Milk Luv budí pozornost všude, kam přijde. Mladá žena si totiž zvolila životní styl, který většina lidí nepochopí ani po několika vysvětleních. Na veřejnosti se chová jako pes, doma trénuje různé povely a od lidí ve svém okolí za to dostává odměny i podporu. Její neobvyklý příběh vyvolává údiv, kritiku i zvědavost, protože sama tvrdí, že konečně našla podobu, ve které se cítí opravdu přirozeně.

Zvláštní identita

Dvacetiletá Milk Luv o sobě mluví jako o psovi, a to velmi konkrétně. Nejde podle ní o obecnou stylizaci, ale o jasně danou identitu, kterou spojuje s plemenem pomeranian. Právě tomu přizpůsobila své vystupování, chování i způsob, jakým komunikuje s okolím. Na veřejnosti působí hravě, živě a bezprostředně, přesně tak, jak si představuje psí povahu. Když vyrazí ven s přáteli, nevnímá je jen jako kamarády, ale jako lidi, kteří ji venčí. Právě tohle pojetí je pro ni naprosto přirozené a nebere ho jako přechodnou pózu, ale jako součást sebe sama, se kterou se sžila naplno.

Začátek na škole

S tímto stylem života nezačala v dětství ani v úplně raném věku, ale až během studií na vysoké škole. Právě tehdy se rozhodla, že přestane jen přemýšlet o tom, jak by chtěla působit, a zkusí to skutečně žít. Když se pohybuje venku, běhá, aportuje a plní povely, za které dostává odměnu. Okolí na ni často reaguje nechápavě a někteří lidé si ťukají na čelo, když ji vidí pohybovat se po čtyřech nebo s balónkem v ústech. Ještě víc ji ale rozčiluje jiná věc. Sama to popsala slovy: „Nesnáším, když na mě začnou mňoukat. Přeci je jasné, že jsem pes. Jednou jsem šla na zmrzlinu a nějaký kluk na mě z auta zavyl. Nikomu přeci neubližuji, tak nechápu, co mají lidé za problém,“ uvedla pro NeedToKnow streamerka z Twitche.

Dětská touha

Kořeny jejího neobvyklého postoje přitom sahají hluboko do minulosti. Milk vyrůstala po boku psa jménem Monty, který byl plemene Jack Russell. Už jako malá holka s ním trávila čas a při hrách si představovala, jaké by to bylo být stejná jako on. Tato představa v ní zůstala i v dalších letech, i když se navenek projevovala jinak. V pubertě zkoušela různé identity, které ji alespoň částečně vystihovaly. Přitahovalo ji anime, alternativní móda i stylizace do různých rolí. Vyzkoušela goth vzhled, hippie styl i pirátskou image, jenže v ničem z toho se necítila úplně doma. Až později pochopila, že hledá něco mnohem osobnějšího a odvážnějšího.

Inspirace z internetu

Zásadní obrat přišel ve chvíli, kdy na TikToku narazila na dívku, která se rovněž identifikovala jako pes. Právě tehdy jí došlo, že to, co dlouho nosila v sobě, nemusí dál potlačovat. Rozhodla se, že to také vyzkouší. Pořídila si plyšové psí uši a ocas a už další den svou novou podobu ukázala přátelům na večírku. Reakce ji překvapila, protože místo odmítnutí přišlo nadšení. To jí dodalo jistotu a odvahu pokračovat dál. V tu chvíli už nešlo jen o módní doplněk nebo recesi, ale o způsob, jak dát najevo něco, co v sobě nosila delší dobu. Právě podpora nejbližšího okruhu jí pomohla udělat další krok.

Rodina a hranice

Rodina na její proměnu nereagovala jednotně. Část blízkých ji přijala bez větších problémů a respektovala, že se cítí jinak než většina lidí. Ne všichni ale sdíleli stejné nadšení. Největší výhrady měla její matka, která sice uznala, že její dcera vypadá roztomile, ale zároveň dala jasně najevo, že si nepřeje, aby se v psích doplňcích ukazovala na veřejnosti. Milk tak musela přijmout určitou hranici mezi tím, co chce sama, a tím, co ještě dokáže tolerovat rodina. Přesto ji to od její nové identity neodradilo. Spíš si uvědomila, že ne každý člověk její rozhodnutí pochopí, a že bude muset počítat s tím, že část okolí zůstane rezervovaná.

Touha po autentičnosti

Aby svůj životní styl ještě více přiblížila tomu, jak se sama vnímá, začala postupně přidávat další prvky. Pořídila si speciální ocas, kterým při chůzi vrtí, a doma má také hračky na kousání. Ty jí kupují i rodiče, což ukazuje, že i přes počáteční rozpaky se s jejími zálibami alespoň částečně smířili. Milk navíc sní o tom, že si jednou nechá udělat pravé špičáky, aby její vzhled působil ještě věrohodněji. Celé to nebere jako vtip ani divadlo pro sociální sítě. Naopak se snaží, aby všechno, co dělá, působilo co nejautentičtěji. Právě důraz na detaily podle ní pomáhá tomu, aby její identita nebyla jen nápadnou stylizací, ale životem, ve kterém se cítí sama sebou.

Panička a výcvik

Nový životní směr jí přinesl i nové lidi. Mezi nimi našla přátele, kteří ji nejen tolerují, ale aktivně podporují. Jedna z kamarádek dokonce přijala roli její paničky. Společně se pravidelně scházejí, zhruba jednou týdně, a doma tráví čas různými aktivitami připomínajícími výcvik a hru. Milk si hraje se psími hračkami, nacvičuje triky a za dobře splněné úkoly dostává pamlsky nebo drbání. Pro někoho může takový vztah znít nepochopitelně, ale v jejím světě dává jasný smysl. Nejde jen o podporu, ale i o potvrzení, že to, jak žije, berou lidé kolem ní vážně. Tím se její každodenní realita ještě více upevňuje a získává konkrétní pravidla i rituály.

Odmítá jiné výklady

Milk zároveň zdůrazňuje, že její chování nesouvisí se sexuálním fetišem, jak si někteří lidé myslí. Sama tvrdí, že jde čistě o způsob sebevyjádření a o identitu, ve které se cítí šťastná. I když část veřejnosti reaguje rozpaky nebo posměchem, ona to neřeší a žije si po svém. Někteří lidé se podle ní v její přítomnosti cítí trapně už jen kvůli tomu, že nosí uši a ocas, ona si ale z podobných reakcí těžkou hlavu nedělá. Naopak dává najevo, že pokud nikomu neubližuje, nevidí důvod, proč by se měla komukoli přizpůsobovat. Její příběh tak ukazuje svět, který je pro většinu lidí těžko pochopitelný, pro ni ale představuje místo, kde se konečně cítí svobodně.

Zdroj: Super.cz