Tomio Okamura znovu rozvířil debatu o tom, kde by měl český stát hledat peníze a jakým způsobem snížit vysoký schodek připravovaného rozpočtu. Předseda SPD přišel s několika požadavky, které se týkají podpory ukrajinských uprchlíků, financování některých neziskových organizací i platů politiků. Jeho návrhy rychle získaly pozornost na sociálních sítích a vyvolaly množství reakcí. Čísla zveřejněná státem však ukazují, že diskuse o skutečném přínosu jednotlivých opatření může být podstatně složitější.

Okamura hledá úspory

Předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura reagoval na návrh státního rozpočtu pro příští rok, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Právě tak vysoký deficit podle něj vyžaduje rychlé hledání výdajů, bez kterých se stát může obejít. Okamura proto veřejně představil několik oblastí, ve kterých chce výrazně šetřit. Vedle podpory lidí z Ukrajiny se zaměřil také na peníze směřující k některým neziskovým organizacím a opět otevřel otázku odměňování vrcholných politiků. O svých představách chce jednat také s dalšími koaličními partnery.

Dávky Ukrajincům v hledáčku

Největší pozornost vzbudil Okamurův požadavek týkající se ukrajinských uprchlíků žijících v České republice. Předseda SPD formuloval svou představu velmi jednoznačně a ve videu zveřejněném na Facebooku prohlásil: „Navrhuji, abychom okamžitě ukončili veškeré vyplácení dávek Ukrajincům v České republice.“ Tím by podle jeho představ vznikla jedna z cest, jak omezit státní výdaje. Současný systém podpory však nefunguje tak, že by každý člověk s dočasnou ochranou automaticky získával stejné finanční prostředky. Stát při poskytování humanitární dávky zohledňuje mimo jiné příjmy a úspory konkrétních žadatelů.

Na řadě jsou neziskovky

U podpory ukrajinských uprchlíků však Okamurův seznam nekončí. Další úspory chce hledat také mezi organizacemi, jejichž činnost dlouhodobě kritizuje. „Je nutné okamžitě škrtnout peníze všem politickým aktivistickým neziskovým organizacím, které podporují migraci, gender, multikulturalismus nebo za veřejné peníze propagují Evropskou unii. To jsou zbytné výdaje,“ pokračoval Okamura. Vedle těchto kroků znovu prosazuje zmrazení platů politiků. Právě otázka jejich odměňování přitom není novým tématem a uvnitř koalice se o ní diskutuje už několik měsíců.

Fanoušci reagovali okamžitě

Okamurovo vystoupení nezůstalo bez odezvy a pod zveřejněným příspěvkem rychle přibývaly tisíce reakcí. Mezi nejvýraznějšími komentáři se objevovala především podpora jeho návrhů. Jeden ze sledujících napsal: „To je řeč, to už mělo být dávno,“ zatímco další reagoval slovy: „Už aby to bylo.“ Někteří diskutující předsedovi SPD přáli, aby nezůstalo pouze u slov a změny dokázal skutečně prosadit. V jedné z reakcí zaznělo také: „Snad to dotáhnete do úspěšného konce.“ Vedle souhlasných komentářů se ale objevily také pochybnosti o tom, jak velkou část rozpočtového problému mohou podobné škrty skutečně vyřešit.

Pomoc má svá pravidla

Okamurův požadavek na ukončení veškerého vyplácení dávek je výrazně širší než samotná humanitární pomoc, kterou mohou lidé s dočasnou ochranou v Česku využívat. Nárok se odvíjí od konkrétní situace žadatele a stát při rozhodování posuzuje jeho příjmy i úspory. U dospělého člověka, který nepatří mezi zranitelné osoby a bez objektivního důvodu si nezajišťuje vlastní příjem, navíc po prvních pěti měsících klesá příslušná částka na existenční minimum. Na humanitární dávku stát pro letošní rok v rozpočtu vyčlenil celkem 4,4 miliardy korun.

Čísla ukazují druhou stranu

Do diskuse o nákladech na pomoc Ukrajincům vstupují také peníze, které lidé s dočasnou ochranou odvádějí českému státu. Poslední podrobně zveřejněná data Ministerstva práce a sociálních věcí ukazovala, že během třetího čtvrtletí roku 2025 stát získal na daních a odvodech od této skupiny 8,2 miliardy korun. Výdaje spojené s jejich pobytem a podporou ve stejném období dosáhly 3,9 miliardy korun. Ministerstvo tehdy upozorňovalo, že příjmy spojené s ukrajinskými uprchlíky už delší dobu převyšují částky, které stát na jejich podporu vydává.

Schodek zůstává obrovský

Právě poměr navrhovaných úspor a plánovaného schodku představuje další důležitou část celé debaty. Rozpočet totiž počítá s deficitem 389 miliard korun, zatímco například na humanitární dávku stát pro letošní rok vyčlenil 4,4 miliardy. I mezi reakcemi na Okamurova slova se proto objevovaly skeptické názory, podle kterých by některá opatření představovala pouze malou část částky potřebné k výraznějšímu snížení deficitu. Okamura přesto trvá na tom, že stát prostor k dalším škrtům má a právě své návrhy chce prosazovat při jednáních o konečné podobě rozpočtu.

Rozpočet čeká další boj

Debata se nyní přesouvá především dovnitř vládní koalice, kde se bude rozhodovat o tom, které výdaje nakonec skutečně projdou změnami. Ministryně financí Alena Schillerová připustila, že další možnosti úspor existují, jejich rozsah však podle ní může dosahovat spíše jednotek než desítek miliard korun. Okamura naproti tomu přichází s politicky výraznými požadavky, které mohou vyvolat další ostré diskuse nejen mezi koaličními partnery, ale také ve veřejnosti. Zda se některý z jeho návrhů skutečně promítne do rozpočtu, tak rozhodnou až další jednání.

Zdroj: eXtra.cz