Brnění rukou, náhlá únava nebo rozostřené vidění. Každý z nás si takové obtíže vysvětlí přetažeností, nedostatkem spánku nebo sedavým zaměstnáním. Jenže právě tyhle zdánlivě banální signály mohou být prvním varováním roztroušené sklerózy – nemoci, která v Česku postihuje přes 25 tisíc lidí a nejčastěji si vybírá ty, komu je kolem třiceti.
Nemoc třicátníků, ne seniorů
Roztroušená skleróza (RS) bývá v lidové představě spojována se stářím a invalidním vozíkem. Data z celostátního registru ReMuS ale ukazují něco jiného: průměrný věk, ve kterém pacienti zaznamenají první příznaky, je 33,1 roku. Tedy chvíle, kdy člověk teprve splácí hypotéku, plánuje rodinu nebo buduje kariéru.
Podle průzkumu provedeného pro pojišťovnu Kooperativa si plných 21 procent Čechů myslí, že RS je nemocí seniorů. „Nemoc postihuje hlavně mladé dospělé. Na rozdíl od infarktu nebo mozkové příhody se nejčastěji objeví mezi dvacátým a čtyřicátým rokem života,“ upozornil Petr Procházka, ředitel Úseku pojištění osob z Kooperativy.
Zajímavé je i rozložení podle pohlaví: ženy tvoří přibližně 71 procent všech pacientů s RS. Globálně pak s touto diagnózou žije 3,1 milionu lidí – a číslo stále roste.
Co se děje uvnitř těla
Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému. Imunitní systém se v jejím průběhu obrátí proti vlastnímu tělu a napadá ochranný obal nervových vláken – myelinovou pochvu. Tím narušuje přenos signálů mezi mozkem, míchou a zbytkem těla.
Přesná příčina zatím není známa. Lékaři se domnívají, že se na vzniku nemoci podílí kombinace několika faktorů najednou: genetické předpoklady, prodělané infekce, nedostatek vitaminu D nebo kouření. Žádný z nich ale sám o sobě nemoc nezpůsobuje.
Příznaky, které se tváří nevinně
Záludnost RS spočívá v tom, že se u každého projevuje jinak a její časné příznaky snadno splývají s běžnou únavou nebo stresem. Mezi nejčastější signály patří:
- poruchy zraku – rozmazané nebo dvojité vidění, bolest oka
- brnění a mravenčení končetin nebo obličeje
- změny citlivosti kůže
- svalová slabost, potíže s rovnováhou nebo koordinací pohybů
- výrazná únava, která neodpovídá míře zátěže
- problémy se soustředěním, změny v řeči nebo artikulaci
U části pacientů se obtíže objevují v takzvaných atakách – záchvatech zhoršení, po nichž příznaky částečně nebo úplně ustoupí. U jiných nemoc postupuje plynule bez výrazných výkyvů.
Proč se diagnóza tak těžko stanovuje
Různorodost příznaků je jedním z hlavních důvodů, proč od prvních obtíží k potvrzené diagnóze mnohdy uplynou měsíce i roky. Člověk s RS může navenek působit zcela zdravě – a přitom ho nemoc v každodenním životě výrazně omezuje.
„Nemoc se projeví v emocích, v myšlení a ve způsobu řeči, například v artikulaci. Tyto změny v ordinaci přesně nezachytíme. Pacient může mít zrovna dobrý den, ale o chvíli později je situace úplně jiná,“ vysvětlila Eva Kubala Havrdová, vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Je přitom důležité vědět, že brnění ruky nebo únava samy o sobě RS ještě neznamenají – příčin může být celá řada. Každopádně příznaky, které přetrvávají nebo se opakují, stojí za konzultaci s neurologem. Diagnostika standardně zahrnuje neurologické vyšetření a magnetickou rezonanci, v některých případech také rozbor mozkomíšního moku.
Průzkum společnosti IBRS pro Kooperativu odhalil znepokojivý obrázek: 72 procent Čechů sice říká, že o roztroušené skleróze něco ví, ale skutečně dobrou znalost nemoci přiznává jen 25 procent z nich. Téměř polovina – 47 procent – otevřeně přiznává, že toho o RS ví jen velmi málo.
Nízká informovanost přitom přímo ovlivňuje šanci na včasný záchyt nemoci. Kdo nezná příznaky, nevyhledá lékaře. A čas hraje u RS klíčovou roli.
Moderní léčba mění vyhlídky pacientů
Dobrá zpráva je, že roztroušená skleróza dnes rozhodně neznamená automaticky invalidní vozík. Možnosti léčby se za poslední desetiletí výrazně posunuly. Moderní léky dokážou tlumit zánětlivou aktivitu, snižovat počet atak a zpomalovat postupné poškozování nervového systému.
„Současná medicína dokáže pacientům nabídnout účinné a bezpečné léky,“ řekl neurolog Radek Ampapa, vedoucí RS centra v Jihlavě. Podle něj jsou ve vývoji i další přípravky, které mohou léčbu v příštích letech posunout ještě dál.
Pokrok potvrzují i čísla Všeobecné zdravotní pojišťovny. Zatímco v roce 2017 dostávalo moderní biologickou léčbu necelých 6 500 klientů s RS, v roce 2025 to bylo již více než 10 500 – tedy více než polovina všech evidovaných pacientů pojišťovny s touto diagnózou. Klíčem k dobrým výsledkům zůstává včasný záchyt nemoci, nejlépe ještě předtím, než dojde k nevratnému poškození nervových vláken.
Zdroj: denik.cz
