendy české kinematografie otevřela otázku, která v minulosti vždy budila silné emoce – zda by se poslední rozloučení nemělo odehrát se státními poctami. Právě o této variantě nyní vážně uvažuje vláda, která chce rodině nabídnout mimořádnou formu rozloučení, jež bývá vyhrazena jen výjimečným osobnostem.

Vláda jedná o výjimečném kroku

Informace o tom, že kabinet zvažuje pohřeb se státními poctami, potvrdila mluvčí ministerstva kultury Barbora Šťastná. Návrh na jednání vlády předložili ministři kultury Oto Klempíř a pro sport Boris Šťastný. Podle jejich slov nejde o jednostranné rozhodnutí státu, ale o nabídku, se kterou se chystají obrátit přímo na rodinu zesnulé herečky. Jana Brejchová zemřela po dlouhé nemoci ve věku 86 let a stát tak řeší, jakým způsobem se s ní důstojně rozloučit.

Rodina má poslední slovo

Ačkoli návrh vyšel z vlády, konečné rozhodnutí nebude v rukou politiků. Jak zaznělo po jednání kabinetu, o podobě posledního rozloučení rozhodnou především nejbližší příbuzní herečky. Boris Šťastný k tomu uvedl, že stát chce rodinu nejprve oslovit a vyslechnout její přání. Právě rodina tak určí, zda přijme nabídku státních poct, nebo zvolí komornější variantu bez oficiální účasti státu.

Co vlastně znamenají státní pocty

Pohřeb se státními poctami bývá často zaměňován se státním pohřbem, jde však o méně formální variantu. Ta je určena osobnostem, které se významně zapsaly do historie země, kultury či veřejného života. Státní pohřeb náleží jen naprostým výjimkám. V posledních letech se této nejvyšší pocty dostalo například Karlu Gottovi nebo Karlu Schwarzenbergovi, zatímco státní pocty představují symbolické uznání bez tak přísného protokolu.

Jak může rozloučení vypadat

Podle bývalého hradního ceremoniáře Jindřicha Forejta existuje celá řada možností, jak státní pocty pojmout. „Záleží, na kterých poctách se shodne stát a rodina. Může to být minuta ticha, můžou to být kondolenční knihy, projevy státních představitelů, čestná salva, cokoliv,“ vysvětlil před lety v rozhovoru pro TV Nova. Obřad tak může doprovodit státní vlajka, účast vojáků nebo oficiální projevy, ale také velmi střídmá forma.

Historie plná odmítnutí

Tato forma uctění se v Česku objevila například při pohřbu ombudsmana Otakara Motejla v roce 2010. V minulosti stát zvažoval podobné rozloučení také pro gymnastickou legendu Věru Čáslavskou nebo atletického hrdinu Emila Zátopka, jejich rodiny však nabídku odmítly. I proto se nyní čeká, jak se k návrhu postaví rodina Jany Brejchové, jejíž jméno je s českým filmem neodmyslitelně spjato.

Legenda, která formovala český film

Podle ministra kultury Ota Klempíře si Brejchová mimořádnou poctu zaslouží především díky svému přínosu české kultuře. Herečka debutovala už ve třinácti letech ve filmu Olověný chléb a na konci padesátých let ji výrazně proslavil režisér Jiří Krejčík. Právě on ji obsadil do zásadních snímků své tvorby, včetně legendárního filmu Vyšší princip, který dodnes patří ke klenotům české kinematografie.

Česká Brigitte Bardotová

V šedesátých letech se Jana Brejchová zařadila mezi největší hvězdy českého filmu a vysloužila si přezdívku „česká Brigitte Bardotová“. Diváci si ji zamilovali nejen pro její krásu, ale i silné herecké výkony. Zazářila ve filmech Noc na Karlštejně či Hodíme se k sobě, miláčku…?, objevila se také v seriálech Arabela nebo My všichni školou povinní. Naposledy stanula před kamerou ve filmu Kráska v nesnázích, za který získala prestižního Českého lva.

Rozloučení, které sleduje celé Česko

Zda se poslední rozloučení s Janou Brejchovou zapíše do historie jako obřad se státními poctami, zatím zůstává otevřené. Jisté ale je, že odchod této výjimečné herečky vyvolal vlnu emocí a připomněl její nezpochybnitelný význam pro českou kulturu. Rozhodnutí rodiny bude respektováno, ať už se přikloní k jakékoli variantě.

Zdroj: TN.cz