Prezident Petr Pavel vetoval zákon o státních zaměstnancích a otevřel tím další kolo politického sporu o podobu české státní správy. Zatímco opozice prezidentovo rozhodnutí přivítala a upozorňuje na možné politické zásahy do úřadů, ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka dává najevo, že vládní tábor chce veto ve Sněmovně přehlasovat. Spor se navíc netýká pouze úředníků, ale také prezidentských pravomocí.

Macinku veto nepřekvapilo

Petr Macinka reagoval na prezidentův krok bezprostředně a dal najevo, že rozhodnutí Hradu nepovažuje za překvapivé. Podle ministra zahraničí jde o pokračování odporu, který zákon provázel už během projednávání v Parlamentu. „Po obstrukcích opozice ve Sněmovně a obstrukcích opozice v Senátu přichází obstrukce od opozice na Hradě. Veto bude přehlasováno na říjnové schůzi Sněmovny,“ uvedl Macinka pro iDNES.cz. Vládní tábor se tak podle jeho slov hodlá pokusit prezidentovo rozhodnutí zvrátit při dalším hlasování poslanců. Právě říjnová schůze Sněmovny proto může přinést další zásadní pokračování sporu, který se přesunul z Parlamentu až na Pražský hrad.

Pavel kritizuje způsob přijetí

Prezidentovi vadí nejen samotný obsah nové právní úpravy, ale také způsob, jakým zákon vznikal a prošel legislativním procesem. U tak rozsáhlé změny fungování státní správy podle něj chybělo standardní připomínkové řízení i dostatečná odborná debata. „Zákon se týká pravidel pro státní správu. Tu vidím mnohem závažněji. Zákon přináší zásadní změny a je opět předložený jako návrh poslanců, nikoli jako návrh vládní. Opět bez standardního připomínkového řízení, opět bez důkladného vyhodnocení dopadu,“ prohlásil Pavel. Prezident se současně ptá, proč vláda nezvolila standardní postup, který by podle něj vytvořil prostor pro vypořádání nejasností a případných problémů.

Piráti mluví o politických zásazích

Prezidentovo veto přivítal předseda Pirátů Zdeněk Hřib, jehož strana proti změnám vystupovala už během projednávání. Podle něj by nová pravidla mohla oslabit ochranu profesionální státní správy a usnadnit personální změny motivované politickými zájmy. „Je dobře, že prezident novelu zákona o státních zaměstnancích vetoval. Piráti od začátku varovali, že novela rozbíjí pojistky, které mají chránit profesionální a nestrannou státní správu před politickými zásahy, a výrazně usnadňuje personální změny z politických důvodů. Právě proto jsme proti ní vystupovali a právě proto jsme připravovali i podání k Ústavnímu soudu,“ uvedl Hřib. Prezidentovo rozhodnutí podle něj dává zákonodárcům možnost celou úpravu znovu posoudit.

Hřib chce pokračovat v odporu

Piráti podle svého předsedy nehodlají po prezidentově vetu polevit a chtějí proti přijetí zákona vystupovat i při jeho návratu do Poslanecké sněmovny. Hřib zdůrazňuje především potřebu oddělit každodenní fungování úřadů od politických změn po volbách. „Státní správa nesmí být personální nástroj žádné vlády. Má být odborná, stabilní a sloužit občanům bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci,“ doplnil předseda Pirátů. Vládní strany naopak prosazují změny pravidel pro státní zaměstnance a podle dostupných vyjádření počítají s tím, že se po prezidentském vetu pokusí zákon prosadit znovu. Rozhodující tak bude další hlasování ve Sněmovně a počet poslanců, kteří novelu při opětovném projednání podpoří.

TOP 09 upozorňuje na Ústavu

K prezidentovu rozhodnutí se přidal také předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Jeho strana proti návrhu hlasovala už v Poslanecké sněmovně a její senátoři ho následně odmítli také v horní komoře. Havel upozorňuje nejen na změny týkající se státních zaměstnanců, ale také na zásah do pravomocí hlavy státu. „V průběhu celého legislativního procesu upozorňujeme na rizika té novely, i proto jsme jako TOP 09 hlasovali proti ve Sněmovně, proto ho koneckonců naši senátoři zamítli. A zároveň máme podezření, že odejmutí prezidentské pravomoci jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích nemusí být v souladu s Ústavou,“ napsal Havel na sociální síti X. Otázka pravomocí prezidenta tak tvoří další část celého sporu.

Výborný žádá odbornou debatu

Podobné výhrady vyslovil také bývalý předseda lidovců Marek Výborný. Podle něj tak významná změna neměla vzniknout pouze prostřednictvím poslaneckého návrhu bez plného legislativního procesu. Výborný zároveň připouští, že zákon upravující státní službu změny potřebuje, odmítá však zvolený postup. „Takto to prostě nemá fungovat. Jsem přesvědčen o tom, i ze zkušenosti ministra zemědělství, že zákon o státní službě je třeba upravit. Nicméně to musí být po odborné debatě a řádném připomínkovém řízení. Nikoliv tímto způsobem. Takže rozumím panu prezidentovi a je vcelku pochopitelné, proč zákon vetoval,“ řekl Výborný. Podle něj současná podoba změn otevírá cestu k jednodušším personálním zásahům vlády.

Prezident hájí pravomoci Hradu

Další část Pavlových námitek míří přímo k postavení prezidenta. Součástí zákona je totiž odebrání pravomoci hlavě státu jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. Právě proti tomu se Pavel důrazně vymezil. „To je něco, co prezidentovi svěřuje Ústava. To nelze jen tak odebrat. Jak už jsem řekl před summitem NATO, mým úkolem je chránit pravomoci prezidenta republiky, nikoli je rozšiřovat, ale nedopustit ani jejich krácení pro své nástupce a nástupkyně,“ prohlásil prezident. Pavel tak svůj postoj nevztahuje pouze ke svému současnému mandátu, ale také k pravomocím budoucích hlav státu. Spor proto zasahuje i do širší debaty o rozdělení kompetencí mezi vládou a prezidentem.

Rozhodne další hlasování

Zákon se nyní vrátí do Poslanecké sněmovny, kde se ukáže, zda vládní většina skutečně dokáže prezidentovo veto přehlasovat, jak avizoval Macinka. Pavel při vysvětlování svého rozhodnutí zdůraznil, že státní správa má zůstat profesionální, neutrální a odolná proti politickým tlakům. Zároveň upozornil, že podle jeho názoru jde přijatá úprava proti doporučení Evropské komise, které směřuje k lepší ochraně vedoucích úředníků před politickými zásahy. Vládní a opoziční pohled na zákon se tak výrazně rozcházejí a definitivní výsledek zatím není známý. Macinka počítá s říjnovým přehlasováním veta, zatímco opoziční představitelé avizují pokračující odpor proti změnám.

Zdroj: iDNES.cz