Padesát korun za litr nafty už není strašák z titulků, ale realita několika českých pump. Průměrná cena dieselu vylétla na 48,25 koruny za litr a na nejdražších stanicích už řidiči tankují za víc než padesátikorunu. Benzin Natural 95 se drží na 44,29 koruny a je nejdražší od léta 2022. Zdražování navíc nezpomaluje – naopak zrychluje a evropští ministři financí kvůli tomu dnes a zítra v Dublinu otevřou dosud tabuizované téma: mimořádnou daň z nadměrných zisků ropných firem.
Podle údajů společnosti CCS, která ceny paliv dlouhodobě sleduje, přidala nafta jen za poslední týden 46 haléřů na litr. Týden předtím to bylo dokonce skoro o dvě koruny. Litr Naturalu 95 sice stoupl mírněji, o pouhých sedm haléřů, ale i tak jsou ceny benzinu na nejvyšších hodnotách od horkého léta 2022, kdy se pohonnými hmotami zmítala energetická krize po napadení Ukrajiny.
Proč paliva letí nahoru
Za prudkým růstem stojí souběh několika faktorů, které se sešly v jednom okamžiku. Světové ceny ropy se po výpadku dodávek ze Saúdské Arábie vyšplhaly na několikaměsíční maxima a barel se obchoduje výrazně nad hranicí sta dolarů. K tomu se přidává eskalace konfliktu na Blízkém východě, íránská blokáda Hormuzského průlivu a ukrajinské údery na ruské rafinerie.
Analytici ale upozorňují, že samotná ropa není jediným viníkem. Klíčovým problémem jsou podle nich marže rafinerií, které v posledních týdnech doslova explodovaly. Evropa má nedostatek rafinéřských kapacit, konkurence je nízká a ti, kdo palivo dodávají, si mohou účtovat víc.
Situace je natolik napjatá, že americký prezident Donald Trump podle dostupných informací vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby zastavil útoky na ruské rafinerie. Objevují se také zprávy, že Washington tajně jednal s jemenskými Húsii, aby přestali útočit na obchodní lodě v Rudém moři a tankery mohly bez rizika proplouvat.
Babiš mluví o dramatické situaci
Premiér Andrej Babiš (ANO) se k cenám paliv vrátil ve svém tradičním nedělním videu. Situaci označil za dramatickou a hlavní důvod vidí právě v marží rafinerií. „V současné době vysokých cen pohonných hmot i zemního plynu by se členské státy měly dohodnout, celý systém zrušit nebo ho minimálně odložit o několik let,“ řekl premiér s odkazem na chystaný systém emisních povolenek ETS 2, který se má týkat vytápění a dopravy.
Europoslanci sice v úterý schválili úpravu ETS 2 se stropem 45 eur (zhruba 1 100 korun) za tunu CO2, po jehož překročení se automaticky uvolní povolenky z rezervy tržní stability. Babiš změnu podpořil, ale za dostatečné řešení ji nepovažuje.
Šest zemí tlačí na windfall tax
Hlavní bitva se ale odehraje na jednání ministrů financí zemí EU 18. a 19. září v Dublinu. Podle agentury Reuters už koncem srpna šest členských států – Německo, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Polsko a Rakousko – zaslalo dopis irskému předsednictví s žádostí, aby na program zařadilo mechanismus zdanění mimořádných zisků ropných firem a rafinerií. Právě tyto společnosti totiž na eskalaci na Blízkém východě podle iniciátorů neúměrně vydělávají.
Ministryně financí Alena Schillerová pro Echo24 přiznala, že žádný konkrétní návrh sice zatím na stole není, ale téma se probírat bude. „Byla by to samozřejmě jedna z možných cest,“ uvedla. Zároveň zdůraznila, že ministerstvo situaci monitoruje. „Pokud by se ukázalo, že dochází k neúměrnému navyšování marží nebo ke zneužívání situace na trhu, jsme připraveni bezodkladně přijmout potřebná opatření,“ dodala.
Odpůrci varují: daň ceny nesrazí
Ne všichni ale windfall tax vítají. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) je přesvědčený, že mimořádná daň problém neřeší, jen ho může zhoršit. „Může sice zdanit společnosti, které na současné situaci vydělávají, ale sama o sobě nezvýší nabídku paliv, a ceny tedy nesníží. Naopak to může tlak na ceny ještě zvýšit,“ varuje.
Podle Knotka by se Evropa měla soustředit na to, aby na trh mohlo přitéct víc paliva – tedy odložit ETS 2 i chystané metanové nařízení EU MER. „Dovozci dnes kvůli regulatorní nejistotě obtížně uzavírají dlouhodobé kontrakty, což omezuje nabídku na evropském trhu,“ vysvětluje europoslanec.
Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) upozornila, že prozatím jsou reakce spíše národní než celoevropské. Evropská komise hlavně dohlíží, aby jednotlivé státy nekřivily nedovoleným zvýhodňováním vnitřní trh. „Pokud bude cenová krize pokračovat, může se z něj stát téma, kterému se Komise nevyhne, a lze očekávat, že s konkrétním návrhem nakonec přijde,“ řekla.
Co to znamená pro peněženku řidičů
Pro běžného motoristu jsou v tuto chvíli podstatné dvě věci. Za prvé: pokud tankujete pravidelně, počítejte s tím, že se ceny v následujících dnech nejspíš ještě posunou nahoru. Rozdíly mezi jednotlivými čerpacími stanicemi jsou přitom značné – zatímco průměr u nafty ukazuje 48,25 koruny, na dálničních pumpách a v centrech velkých měst se běžně platí i výrazně přes padesátikorunu.
Za druhé: ať už v Dublinu ministři něco přijmou, nebo ne, do cen na stojanech se to promítne s odstupem. Případná windfall tax zdaní zisky rafinerií, ale jak upozorňují odpůrci, sama o sobě neznamená, že u pumpy zaplatíte míň. Pokud se má opravdu ulevit, musí kromě daní přijít i řešení dodavatelské strany – tedy víc paliva na evropském trhu a klid na trasách, kudy do Evropy proudí.
Do té doby platí osvědčené rady: srovnávat ceny v aplikacích, tankovat u levnějších sítí a mimo dálnice a při delších cestách plánovat zastávky tam, kde je litr o pár korun níž. U dnešních cen se pár korun na litru sečte rychle.
Zdroj: echo24.cz
