Andrej Babiš a jeho vláda se dostávají pod stále silnější tlak poté, co se začalo ukazovat, že jeden z nejhlasitějších slibů pro firmy možná vůbec neskončí tak, jak byl před volbami prezentovaný. Ve hře jsou desítky miliard korun, rozpočtové limity i napětí uvnitř politické scény. Do celé věci navíc vstoupil Tomio Okamura, který dal jasně najevo, že od programových závazků nehodlá ustoupit bez boje.

Slib který se začíná rozpadat

Andrej Babiš stavěl část předvolební rétoriky na tom, že firmy znovu dostanou výhodnější podmínky a daň ze zisku klesne zpátky na původní úroveň. Jenže teď to vypadá, že právě tento tah může skončit jen jako další nesplněný příslib. Daň z příjmu právnických osob se po zásahu předchozí vlády zvedla z 19 na 21 procent a podniky ji ve vyšší sazbě poprvé odváděly za rok 2024. Nový kabinet sice po nástupu hlásil změnu, ale nyní už z ministerstva financí přichází mnohem opatrnější tón, který naznačuje, že realita je výrazně tvrdší než volební hesla.

Schillerová přiznala tvrdou realitu

Právě ministryně financí Alena Schillerová otevřeně popsala, proč vláda začíná o svém původním plánu pochybovat. Nešlo přitom o drobnou poznámku, ale o jasný signál, že rozpočet neunese všechno, co politici dříve slibovali. Doslova uvedla: „Ty argumenty jsou pádné, takže jsme se o tom začali bavit s panem premiérem a vnímáme oba, že to má nějakou relevanci, a abychom udělali obojí, to říkám otevřeně, to by bylo rozpočtové velmi náročné,“ Tím v podstatě potvrdila, že vláda začíná hledat jinou cestu, protože přímé snížení daně by znamenalo obrovský zásah do příjmů státní pokladny.

Místo nižší daně jiná úleva

Kabinet proto začíná stále hlasitěji mluvit o alternativě v podobě zrychlených odpisů. Na první pohled to možná nezní tak úderně jako slib nižší daně, jenže pro část firem by právě tento krok mohl být v praxi zajímavější. Podniky by si totiž mohly rychleji započítat vyšší investiční náklady a tím si snížit daňový základ. Podle Schillerové by to mohlo více pomoct hlavně společnostem, které investují do technologií, výroby nebo modernizace. Sama to popsala bez kličkování, když řekla: „Mnohem pro ně vítanější změnou by byly zrychlené odpisy,“ Vláda si od takového řešení slibuje i rychlejší růst ekonomiky.

Stát počítá každou miliardu

Důvod k opatrnosti je přitom zcela zřejmý. Ministerstvo financí vyčíslilo, že návrat daně na původních 19 procent by připravil rozpočet o 21,8 miliardy korun. To rozhodně není zanedbatelná částka, zvlášť když daně ze zisku firem tvoří po sociálních odvodech a DPH třetí nejsilnější zdroj státních příjmů. Jen loni stát od firem vybral 221 miliard korun. Právě tato čísla teď mění politické nadšení v tvrdé počty a ukazují, že velké sliby se často lámou ve chvíli, kdy mají ministři doložit, kde na ně opravdu vezmou peníze.

Firmy chápou ale zároveň varují

Podnikatelský sektor přitom nevystupuje jednotně odmítavě, ale rozhodně nezůstává bez výhrad. Šéf Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj připomněl, že nižší daň by měla pro investory jasný význam, zároveň ale připustil, že rozpočtová situace není jednoduchá. Přesně řekl: „Nebudu říkat, že je dobře, že vláda nechce snižovat daně podle svého původního programu,“ a zároveň dodal i další podstatnou větu: „Čím nižší daň z příjmu právnických osob, tím vyšší motivace k investicím, čili má to investorský potenciál,“ Podle něj tedy vláda sice možná chápe realitu, ale zároveň sklízí důsledky za to, že slíbila víc, než dokáže splnit.

Okamura se nechce vzdát

Do celé debaty se ostře vložil i Tomio Okamura. Předseda SPD a šéf sněmovny dal veřejně najevo, že od původního programu nechce ustoupit a že vláda by měla plnit to, co sama občanům napsala do programového prohlášení. Jeho postoj je tvrdý a bez uhýbání, což potvrzuje i jeho vyjádření: „Samozřejmě preferuji, aby se dodržovalo programové prohlášení vlády, kde máme jasně napsáno, že chceme snížit daň z příjmu právnických osob,“ Právě tím poslal Babišovi i Schillerové jasný signál, že uvnitř politického tábora nemusí mít změna kurzu vůbec klidný průběh.

Opozice vytahuje další nesplněné sliby

Kritici vlády přitom okamžitě připomínají, že nejde o jediný slib, který začíná dostávat trhliny. Vedle daní se řeší i další sliby. Patří sem muniční iniciativa, nákup stíhaček F-35 i snížení věku odchodu do důchodu. Před volbami působily tyto body jasně a srozumitelně. Po převzetí moci ale vláda u každého z nich mluví jinak. Opozice toho využívá. Tvrdí, že šlo hlavně o volební marketing. Ten teď naráží na tvrdou rozpočtovou a politickou realitu.

Rozhodnutí může přijít až později

Ani tím ale nejistota nekončí. Zrychlené odpisy sice zůstávají ve hře jako náhradní řešení, jenže konkrétní podoba zatím není hotová a podle dosavadních informací by změna mohla začít platit až od roku 2028. To znamená, že firmy zatím nemají jistotu, co přesně je čeká a kdy se případné úlevy dočkají. Vláda navíc o plánu teprve povede další jednání a už teď je zřejmé, že uvnitř koalice nepanuje úplná shoda. Z původně sebevědomého slibu se tak stává politicky citlivé téma, které může Babišovu kabinetu ještě pořádně zamotat hlavu.

Zdroj: Aktuálně.cz