Poslanec Josef Nerušil z SPD si pořídil byt v jedné z prestižnějších pražských lokalit – v Britské čtvrti – a při nástupu do sněmovny ho v povinném majetkovém přiznání vůbec neuvedl. Odhalili to Reportéři České televize. Nerušil na dotazy redaktorů, kteří se na byt chtěli zeptat, odpovídat odmítl.
Byt v prestižní čtvrti, který v přiznání chyběl
Jde o družstevní byt, a to má zásadní praktický důsledek: vlastník takové nemovitosti se nezobrazuje v katastru nemovitostí. Místo nemovitosti totiž člověk vlastní podíl v bytovém družstvu, který na koupi bytu opravňuje. Právě proto je kontrola u tohoto typu vlastnictví podstatně složitější než u běžné nemovitosti zapsané v katastru.
Realitní makléř Tomáš Kučera k lokalitě poznamenal: „Je to jedna z lepších lokalit v Praze. Pokud tam někdo bydlí či si prostě koupí například novostavbu, udělá bezpochyby dobře.“ Byt tedy rozhodně nespadá do kategorie skromného zázemí – jde o nemovitost v hodnotě několika milionů korun.
Co odhalila Transparency International
Právník Transparency International Marek Chromý upozornil, že v Nerušilově úvodním majetkovém přiznání – podaném při nástupu do poslaneckého mandátu – chybí jakýkoli závazek, který by naznačoval splácení bytu v hodnotě řádu milionů korun. Jinými slovy: ani nepřímá stopa po koupi tam nebyla.
Přibližně čtvrt roku po svém zvolení Nerušil do registru nahrál průběžné oznámení, v němž se podíl v bytovém družstvu konečně objevil. Chromý konkrétně popsal: „Je tady novinka – podíl 0,01 procenta v bytovém družstvu, což tedy odpovídá tomu, že tento podíl získal v rozmezí 11. března až 21. července.“ Jenže podle informací Reportérů ČT Nerušil byt koupil ještě před tímto datem – tedy v době, kdy ho zákon zavazoval ho přiznat hned na začátku mandátu.
Co zákon od poslanců vyžaduje
Poslanci jsou ze zákona povinni podávat majetková oznámení ve třech okamžicích: při nástupu do funkce, průběžně během mandátu a při jeho ukončení. Smyslem je, aby veřejnost i kontrolní orgány mohly sledovat, zda se majetek politika výrazně mění a zda to odpovídá jeho příjmům a deklarovaným závazkům.
Právě proto je klíčové první přiznání – to, které politik podává, jakmile se ujme funkce. Pokud v něm chybí majetek nabytý před nástupem, jde o nesplnění zákonné povinnosti. Zákon přitom výslovně nerozlišuje, zda jde o byt v katastru nemovitostí nebo o družstevní podíl – přiznat se musí obojí.
Nerušilův případ není první
Kauzy politiků s nepřiznaným majetkem česká scéna zažívá opakovaně. Čerstvým příkladem je Ondřej Prokop, původně favorizovaný kandidát ANO na post pražského primátora, který před komunálními volbami rezignoval poté, co novináři upozornili na nesrovnalosti v jeho majetkovém přehledu. Prokop to zdůvodnil mediálním tlakem.
Nerušilův případ se od Prokopova liší stranickou příslušností, nikoli podstatou: oba se týkají nemovitosti, která se do přiznání dostala se zpožděním nebo vůbec. A v obou případech to odhalili novináři, nikoli žádný kontrolní mechanismus státu.
Jaké postihy politikovi hrozí
Za nesplnění nebo neúplné splnění oznamovací povinnosti hrozí poslanecká sněmovna může uložit pokutu, případ může řešit mandátový a imunitní výbor. Trestní odpovědnost závisí na konkrétních okolnostech – zda šlo o úmyslné zatajení nebo opomenutí – a v minulosti takové případy zpravidla skončily u disciplinárního řízení, nikoli u soudu.
Klíčová otázka, na kterou Nerušil zatím neodpověděl, zní: proč byt v prvním přiznání chyběl, když ho podle dostupných informací vlastnil už v době nástupu do funkce? Bez vysvětlení poslance zůstává odpověď otevřená.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz
