Dva tisíce korun navíc v lednu – to zní jako příjemná zpráva pro každého důchodce. Jenže za touto cifrou se skrývá ostrá politická přestřelka a otázka, která znepokojuje i ekonomy: jsou tyto peníze skutečně tím nejlepším, co vláda mohla pro seniory udělat?
Jednorázový příspěvek 2 000 korun dostane v lednu každý starobní, invalidní i pozůstalostní důchodce. Vláda ho schválila nad rámec zákonné valorizace. Celkové náklady pro státní kasu dosáhnou zhruba pěti miliard korun. To je číslo, které se stalo terčem kritiky.
Rusnok: Dáreček, ne řešení
Jiří Rusnok, někdejší premiér a bývalý guvernér České národní banky, příspěvek neschvaluje. V nedělní debatě České televize to řekl přímo: „Chápu to politicky, samozřejmě. Je to populistické gesto, oslovení svých voličů: tak dostanete dáreček dva tisíce korun.“ Za tuto přímočarost sklidil pozornost, ale ministr práce ho nenechal bez odpovědi.
Rusnok navíc připomněl, že státní rozpočet na příští rok počítá se schodkem 386 miliard korun. V takové situaci podle něj nemá smysl rozdávat peníze tam, kde to situace přímo nevyžaduje. „Situace českých důchodců není nijak dramatická, dokonce je mnohem lepší než třeba zaměstnaných nebo aktivních rodin s dětmi,“ prohlásil. Jako argument uvedl, že zatímco pracujícím v covidových a inflačních letech reálné mzdy klesaly, důchody se průběžně valorizovaly podle inflace.
Pět miliard jinak: domovy pro seniory
Místo plošného výplácení by se za stejné peníze dalo vybudovat několik domovů pro seniory. Tuhle myšlenku vyslovil Rusnok a okamžitě se k ní přidal i bývalý ministr práce Marian Jurečka z KDU-ČSL: „Za pět miliard korun by bylo zhruba 2 000 krásných lůžek v domovech pro seniory nebo rozvoj terénních služeb.“
A proč zrovna domovy? Rusnok upozornil, že v horizontu deseti až patnácti let bude v Česku chybět 30 až 40 tisíc míst v zařízeních pro seniory. Jurečka k tomu přidal, že kapacity sociálních a zdravotních služeb bude nutné do patnácti let zdvojnásobit – a celkové investice odhadl na 180 miliard korun. Na stejný problém upozornila v debatě i Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů ČR. Potřeba rozvoje geriatrické péče prostě nečeká.
Ministr Juchelka příspěvek hájí
Současný ministr práce Aleš Juchelka z ANO argumentuje jinak. Podle něj důchodci stále „dododýchávají“ devět čtvrtletí poklesu reálných příjmů a bez jednorázové pomoci by část z nich musela sáhnout po jiných dávkách ze sociálního systému. „Je třeba je v tuto chvíli sanovat,“ řekl v debatě ČT.
Juchelka upozornil i na konkrétní číslo: poměr průměrného důchodu k průměrné hrubé mzdě klesne příští rok z letošních 41,9 na 40,2 procenta. Právě proto prý jednorázový příspěvek dává smysl – zákonná valorizace totiž do důchodů nepromítne růst reálných mezd.
Kolik důchodci dostanou od ledna celkem
Valorizace k 1. lednu přinese průměrnému starobnímu důchodci navýšení o 304 korun měsíčně. Základní výměra všech důchodů poroste o 270 korun na 5 170 korun, procentní výměry se zvýší o 0,2 procenta – u průměrné penze je to 34 korun. Celková průměrná starobní penze tak dosáhne 22 196 korun měsíčně.
K tomu přijde onen jednorázový příspěvek 2 000 korun. Netýká se jen starobních důchodců – nárok na něj mají i invalidní důchodci a příjemci pozůstalostních penzí. Starobní penzi pobíralo ke konci června 2,33 milionu lidí, invalidní 420 900 a pozůstalostní 67 800. Další skupiny pojištěnců evidují resorty obrany, vnitra a spravedlnosti, jejichž penze jsou zpravidla vyšší.
Adresná pomoc, nebo rovný metr pro všechny?
Jurečka se staví za adresnou pomoc místo plošného rozdávání. Z jeho pohledu by peníze měly jít tam, kde je skutečná nouze – tedy ke skutečně chudým seniorům, ne paušálně ke každému důchodci bez ohledu na výši penze. Podobný přístup zastávají i někteří ekonomové, kteří poukazují na to, že příspěvek obdrží i ti, kteří ho k přežití nutně nepotřebují.
Juchelka tento argument odmítá a drží se linie, že pokles poměru důchodu k mzdě zasahuje celou důchodcovskou populaci – a plošné opatření je proto oprávněné. Shoda v tom, kdo má pravdu, zatím neexistuje. Dva tisíce korun každý dostane. Ale jestli je to dost a jestli to bylo to nejchytřejší, co se s pěti miliardami dalo udělat – to je otázka, která zůstává otevřená.
Zdroje: novinky.cz, news.google.com
