Petr Pavel v Litomyšli otevřel téma, které v Česku okamžitě budí emoce. Mluvil o bezpečnosti Evropy, její budoucnosti, síle globálních mocností i o myšlence Spojených států evropských. Zároveň vysvětlil, proč podle něj Evropa nemůže donekonečna spoléhat na jiné a proč se musí naučit vystupovat jednotně.

Evropa před velkou zkouškou

Prezident Petr Pavel během debaty Deníku.cz s občany v Litomyšli komentoval otázky, které se týkaly obrany České republiky i celé Evropské unie. Upozornil, že svět vstupuje do období, kdy hlavní slovo získávají velmoci. Evropa si v takovém prostředí musí ujasnit, jakou roli chce hrát. Podle něj evropské státy riskují nejen oslabení bezpečnosti, ale také ztrátu vlivu a konkurenceschopnosti, pokud nezačnou postupovat mnohem jednotněji než dosud.

Odvážná představa budoucnosti

Pavel se netajil tím, že podporuje myšlenku Spojených států evropských. Nejde o nový nápad, protože debaty o hlubší federalizaci evropských států se vedou už velmi dlouho. Prezident ale naznačil, že právě současná doba může podobnou úvahu posunout z teorie blíž k realitě. Podle jeho slov by Evropa jako jeden silnější celek dokázala lépe obstát vedle Spojených států, Číny nebo dalších mocenských center.

Slova která vyvolají reakce

Nejvýrazněji zazněla prezidentova slova, která mohou u části veřejnosti vyvolat nesouhlas. Pavel řekl: „Teď se na mě asi řada lidí bude zlobit, ale já jsem myšlenku Spojených států evropských už několikrát zdůrazňoval jako pravděpodobně jediné řešení pro Evropu, pokud bude chtít zůstat relevantní na světové mapě. Stále se ukazuje, že následující období – a nebude úplné krátké – bude obdobím globálních velmocí. A Evropa může být globální velmocí pouze tehdy, když bude mluvit jedním hlasem,“ vysvětlil.

Jednotný hlas jako podmínka

Prezident tím naznačil, že samostatné evropské státy podle něj jen těžko udrží svůj vliv, pokud v zásadních tématech nezačnou postupovat jednotně. Evropa podle něj potřebuje schopnost domluvit se na klíčových otázkách, od bezpečnosti přes energetiku až po společnou identitu. Přestože v mnoha zemích sílí národní rétorika a odpor k hlubší integraci, Pavel tvrdí, že racionální uvažování v Evropě stále nezmizelo.

Bezpečnost už nelze odkládat

K otázce evropské soběstačnosti prezident doplnil: „Už více evropských států si uvědomuje, jaká je realita, že se už nemůžeme donekonečna koukat přes oceán, pokud jde o zajištění bezpečnosti. Stejně jako se nemůžeme dívat na východ, pokud jde o energetickou bezpečnost, ale musíme se konečně postavit na vlastní nohy a postarat se o sebe sami. A to znamená, že se musíme tady v Evropě domluvit. Především na těch podstatných věcech, že si chceme zachovat něco, co můžeme nazvat evropskou kulturní identitou a dědictvím, které je z velké části postavené na hodnotách, které už zdůrazňoval Masaryk. A i když dnes slyšíme, že bychom měli opustit hodnotovou idealistickou politiku, která nám údajně nic nepřinesla, tak si myslím přesný opak,“ okomentoval.

Jaderný deštník Francie

Pavel se vyjádřil také k obavám kolem evropské obrany a možného rozšiřování jaderného odstrašení. Zdůraznil, že nemá informace o tom, že by další evropské státy měly nově získat vlastní jaderné zbraně. K debatě o francouzském jaderném deštníku řekl: „Jestliže se bavíme o možném francouzském jaderném deštníku, tak je to čistě jen rozšíření spolupráce Francie se zeměmi, které o tu ochranu stojí. Neznamená to rozhodně ale rozšíření jaderných zbraní nebo jejich nosičů. Znamená to pouze dohodu, že Francie v případě nejhoršího scénáře, bude svými jadernými zbraněmi chránit i ty země, se kterými dohodu uzavře,“ přiblížil.

Kdo drží jadernou ochranu

Podle Pavla dnes ochranu celému NATO poskytují Spojené státy, Francie a Velká Británie. V některých evropských zemích se jaderné zbraně nacházejí, ale prezident zdůraznil, že je kontrolují jejich vlastníci. Doplnil: „V Evropě v některých zemích jaderné zbraně rozmístěny jsou, ale jsou jednoznačně pod kontrolou těchto tří vlastníků zbraní a nemohou být použity jinak, než na přímý rozkaz prezidentů těchto států nebo v případě Velké Británie premiéra,“ doplnil.

Téma které rozdělí veřejnost

Pavlova slova míří do citlivé debaty o tom, jak moc se má Evropa spojovat a kde leží hranice národní suverenity. Zastánci hlubší spolupráce mohou jeho výrok vnímat jako realistické varování před slabou a roztříštěnou Evropou. Kritici naopak mohou vidět hrozbu přílišné centralizace. Jisté je jedno. Prezident otevřel téma, které nezůstane bez odezvy a v politických debatách se k němu mnozí ještě vrátí.

Zdroj: Denik.cz