Houbařská sezona dokáže připravit pořádné překvapení a jedno takové si z lesa odnesla rodina malého Bédi Pauzy. V Krušných horách totiž narazila na hřib, který svými rozměry připomínal spíše výstavní exponát než běžný úlovek do košíku. Neuvěřitelných 2,4 kilogramu však není jediným zajímavým číslem. V českých lesích už lidé našli ještě většího obra a současné podmínky navíc naznačují, že houbaři mohou v následujících dnech narazit na další pořádné kousky.

Obří překvapení na Moldavě

Výlet do přírody se pro malého Béďu Pauzu a jeho rodiče proměnil v zážitek, na který zřejmě jen tak nezapomenou. Na Moldavě v Krušných horách objevili hřib, jehož velikost by překvapila i zkušené houbaře. Houba vážila úctyhodných 2,4 kilogramu a chlapec měl podle fotografie s obrovským úlovkem plné ruce práce. Nález zároveň ukazuje, že začátek září může houbařům nabídnout mimořádně zajímavé podmínky. Po deštivějším období totiž lesy znovu ožívají a na některých místech mohou lidé narazit na skutečně působivé exempláře.

Houba skončila i na talíři

Rodina si gigantický úlovek nenechala pouze jako kuriozitu na fotografii. Část hřibu zpracovala na později a ze zbytku připravila jídlo. Rodiče malého houbaře popsali další osud neobvyklého nálezu naprosto jasně. „Hřib vážil 2,4 kilogramu. Část jsme usušili a část skončila v omáčce,“ řekli rodiče chlapce. Pro Béďu tak nezůstala pouze vzpomínka na mimořádný okamžik v lese, ale jeho rodina si část obří houby také vychutnala. Hmotnost 2,4 kilogramu přitom představuje hodnotu, ke které se většina běžných hřibů ani zdaleka nepřiblíží.

Český rekord zůstal nepokořený

Přestože může houba z Moldavy na první pohled působit jako jasný rekordman, absolutní české prvenství jí nepatří. Ještě větší úlovek našel před čtyřmi lety Luděk Bartáček v lesích na Třeboňsku. Tehdejší hřib vážil neuvěřitelných 2,776 kilogramu a dosahoval výšky 22 centimetrů. Jeho klobouk měl po obvodu 114 centimetrů a v nejširším místě dosáhl průměru 40 centimetrů. Právě díky těmto mimořádným parametrům si hřib dubový zajistil zápis do České knihy rekordů. Béďův nález tedy prvenství nepřekonal, přesto jde o mimořádný exemplář.

Krušné hory houbařům přejí

Moldava přitom není jediným místem, odkud si lidé v těchto dnech odnášejí plné košíky. Velmi dobře si podle zkušeností houbařů vedou také oblasti kolem Tisé, Petrovic, Sněžníku nebo Cínovce. Kdo tedy zamíří do lesů v Krušných horách, má nyní poměrně slušnou šanci, že se nebude vracet s prázdnou. Své zkušenosti má také Milan Krejsa z Krupky, který vyráží do lesa se svou přítelkyní Alenou Šolcovou. Houbaření patří mezi jejich koníčky a současná situace jim nabídla především hřiby, zároveň ale v lese rozhodně nebyli sami.

V lesích začíná být rušno

Dobré zprávy o rostoucích houbách se mezi lidmi šíří rychle, což potvrzuje také množství houbařů v oblíbených lokalitách. Milan Krejsa popsal, že společně s přítelkyní uspěl například v okolí Ústí i na Cínovci. „Nad Ústím či na Cínovci, tak tam všude jsme našli hlavně hřiby. Lidí v lese jsme potkali hodně,“ usmál se Milan Krejsa. Současné období tak může představovat zajímavou příležitost i pro ty, kteří zatím s letošní houbařskou sezonou příliš spokojení nebyli. Déšť totiž podmínky v řadě oblastí změnil a lesy začínají vydávat své poklady.

Mapa ukáže nejlepší místa

Lidé přitom nemusejí při plánování výpravy spoléhat jen na zprávy známých nebo fotografie úlovků na sociálních sítích. Český hydrometeorologický ústav společně s Českou mykologickou společností připravuje mapu pravděpodobnosti růstu hub, jejíž data odborníci každý den aktualizují. Model pracuje s počasím i množstvím vláhy v půdě. Experti vysvětlují princip následovně: „Základem výpočtu je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích 30 dnech v kombinaci s průměrnými teplotami v posledních 7 dnech. Předpovědní model pravděpodobnosti růstu hub je vyvíjen ve spolupráci s odborníky z České mykologické společnosti,“ popsali svůj projekt odborníci z ČHMÚ.

Do výpočtu vstupuje i sezona

Samotné srážky a teploty však nejsou jedinými údaji, podle kterých odborníci odhadují šanci na růst hub. Model počítá také s tím, v jaké části roku se právě nacházíme. ČHMÚ k metodice dodává: „Výsledek modelu je dále korigován sezónním koeficientem, který vyjadřuje rozdíly v početnosti mykorhizních hub během kalendářního roku,“ pokračuje ČHMÚ. Pro houbaře tak může mapa představovat užitečnou pomůcku před cestou do lesa. Nezaručí samozřejmě košík naplněný hřiby, dokáže ale napovědět, kde mají aktuální povětrnostní podmínky pro růst hub nejpříznivější kombinaci.

Rozhodují déšť i teploty

Důležitou roli hraje také čas, který uplyne od výraznějších srážek. Houby se totiž zpravidla neobjeví ve velkém množství bezprostředně po dešti. Odborníci popisují ideální scénář poměrně přesně: „Obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích, zhruba 10 dní po nich, a následném teplém, nikoli však horkém, počasí, nejvíce v rozmezí července a září,“ ví odborníci. Právě současné zářijové období tak může houbařům přinést další zajímavé nálezy. Zda se někde objeví další obr schopný přiblížit se Béďovu úlovku nebo dokonce českému rekordu, ukážou až následující výpravy do lesa.

Zdroj: Denik.cz