Napětí mezi Prahou a Moskvou znovu výrazně zesílilo. Českou scénou tentokrát otřásly výroky, které mířily na firmy působící v tuzemsku a které ruská strana spojila s výrobou pro Ukrajinu. Ministr zahraničí Petr Macinka proto sáhl k razantnímu kroku a rozhodl o předvolání ruského velvyslance. Ve hře přitom nejsou jen ostrá slova, ale i otázka, jak vážně má Česko podobné vzkazy brát a co z nich může následovat.
Tvrdý krok z Prahy
Česká diplomacie tentokrát nezůstala jen u obecných protestů. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka reagoval na ruská vyjádření tím, že si nechal předvolat ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Důvodem byly výroky, které podle české strany překročily hranici propagandy. Začaly se totiž týkat konkrétních společností s vazbou na Česko. To vyvolalo v Praze velkou pozornost. Už nešlo o obecné útoky vůči Západu, ale o konkrétní zmínky o firmách a adresách na českém území.
Seznam který zneklidnil
Vše odstartovalo ve chvíli, kdy ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam evropských poboček ukrajinských společností vyrábějících drony a také firem, které dodávají komponenty pro ukrajinské bezpilotní prostředky. Na obou seznamech se objevily i subjekty působící v Česku. Právě to vyvolalo otázky, zda nejde o záměrné zastrašování a snahu vyslat Evropě další výhrůžný signál. V českém prostředí to okamžitě vyvolalo obavy, protože zmínka o konkrétních firmách působí úplně jinak než obecná politická prohlášení, na která jsou už evropské státy zvyklé.
Medvěděv přilil olej do ohně
Situaci ještě více vyhrotil bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který na sociální síti X připojil komentář, jenž v Praze vyvolal ostrou reakci. Napsal totiž „Prohlášení ruského ministerstva obrany je třeba brát doslova: seznam evropských zařízení, která vyrábějí drony a další vybavení, je seznamem potenciálních cílů pro ruské ozbrojené síly. Kdy se útoky stanou realitou, záleží na tom, co přijde dál. Dobrou noc, evropští partneři!“ Právě tato formulace posunula celou věc z roviny obvyklé agresivní rétoriky do podoby, kterou česká strana odmítla přejít mlčením.
Ministerstvo dalo jasně najevo
Mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő následně popsal, proč šéf diplomacie zvolil právě předvolání velvyslance. Ve vyjádření pro iDNES.cz uvedl: „Ministr zahraničních věcí Petr Macinka v souvislosti se zprávou Ministerstva obrany Ruské federace a následným komentářem místopředsedy Rady bezpečnosti a exprezidenta Dmitrije Medveděva rozhodl o předvolání ruského velvyslance v Praze, aby tato vyjádření české straně vysvětlil. Výroky směřovaly vůči několika českým společnostem, které byly označeny za možné cíle ruských útoků.“ Tím česká diplomacie vyslala signál, že podobná slova nepovažuje za bezvýznamnou poznámku, ale za věc, kterou musí Moskva oficiálně vysvětlit.
Firmy i policie zbystřily
Na zveřejněných seznamech se objevila například pražská adresa české pobočky ukrajinské firmy DeVIRo nebo společnost PBS. Právě kolem PBS se rozběhla debata, zda ruská strana nešíří účelově nepřesné informace, aby vyvolala tlak a strach. Policie zároveň uvedla, že zatím nemá poznatky o konkrétním bezprostředním riziku, ale situaci i případné hrozby vyhodnocuje. V praxi tak nastal stav, kdy se bezpečnostní složky věcí zabývají, i když nechtějí veřejně potvrzovat, že by hrozil okamžitý útok. Už samotný fakt, že se podobné výroky musí bezpečnostně prověřovat, ale ukazuje, jak vážně je stát bere.
PBS ruskou verzi odmítla
Sama společnost PBS se proti ruskému výkladu ohradila a upozornila, že tvrzení z Moskvy neodpovídají realitě. Firma dříve pro iDNES.cz uvedla: „Vnímáme to jako další součást kontinuální informační války, kdy se skryté i méně skryté mediální útoky objevuji již několik let z různých stran. Proto celou dobu stupňujeme naše bezpečnostní opatření. Tvrzení, že realizujeme pohonnou jednotku pro Pavljanicu, není pravdivě a ruská strana to musí vědět.“ Tato reakce ukázala, že nejde jen o diplomatickou roztržku mezi státy, ale i o přímý zásah do jména konkrétních firem, které se musí začít bránit i na veřejnosti.
Politici se neshodují v intenzitě
Reakce českých politiků sice mířily podobným směrem, ale lišily se v tom, jak razantně by měl stát dál postupovat. Zaznělo, že předvolání velvyslance je odpovídající krok. Zároveň se otevřela otázka, zda vláda nemá postupovat tvrději, třeba na úrovni Bezpečnostní rady státu. Do debaty vstoupily i dřívější výroky premiéra Andreje Babiše o zabezpečení firem po žhářském incidentu v Pardubicích. Část opozice v tom vidí slabinu. Podle ní nestačí jen vyzývat k opatrnosti, ale je nutné změnit celkový přístup státu k podobným hrozbám.
Pavel připomněl tvrdou r ealitu
K celé věci se během cesty v Chile vyjádřil i prezident Petr Pavel a jeho slova ukázala, že problém nevnímá jako jednorázový výkřik z Moskvy. Řekl totiž: „Pokud Rusko nezmění přístup k ostatním zemím, nebude je vnímat jako svého úhlavního nepřítele, tak prostě na tom seznamu cílů budeme. A k tomu bychom samozřejmě měli přijímat adekvátní opatření.“ Zároveň dodal, že nejde jen o ochranu konkrétních objektů. Důležitá je i schopnost země čelit podobným výhrůžkám. Klíčovou roli podle něj hrají výdaje na obranu a celková připravenost státu. Právě ta rozhodne, jak důvěryhodně bude Česko na podobné vzkazy reagovat.
Zdroj: iDNES.cz
