Od 1. října bude stát znovu říkat benzinkám, jak draho smějí prodávat. Vláda Andreje Babiše (ANO) 21. září schválila obnovení regulace cen pohonných hmot a zároveň snížila spotřební daň z nafty. Premiér doufá, že tato kombinace stlačí cenu nafty zpět pod 50 korun za litr – tam, kde jsme ještě v létě byli zvyklí ji vídat.

Co přesně vláda schválila

Ministerstvo financí bude od 1. října každý den vyhlašovat maximální ceny benzinu a nafty. Základ tvoří průměrná cena na burze, k níž se připočítá regulovaná marže obchodníka – nejvýše 2,50 Kč za litr. Žádná benzinka tak nebude moci prodávat dráž než strop dovolí.

Zároveň klesá spotřební daň z nafty. Dosud platila sazba 9,95 Kč za litr, od října to bude 8,011 Kč – tedy o bezmála dvě koruny méně. U benzinu daň zůstává beze změny. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvádí, že celkové daňové zatížení nafty včetně DPH klesne o 2,35 Kč na litr.

Schválená opatření platí zatím jen do konce října. Pak vláda vyhodnotí situaci a rozhodne, co dál.

Kolik teď nafta stojí a co Babiš slibuje

Průměrná cena nafty přesáhla podle dat společnosti CCS 49 korun za litr a na řadě čerpacích stanic – zejména u prémiových variant – se vyšplhala přes 52 nebo i 55 korun. Benzin Natural 95 byl ve stejnou dobu průměrně za 45,55 Kč.

Babiš na vládní tiskové konferenci připomněl, že na konci března ještě křičel kvůli ceně 52,50 Kč na Plzeňské a lidi ho nebrali vážně. „Předpokládám, že se dostaneme znovu pod 50 korun,“ prohlásil premiér. Jenže výsledná cena u pumpy závisí i na vývoji ropy na světových trzích, kurzu koruny a chování rafinérií – a tam vláda přímou páku nemá.

Mimořádná daň pro rafinérie: kdo za to zaplatí

Vedle zastropování marží a nižší daně přichází ještě třetí opatření – sektorová daň na rafinérie. Platit ji budou firmy s celkovými příjmy alespoň dvě miliardy korun ročně, které zároveň vydělávají na rafinérské činnosti minimálně 50 milionů korun ročně.

Daň bude činit 50 procent z toho, o kolik rafinériím vzrostla hrubá marže oproti roku 2024. Inspirací bylo podle ministerstva financí Polsko, kde podobný nástroj funguje. Výnos za letošní rok ministerstvo odhaduje na zhruba 5,5 miliardy korun – peníze, které mají částečně kompenzovat výpadek příjmů ze snížené spotřební daně. Ta přijde státní pokladnu přibližně o miliardu korun měsíčně.

Proč nafta tak rychle zdražila

Za rychlým růstem cen stojí podle vlády především dvě věci: další eskalace konfliktu na Blízkém východě a nedostatečné kapacity rafinérií. Česko přitom dováží zhruba 45 procent pohonných hmot ze zahraničí, takže vývoj na globálních trzích se promítá přímo do cen u pumpy.

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) situaci komentoval slovy, že Evropa sice akutně nečelí nedostatku paliva, ale ceny táhnou nahoru spekulace i skutečné problémy v jiných regionech světa. Babiš přiznává, že sleduje i průjezdnost Hormuzského průlivu a vývoj na Ukrajině – a zatím nelze říct, jak to všechno dopadne.

Stejný recept jako na jaře, jen delší stopka

Česko se k regulaci cen pohonných hmot uchyluje podruhé letos. Na jaře platila od dubna do poloviny července – ministerstvo tehdy rovněž denně určovalo cenové stropy a snížilo spotřební daň z nafty. Tentokrát vláda přidává mimořádné zdanění rafinérií, které na jaře nebylo.

Podobnou cestou se vydaly i okolní státy: Maďarsko, Chorvatsko a Slovinsko zavedly regulaci cen v posledních dnech, německá vládní koalice se dohodla na snížení daní o zhruba čtyři koruny na litr a také na cenových stropech.

Jak to vidí dopravci a opozice

Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia vládní kroky uvítalo. Generální tajemník Vojtěch Hromíř vysvětluje, že drahá nafta se promítá do ceny prakticky všeho zboží, protože většina výrobků projde cestou od materiálu k zákazníkovi hned několika přepravami. Menší dopravci navíc nemají palivové doložky, jimiž by zdražení automaticky přenesli na zákazníka.

Opozice reagovala různě. Expremiér Petr Fiala (ODS) se ve svém komentáři ironicky ptal, zda Jindřich Rajchl už svolal demonstraci na Václavské náměstí. Lidovci obvinili vládu z pokrytectví – podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) mohla jednat dřív, když byla nafta ještě za 35 korun. Poslankyně SPD Marie Pošarová překvapila varováním, že nafta v budoucnu nemusí být dostupná vůbec.

Co to znamená pro vaši peněženku

Pokud vláda dodrží slovo a regulace skutečně stlačí cenu nafty pod 50 korun, ušetříte při tankování 50 litrů řádově 100 až 150 korun oproti cenám na řadě stanic z konce září. Při každotýdenním tankování to vychází na několik set korun měsíčně – pro rodinu s dvěma auty nebo pro živnostníka, který jezdí hodně, je to znatelná úleva.

Regulace ale platí jen do konce října. Co přijde v listopadu, zatím nikdo neví – záleží na tom, jak se vyvinou ceny ropy, jak zareagovaly rafinérie a zda vládě vyjdou výpočty s daňovým výnosem. Sledovat situaci se rozhodně vyplatí.

Zdroj: blesk.cz