Slovenský premiér Robert Fico během čtvrtečního projevu v prešovské nemocnici otevřeně prohlásil, že v případě ruského útoku na některého člena Aliance nehodlá plnit závazky Slovenska plynoucí z článku 5 Severoatlantické smlouvy. Před studenty a zaměstnanci se ptal, s kým by se vlastně mělo bojovat, proč a za co – a Moskvu při tom ani jednou neoznačil za agresora.

„Dokážete si představit, že by byl aktivován článek 5 smlouvy o NATO? Že vám řeknou: připravte pět tisíc nebo deset tisíc vojáků a ti někam odjedou bojovat? A my ani nebudeme vědět, s kým bojujeme, proč nebo za co,“ prohlásil Fico. Jako premiér prý udělá vše pro to, aby Slovensko nebylo do žádného vojenského konfliktu vtaženo. Informovala o tom Česká televize s odkazem na ČTK a server Ukrajinska pravda.

Co přesně Fico řekl v Prešově

Premiér svůj postoj zabalil do varování před rozsáhlým evropským konfliktem. „Situace nikdy nebyla tak vážná a vypjatá, pokud jde o možnost celoevropského vojenského konfliktu, jako je tomu nyní,“ prohlásil. Podle něj přitom stačí málo – například když nějaký dron úmyslně nebo neúmyslně dopadne v některé zemi NATO na obytný dům nebo zabije civilisty – a Aliance se může začít bavit o kolektivní odvetě.

Právě této představě chce podle svých slov zabránit. Otevřeně tak popřel princip, na kterém NATO stojí od svého vzniku: útok na jednoho je útokem na všechny.

Proč je to výbušné – co říká článek 5

Článek 5 Severoatlantické smlouvy je jádrem celé Aliance. Zavazuje členské státy k tomu, že se v případě ozbrojeného útoku na kteroukoli zemi NATO postaví za napadeného spojence. V historii byl aktivován jediné jednou – po teroristických útocích na Spojené státy 11. září 2001. Česko tehdy patřilo mezi země, které se do reakce zapojily.

Když premiér členské země veřejně prohlásí, že tento závazek plnit nechce, zpochybní tím samotný smysl kolektivní obrany. Právě odstrašující účinek článku 5 je totiž hlavním důvodem, proč středoevropské státy do Aliance po pádu železné opony vstupovaly.

Rusko jako agresor? V projevu nezaznělo

Nápadné je, že Fico ve svém vystoupení ani jednou nezmínil Rusko jako zdroj vojenské hrozby pro Evropu. Místo toho zaútočil na evropské lídry a obvinil je z „válečnické rétoriky“. „Zdá se, že občas existuje tendence nahrazovat neschopnost řešit problémy, jako je nelegální migrace, konkurenceschopnost a vysoké ceny energií, těmito válečnickými řečmi: pojďme, pojďme bojovat. Proboha, s kým chceme bojovat?“ tázal se.

Server Ukrajinska pravda na absenci jakékoli zmínky o Kremlu upozornil jako první. Fico přitom mluvil v době, kdy Ukrajina už pátým rokem odráží rozsáhlou ruskou invazi.

Ficova cesta od Kyjeva k Putinovi

Postoj slovenského premiéra nepřišel z ničeho nic. Po návratu do čela vlády na podzim 2023 Bratislava okamžitě zastavila vojenskou pomoc Kyjevu. Fico od té doby několikrát navštívil Moskvu a osobně jednal s Vladimirem Putinem. Jednal s ním i v Pekingu, kde ruský vládce ocenil „nezávislost slovenské diplomacie“.

Členství Ukrajiny v NATO Fico opakovaně odmítá a hrozí vetem. Podle něj by vstup napadené země do Aliance byl přímou cestou ke třetí světové válce. Před letošním summitem v Ankaře se ostře postavil i proti další velké finanční a vojenské podpoře Kyjeva a soustavně kritizuje protiruské sankce.

Cestu na Ukrajinu na poslední chvíli zrušil

V pátek se měl Fico zúčastnit summitu takzvané Karpatské osmičky v horském středisku Bukovel na západě Ukrajiny. Cestu ale na poslední chvíli odřekl kvůli nemoci a podle serveru aktuality.sk ho zastoupil státní tajemník ministerstva zahraničí Marek Eštok.

Karpatská osmička sdružuje Ukrajinu, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Česko, Rakousko, Rumunsko a Srbsko. Jde o novou iniciativu, kterou v srpnu představil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Cílí i na země, které Kyjevu nechtějí dodávat zbraně, ale jsou ochotné pomáhat humanitárně nebo hospodářsky. Polsko na summitu zastupoval premiér Donald Tusk, Česko podle záběrů místopředseda Senátu Jiří Drahoš.

Co to znamená pro Česko a spojence

Slovensko je pro Česko nejbližší spojenec, se kterým sdílí hranici i pozici v NATO. Když premiér sousední země veřejně prohlásí, že závazek kolektivní obrany plnit nebude, oslabuje to důvěryhodnost celého východního křídla Aliance. Právě střední a východní Evropa přitom bezpečnostní záruky NATO potřebuje nejvíc – ať už kvůli ruské válce na Ukrajině, nebo kvůli incidentům s drony, které v posledních měsících zalétly nad území Polska a dalších zemí.

Fico tak fakticky nabídl argument každému, kdo by chtěl v budoucnu spolehlivost Aliance zpochybnit. A položil nepříjemnou otázku i českým politikům: co udělá Praha, pokud by na některého souseda skutečně někdo zaútočil a Bratislava odmítla pomoct?

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz