Napětí kolem plánovaného sjezdu sudetských Němců v Brně dosáhlo vrcholu. Poslanecká sněmovna se postavila proti konání akce a vyzvala organizátory, aby celý sjezd zrušili. Jenže zatímco část politiků mluví o ochraně historické paměti a poválečného uspořádání, jiní varují před zbytečným rozdmýcháváním starých křivd. Do celé kauzy se navíc vložila i církev, opozice nebo samotní organizátoři, kteří odmítají ustoupit. V atmosféře plné emocí padla velmi tvrdá slova a celé téma znovu rozdělilo českou společnost.

Bouře ve Sněmovně

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek schválila usnesení, kterým dala jasně najevo nesouhlas s konáním sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Vládní koalice prosadila návrh hlasy 73 poslanců ze 77 přítomných. Opozice se jednání vůbec nezúčastnila a její lavice zůstaly prázdné. Místo poslanců se v sálu objevil transparent s nápisem „Vyvoláváním nenávisti dluhy nezaplatíte,“ který okamžitě vyvolal další rozruch. Celá debata se nesla ve velmi vyhroceném tónu a řada politiků mluvila o historických ranách, které se podle nich znovu otevírají.

Tvrdé usnesení poslanců

Ve schváleném dokumentu poslanci uvedli, že odmítají konání sjezdu na českém území kvůli historickým souvislostem a postojům části sudetoněmeckého prostředí. V textu zaznělo i odsouzení historického revizionismu a zpochybňování poválečného uspořádání. Sněmovna zároveň přímo vyzvala organizátory z Meeting Brno i vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, aby od akce ustoupili. Přestože šlo o velmi ostrý krok, nikdo z přítomných poslanců nehlasoval proti. Jen několik zákonodárců se hlasování zdrželo, což jen podtrhlo citlivost celé situace.

Posselt mluvil o frašce

Velmi ostrá reakce přišla od předáka sudetských Němců Bernda Posselta. Ten rozhodnutí českých poslanců nešetřil a veřejně ho označil za výsměch parlamentní demokracii. „Byl jsem 20 let členem Evropského parlamentu. A můžu proto jasně říct: Celé to je fraška, karikatura parlamentarismu,“ prohlásil rozhořčeně. Následně upozornil i na fakt, že opozice jednání bojkotovala a jednací sál byl podle něj téměř prázdný. Jeho slova okamžitě vyvolala další reakce a spor kolem celé akce ještě více eskaloval.

Brno ustupovat nehodlá

Organizátoři festivalu Meeting Brno odmítli jakékoliv úvahy o zrušení sjezdu. Podle nich jde o důležitý symbol smíření a otevřeného dialogu mezi Čechy a sudetskými Němci. Rozhodnutí poslanců označili za „projev strachu z vlastní minulosti“ a dali jasně najevo, že akce proběhne podle původního plánu. Sjezd se tak má uskutečnit od 22. do 25. května přímo v Brně. Organizátoři zdůrazňují, že cílem není otevírání majetkových sporů ani revize historie, ale snaha o vzájemné porozumění a připomínku společné minulosti.

Šťastný mluví o provokaci

Ministr pro sport Boris Šťastný patřil mezi nejhlasitější kritiky celé akce. Sjezd sudetských Němců označil za politickou provokaci a zdůraznil, že odpor vůči jeho konání neznamená odmítání dialogu s Německem. „Jde o respekt k poválečnému uspořádání Evropy, mezinárodnímu právu a historické zkušenosti,“ prohlásil ministr. Podobně se vyjadřovali i další politici vládního tábora, kteří varovali před zpochybňováním výsledků druhé světové války a Benešových dekretů.

Do sporu vstoupila i církev

Zajímavý rozměr celé kauze dodala Česká biskupská konference, která se naopak postavila na stranu smíření a konání akce podpořila. Stejný postoj zaujal i ministr školství Robert Plaga, který uvedl, že by pro sněmovní usnesení nehlasoval. Připomněl především význam Deklarace smíření a společné budoucnosti, kterou Brno přijalo v minulých letech. „A to jak za poselstvím smíření k těm, kdo byli násilným vyhnáním postiženi, tak za poselstvím společné budoucnosti,“ uvedl Plaga. Jeho slova ukázala, že ani uvnitř vládního tábora nepanuje na celé věci úplná shoda.

Padla slova o odsunu

Silné emoce vyvolala také slova poslance Jindřicha Rajchla, který během jednání obhajoval poválečný odsun německy mluvícího obyvatelstva. Připustil sice, že nešlo o nic pozitivního, zároveň ale tvrdil, že tehdejší situace měla své historické souvislosti. „Není to asi nic, za co bychom měli tleskat, ale byla to věc, která v daném historickém kontextu byla pochopitelná,“ zaznělo během debaty. Právě podobné výroky znovu rozvířily citlivé otázky spojené s druhou světovou válkou a poválečnými událostmi.

Policie řeší výhrůžky

Celé napětí kolem sjezdu už řeší i policie. Jihomoravští policisté evidují několik případů výhrůžek organizátorům akce. Podle mluvčího Petra Valy šlo zatím o přestupky, přesto ale situaci pečlivě sledují. Do Brna mají příští týden dorazit stovky účastníků z Německa i dalších zemí. Už nyní je jasné, že akce proběhne pod zvýšeným dohledem bezpečnostních složek. Spor kolem sudetského sjezdu tak nekončí, ale naopak nabírá stále dramatičtější obrátky.

Zdroj: Zpravy.aktualne.cz