Přesně dvanáct let uplynulo od chvíle, kdy Barbora O. vpadla do střední školy ve Žďáře nad Sázavou a ubodala šestnáctiletého Petra Vejvodu – chlapce, který se odvážil postavit mezi ni a ohroženou spolužačku. A právě v den tohoto smutného výročí, 14. října 2026, přišla rodina zavražděného studenta ze zprávy, která jí zasadila další bolestivou ránu: Barbora O. po více než jedenácti letech opustila zabezpečovací detenci.
Otec Kamil Vejvoda se k rozhodnutí okamžitě vyjádřil. „S propuštěním Barbory O. zásadně nesouhlasím. Obávám se, že jde pouze o první krok k jejímu úplnému propuštění,“ řekl zdrcený muž. Svá slova namířil i na veřejnost: „Lidé by se měli zamyslet nad tím, zda jsou oni sami i jejich blízcí skutečně v bezpečí. Tohle bych nikomu nepřál.“ A dodal, že přijmout tutze zprávy právě v den výročí synovy smrti je o to bolestnější.
Co se v říjnu 2014 stalo na škole ve Žďáře
Barbora O. přišla toho dne na střední školu vyzbrojená nožem. Napadla spolužačku, a když se Petr Vejvoda postavil do cesty a snažil se dívku ochránit, útočnice ho ubodala. Chlapci bylo šestnáct let. Zemřel jako hrdina – a jeho rodina s tím musí žít dodnes.
Znalci tehdy dospěli k závěru, že Barbora O. jednala v důsledku závažné duševní choroby a v době útoku nebyla trestně odpovědná. Trestní stíhání bylo zastaveno. Namísto vězení jí soud uložil ochranné opatření a žena skončila v zabezpečovací detenci – nejpřísnějším stupni psychiatrického zajištění, jaké česká justice zná.
Kam Barbora O. po propuštění z detence míří
O změně ochranného opatření rozhodl Městský soud v Brně. Barbora O. nebyla propuštěna na svobodu – byla přemístěna do Psychiatrické nemocnice v Opavě, kde je nadále pod dohledem. Jde tedy o přechod mezi dvěma formami ochranné psychiatrické péče, nikoliv o volný odchod do společnosti.
Matka Barbory Dagmar O. potvrdila, že dceru v opavské nemocnici pravidelně navštěvuje. Podle jejích slov za uplynulá léta výrazně dozrála a dalšího podobného jednání se prý není třeba obávat. „Nechápu, proč ji tam tak neskutečně dlouho drželi. Lékaři ji chtěli pustit,“ řekla Dagmar O. pro Žďárský deník. Pozadí rozhodnutí jí prý zůstává nejasné.
Proč rodina Vejvodových přijímá zprávu s hrůzou
Pro Kamila Vejvodu není přesun do psychiatrické nemocnice uklidňující zprávou. Psychiatrická nemocnice nepředstavuje stejnou míru bezpečnostního zajištění jako zabezpečovací detence – a otec se obává, co přijde dál. V jeho slovech zazněla obava nejen o vlastní rodinu, ale i o cizí lidi, kteří se s Barborou O. mohou v budoucnu setkat.
Výročí 14. října se tak pro rodinu Vejvodových stalo letos zvláště těžkým. Místo prostého smutku za synem přišla i znepokojivá zpráva, která otevírá otázky, na které nikdo z blízkých snadnou odpověď nemá.
Co říká česká justice o zabezpečovací detenci
Zabezpečovací detence je v českém právním systému vyhrazena pro pachatele, kteří jsou pro společnost mimořádně nebezpeční, ale z důvodu duševní nemoci je nelze odsoudit k trestu odnětí svobody. Podmínky jsou přísnější než v psychiatrické nemocnici – personál je vyškolenější na zvládání agresivního chování a pohyb pacientů je důsledněji omezen. Přesun do standardní psychiatrické péče proto vždy přináší určité uvolnění bezpečnostního režimu, a právě to Kamil Vejvoda vnímá jako hrozbu.
Soudní přezkum ochranného opatření probíhá pravidelně – soud posuzuje, zda trvá důvod pro nejpřísnější formu zajištění. Pokud znalci doporučí mírnější opatření a soud jejich závěrům přisvědčí, ke změně dojde bez ohledu na přání pozůstalých. Rodina oběti v takovém řízení nemá právo veta.
Dvanáct let a bolest, která nekončí
Petr Vejvoda by letos slavil osmadvacáté narozeniny. Jeho rodiče místo toho každý rok 14. října znovu prožívají den, kdy přišli o syna. Tentokrát s vědomím, že žena, která ho zabila, je o krok blíže svobodě.
Otec Kamil Vejvoda se rozhodl promluvit veřejně – ne ze msty, jak sám naznačuje, ale z obavy. Z obavy, aby se něco podobného nestalo jiné rodině. A aby veřejnost nezapomněla, že za každým soudním rozhodnutím stojí skutečný příběh skutečného člověka, který tu už není.
Zdroj: blesk.cz
