Českou republiku na summitu parlamentních delegací členských států NATO zastoupí dvojice vrcholných politiků, kteří zastávají výrazně odlišné názory na další směřování aliance i pokračování pomoci Ukrajině. Zatímco jeden prosazuje pokračování podpory napadené země, druhý chce její ukončení. Setkání v Ankaře tak slibuje nejen důležitá jednání o bezpečnosti, ale také střet rozdílných politických názorů.

Důležité jednání před summitem

Ještě před hlavním summitem NATO v Ankaře se schází parlamentní delegace členských států aliance. Českou republiku na tomto jednání zastupují předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura a předseda Senátu Miloš Vystrčil. Setkání připravuje půdu pro následná jednání nejvyšších představitelů členských zemí a pomáhá sladit postoje k nejdůležitějším bezpečnostním otázkám. Oba čeští představitelé přitom přicestovali s odlišným pohledem na jednu z nejdiskutovanějších oblastí současné evropské politiky.

Spor o pomoc Ukrajině

Největší rozdíl mezi oběma politiky panuje v otázce pokračující podpory Ukrajiny. Miloš Vystrčil dlouhodobě zastává názor, že Evropa musí posilovat vlastní obranyschopnost a současně zachovat jednotu spojenců. Před odletem proto uvedl: „Já za sebe zdůrazním, že si musíme uvědomit, že Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svou obranu, aby byl posílen evropský pilíř NATO, ale současně abychom nadále navzájem drželi při sobě.“ Podle něj právě společný postup představuje jednu ze základních podmínek pro zachování bezpečnosti.

Okamura prosazuje jiný směr

Tomio Okamura naopak deklaroval, že chce na summitu otevřít otázku ukončení podpory Ukrajině. Přesto zároveň zdůraznil, že během jednání bude respektovat mandát schválený českou vládou. Podle jeho slov nevznikl při přípravě českého postoje zásadní problém a jednotlivé body vládních podkladů odpovídají tomu, co dlouhodobě prosazuje v oblasti fungování Severoatlantické aliance a evropské obrany.

Výdaje na obranu pod drobnohledem

Významnou součástí jednání budou také obranné rozpočty jednotlivých členských států. Tomio Okamura při odletu připomněl: „V mandátu české vlády jsme si odsouhlasili, že budeme usilovat o dosažení výdajů na obranu ve výši dvou procent, což je český zákon.“ Současně upozornil, že podle jeho názoru vláda tento závazek v minulém roce nesplnila. Podle něj proto zahraniční partneři České republiky pokládají otázky, proč se tak stalo.

Napětí kolem české delegace

Politici zároveň čelili dotazům týkajícím se nedávného sporu o účast prezidenta na hlavním summitu NATO, který skončil až před Ústavním soudem. Podle Tomia Okamury zahraniční spojenci českou situaci chápou a nepovažují ji za zásadní překážku další spolupráce.

Turecko jako strategický partner

Letošní summit se koná v Turecku, které patří mezi dlouholeté členy Severoatlantické aliance. Země stojící na pomezí Evropy a Asie hraje v současné bezpečnostní situaci mimořádně důležitou roli. Historické vazby regionu, složitá geopolitická situace i současné napětí na Blízkém východě dávají letošnímu setkání ještě větší význam. Právě proto budou jednotlivé diskuse zaměřené nejen na obranu členských států, ale také na budoucí stabilitu celého regionu.

Čeká je i technologická prezentace

Součástí programu české delegace bude také návštěva společnosti Bayraktar, která se proslavila výrobou moderních bezpilotních letounů. Ty se v posledních letech staly symbolem technologického rozvoje tureckého obranného průmyslu. Hostitelé chtějí spojencům představit nejen současné vojenské inovace, ale také budoucí směřování tureckého obranného sektoru. Právě moderní technologie mají být jedním z hlavních témat letošních jednání NATO.

Zdroj: Parlamentnilisty.cz