Prezident Petr Pavel patří mezi nejlépe odměňované ústavní činitele v zemi, a právě jeho měsíční příjem budí mezi lidmi velkou pozornost. V následujících odstavcích se podíváme na to, z čeho se prezidentská odměna skládá, proč konečná částka překračuje hranici sedmi set tisíc korun a jaké další výhody se s výkonem nejvyšší funkce v Česku pojí. Řeč bude také o náhradách, první dámě i o tom, na co mají nárok bývalé hlavy státu.

Jak roste prezidentská odměna

Výdělek prezidenta republiky neurčuje náhoda ani momentální rozhodnutí vlády, ale jasně nastavený zákonný systém. Ten vychází z takzvané platové základny, která se pravidelně upravuje podle vývoje mezd v české ekonomice. Jakmile tato částka vzroste, automaticky se promítne i do platů nejvýše postavených politiků. Letos si tak ústavní činitelé opět finančně polepšili a nejvýrazněji je to vidět právě u prezidenta. Ten má ze všech představitelů státu nejvyšší odměnu, takže každá změna základny u něj vyvolá největší pozornost. Pro řadu lidí je právě tato částka symbolem toho, jak výrazně se mohou odměny ve vrcholné politice vzdálit běžným mzdám obyvatel.

Kolik dělá samotný prezidentský plat

Samotný hrubý plat prezidenta se vypočítává násobením zákonné platové základny příslušným koeficientem. Pro letošní rok činí základna 106 433 korun a v případě prezidenta se násobí koeficientem 3,6. Výsledkem je základní hrubá mzda ve výši 383 200 korun měsíčně. Už tato suma sama o sobě působí impozantně a výrazně převyšuje příjmy většiny lidí v Česku. Jenže to je pouze první část celé skládačky. Když se totiž mluví o tom, kolik si prezident skutečně vydělá, nejde jen o samotný plat. Ve veřejném prostoru často zaznívá konečná částka, která zahrnuje ještě další zákonné položky. A právě ty posouvají měsíční příjem hlavy státu do ještě vyšších pater, než by se na první pohled mohlo zdát.

Náhrady ženou částku do ještě vyšších čísel

Vedle základního platu má prezident nárok také na víceúčelovou paušální náhradu. Ta slouží k pokrytí výdajů, které souvisejí s výkonem funkce, a může zahrnovat reprezentaci, cestování i další provozní náklady. Právě tato položka dělá z prezidentské odměny téma, které pravidelně budí emoce. Náhrada se totiž pohybuje v částce velmi blízké samotnému platu. Letos dosahuje 335 procent platové základny, což vychází na 356 600 korun. Když se tato suma připočte k základnímu platu, dostává se celkový měsíční příjem prezidenta přes hranici 700 tisíc korun. A právě tady mnoho lidí zpozorní, protože nejde o jednu výplatu v běžném slova smyslu, ale o součet zákonem daných složek, které dohromady vytvářejí opravdu mimořádnou částku.

Proč prezident nepobírá jen jednu výplatu

Funkce prezidenta není běžné zaměstnání a stát s ní proto spojuje i zvláštní režim financování. Zatímco běžný člověk má zpravidla jednu mzdu a případně cestovní náhrady podle konkrétních situací, u hlavy státu systém počítá s tím, že výkon nejvyšší funkce přináší permanentní náklady. Prezident reprezentuje zemi doma i v zahraničí, přesouvá se na oficiální akce, přijímá hosty a zajišťuje řadu povinností, které se bez finanční rezervy neobejdou. Proto vedle platu existují i paušální náhrady. Právě tento model ale vyvolává debaty, protože veřejnost často vnímá jen konečný součet a méně už řeší, jaké položky se za ním skrývají. Přesto je jasné, že odměna prezidenta stojí na přesně daných pravidlech a nevzniká nahodile ani mimo zákonný rámec.

Do hry vstupuje i role první dámy

Velkou pozornost v poslední době poutá i otázka financování aktivit první dámy. Podle návrhu zákona by mohla Eva Pavlová čerpat 30 procent z paušálních náhrad prezidenta, tedy přibližně 106 500 korun. Důležité ale je, že by nešlo o nové peníze navíc pro prezidentský pár, nýbrž o část prostředků z již přidělených náhrad. Tyto finance by sloužily k pokrytí nákladů, které souvisejí s veřejným vystupováním a plněním povinností první dámy. Právě tato část debaty bývá často zjednodušovaná a veřejnost pak může získat dojem, že se rozpočet Hradu bezdůvodně nafukuje. Ve skutečnosti jde o otázku rozdělení již stanovených prostředků a o to, jak stát formálně uchopí roli partnerky prezidenta při reprezentaci republiky.

Hrad neplatí jen penězi ale i výhodami

Prezidentská funkce s sebou nenese pouze finanční příjem. Hlava státu má zároveň k dispozici široké naturální výhody, které hradí stát. Patří mezi ně služební automobil s řidičem, možnost využívat reprezentační prostory na Pražském hradě i pobyt v Lánech. Samozřejmostí je také zabezpečení zdravotní péče a další zázemí, které odpovídá významu úřadu. Tyto benefity sice nejsou součástí měsíční výplatní pásky, ale v reálném životě mají značnou hodnotu. Zároveň platí, že výkon prezidentské funkce nijak neruší nárok na jiné příjmy z minulosti. Prezident tak může vedle odměny za úřad pobírat i starobní důchod nebo výsluhy, pokud mu podle předchozí kariéry náleží. I to je jeden z důvodů, proč otázka celkového zabezpečení hlavy státu tolik přitahuje veřejnou pozornost.

Na bývalé prezidenty stát nezapomíná

Zákon myslí nejen na úřadujícího prezidenta, ale i na ty, kteří už funkci opustili. Bývalým hlavám státu náleží doživotní renta ve výši 50 000 korun měsíčně a k tomu i stejně vysoké náhrady. Ty mohou využít například na provoz kanceláře nebo odměnu asistenta. Tím ale výčet nekončí. Exprezidenti mají navíc k dispozici i vozidlo ve vlastnictví státu s řidičem nebo bez něj pro osobní potřebu. Pro mnohé jde o překvapivě štědrý systém, jiní naopak argumentují tím, že bývalý prezident i po skončení mandátu zůstává významnou veřejnou osobností a dál reprezentuje stát. Jisté je, že český právní řád se nesoustředí jen na období výkonu funkce, ale zajišťuje hlavám státu určité postavení i po jejich odchodu z nejvyššího úřadu.

Sedm set tisíc je jen začátek velké debaty

Částka přesahující 700 tisíc korun měsíčně působí na první pohled až šokujícím dojmem, zvlášť v době, kdy velká část domácností pečlivě počítá každou korunu. Na druhé straně je potřeba dodat, že nejde o libovolně nastavený příjem, ale o součet složek, které vycházejí přímo ze zákona. Prezident jako nejvyšší ústavní činitel pobírá nejvyšší odměnu, a právě proto je jeho příjem tak sledovaný. Do popředí se navíc dostávají i další otázky, například financování první dámy, rozsah naturálních výhod nebo zajištění bývalých prezidentů. Téma tak dalece přesahuje samotné číslo na papíře. Ve skutečnosti otevírá širší debatu o tom, jak si stát váží nejvyšších funkcí a kde podle veřejnosti leží hranice mezi důstojným zabezpečením a příliš velkorysým systémem.

Zdroj: In-Lifestyle.cz