Jmenování několika nových tváří do Rady vlády pro lidská práva rozpoutalo ostrou debatu. Skupina lidskoprávních organizací se obrátila přímo na premiéra Andreje Babiše a požaduje, aby přehodnotil jmenování Jakuba Kříže, Daniela Blacka a bývalé Miss World Taťány Kuchařové. Kritici upozorňují především na jejich dosavadní veřejné postoje a mají obavy z budoucího směřování poradního orgánu. Vláda přitom nové členy skutečně schválila 21. září a rada se má v novém složení poprvé sejít 30. září.
Organizace se ozvaly
Kritika přichází od několika organizací, které se zabývají lidskými právy a právy různých skupin obyvatel. Mezi nimi figurují například Amnesty International, Jsme fér, Prague Pride, Trans*parent či Česká ženská lobby. Ty ve svém společném stanovisku upozornily na postoje trojice nově jmenovaných členů a vyslovily obavu, že by se činnost rady mohla vydat směrem, který považují za problematický. „Z poradního orgánu vlády pro lidská práva se nesmí stát platforma pro osekávání svobod a rušení již zavedených práv,“ uvedly organizace.
Výzva míří k Babišovi
Organizace svou kritiku nesměřují pouze obecně k vládě. Obrátily se přímo na premiéra Andreje Babiše, který stojí v čele Rady vlády pro lidská práva. Na oficiálních stránkách vlády je Babiš aktuálně uveden jako její předseda. Kritici po něm chtějí, aby se podrobně zabýval předchozím působením nově vybraných členů a následně svůj krok změnil. „Vyzýváme premiéra Andreje Babiše jako předsedu rady, aby se s jejich činností (trojice nových členů) detailně seznámil a jmenování zrušil,“ napsali zástupci organizací.
Výhrady ke Křížovi
Jedním z kritizovaných nových členů je právník Jakub Kříž spojený s Hnutím pro život. Organizace mu podle zveřejněného stanoviska vytýkají postoje k interrupcím, právům queer lidí, fyzickým trestům dětí nebo otázce zpovědního tajemství v případech sexuálního zneužívání. Jde o hodnocení a tvrzení organizací, které výzvu zveřejnily, nikoliv o nezávislý závěr samotné Rady. Právě Křížovo působení však patří mezi hlavní důvody, proč část lidskoprávních organizací žádá premiéra o zásah ještě před dalším fungováním rady v novém složení.
Pozornost budí i Black
Výhrady míří rovněž k Danielu Blackovi. Ten v minulosti podstoupil medicínskou změnu pohlaví a následně prošel zpětným zákrokem. Podle iDNES nyní podporuje zákaz těchto operací. Organizace proto jeho působení v Radě vlády pro lidská práva kritizují podobně jako v případě Kříže. Celý spor se tak netýká pouze jednotlivých osobností, ale také otázky, jaké názorové a odborné zastoupení má tento poradní orgán mít. Vláda totiž své pracovní a poradní orgány vytváří právě proto, aby její činnost podporovali členové kabinetu společně s dalšími odborníky.
Kuchařová pod palbou kritiky
Velkou pozornost přitahuje také jméno Taťány Kuchařové. Někdejší Miss World se do centra veřejného zájmu v minulosti dostala mimo jiné kvůli ostře sledovanému rozvodu. Právě na tuto kauzu nyní lidskoprávní organizace odkazují. Tvrdí, že při rozvodu využila queer téma způsobem, který podle nich ukázal nedostatečnou citlivost vůči zranitelným lidem. Jde opět o jejich hodnocení, nikoliv o obecně konstatovaný fakt. Přesto právě její jmenování patří vedle Kříže a Blacka k rozhodnutím, jejichž zrušení signatáři výzvy po premiérovi požadují.
Kritika zaznívá ostře
K celé situaci se vyjádřila také šéfka organizace Konsent Johanna Nejedlová. Podle ní existuje dostatek odborníků i z konzervativnějšího nebo církevního prostředí, kteří by mohli zajistit větší názorovou pluralitu rady. „Chceme-li větší pluralitu, v Česku je dost odborníků a odbornic s reálnou expertizou, a to klidně i z církevního prostředí, konzervativnějších kruhů nebo akademie. Pokud vládě budou radit tito lidé, dává tím premiér najevo, že mu nezáleží na bezpečí žen, ani dětí ohrožených zneužíváním v církvi,“ uvedla Nejedlová. Jde o její kritické hodnocení personálního rozhodnutí vlády.
Radou už otřásly odchody
Napětí kolem poradních orgánů vlády nezačalo až současným jmenováním. Na konci června odešlo z vládních lidskoprávních rad přibližně pět desítek expertek a expertů. Svůj krok spojovali s přesunem agendy z Úřadu vlády pod tři ministerstva a vyjadřovali obavy z oslabení významu lidskoprávní problematiky. Vláda následně přistoupila ke změnám statutů několika poradních orgánů a 21. září schválila také jmenování členů Rady vlády pro lidská práva a dalších rad. Současný konflikt tak přichází v době, kdy celá struktura prochází výraznými personálními a organizačními změnami.
Obavy z dalšího vývoje
Karel Nodes z Amnesty International zasadil nové jmenování do širšího kontextu předchozích změn. „Nyní vidíme obsazování klíčového poradního orgánu vlády lidmi, jejichž dosavadní veřejné působení vyvolává vážné otázky ve vztahu k právům žen, LGBTQ+ lidí a dalších menšin. Máme obavu, že Česká republika vstupuje na cestu eroze lidskoprávních standardů, kdy se ochrana práv nezhoršuje jedním dramatickým rozhodnutím, ale sérií dílčích kroků,“ uvedl Nodes. Zda premiér na výzvu organizací zareaguje změnou personálního obsazení, citovaný článek neuvádí. První jednání rady v novém složení má proběhnout 30. září.
Zdroj: iDNES.cz
