Pacienti s vysoce rizikovým melanomem, kteří po operaci dostávali novou personalizovanou mRNA vakcínu společně se standardní imunoterapií, měli po dvou letech o 42 procent nižší pravděpodobnost návratu nemoci nebo úmrtí než ti, kteří dostávali pouze standardní léčbu. Tento výsledek přinesla třetí fáze klinické studie, jejíž závěry zveřejnily farmaceutické společnosti Moderna a Merck (v Evropě působící pod jménem MSD).
Vakcína nese název intismeran autogene a funguje odlišně od toho, na co jsme u očkování zvyklí. Nepodává se zdravým lidem jako prevence – cílí na pacienty, kteří melanomem již prošli, podstoupili chirurgické odstranění nádoru, ale čelí vysokému riziku, že se nemoc vrátí.
Jak vakcína funguje a proč je „ušitá na míru“
Základem přípravku je technologie mediátorové RNA, tedy mRNA – stejný princip, který se proslavil během pandemie covidu-19. Tentokrát ale mRNA nenese instrukce pro rozpoznání viru, nýbrž pro odhalení nádorových buněk konkrétního pacienta.
Vakcína je navržena tak, aby imunitní systém naučila rozpoznat až 34 různých proteinů, které vznikají při mutacích rakovinných buněk. Klíčová je přitom personalizace: přípravek se vytváří podle genetického profilu nádoru každého jednotlivého pacienta. Imunitní systém tak dostane velmi přesný „popis“ toho, co má v těle hledat a ničit.
Právě u melanomu je tento přístup zvlášť slibný. Nádorové buňky melanomu nesou specifické změny, podle nichž je lze odlišit od zdravých buněk. Pokud se imunita naučí tyto znaky rozpoznávat, může účinněji likvidovat i zbylé buňky, které po operaci zůstaly neodhaleny.
Co přesně ukázala studie třetí fáze
Do studie bylo zařazeno 1 137 pacientů s těžkými formami melanomu a vysokým rizikem recidivy. Všichni nejprve podstoupili operaci, při níž lékaři odstranili veškerou viditelnou nádorovou tkáň. Poté se skupina rozdělila: část dostávala samotný lék Keytruda – jeden z nejúčinnějších současných imunoterapeutických přípravků – a druhá část Keytruda doplněnou o intismeran autogene.
Po dvou letech bylo bez známek nádoru 82,2 procenta pacientů léčených kombinací vakcíny a imunoterapie. Ve skupině, která dostávala pouze Keytruda, to bylo 70 procent. Kombinovaná léčba navíc snížila riziko vzniku vzdálených metastáz, tedy nových ložisek rakoviny v jiných orgánech.
Důležité upozornění: celkové přežití – tedy to, zda pacienti díky léčbě skutečně žijí déle – zatím nebylo definitivně vyhodnoceno. Výrobci uvádějí příznivý trend, jeho skutečný rozsah ale potvrdí až delší sledování.
Vedlejší účinky: co pacienti hlásili
Léčba nevykazovala žádné závažné nežádoucí účinky navíc oproti samotnému léku Keytruda. Tam, kde se komplikace vyskytly, šlo s největší pravděpodobností o důsledky imunoterapie, nikoli samotné vakcíny. Pacienti nejčastěji pociťovali únavu, zimnici nebo bolest v místě vpichu. Vzácněji se objevily závažnější reakce, jako jsou záněty jater nebo plic – ty jsou ale známým rizikem spojeným s přípravkem Keytruda.
Melanom vzniká z melanocytů – buněk, které v kůži produkují pigment melanin. Přestože tvoří jen část všech případů rakoviny kůže, patří k nejsmrtelnějším. V časném stadiu bývá chirurgické odstranění úspěšné, v pokročilejší fázi ale může melanom metastazovat do vnitřních orgánů a léčba se výrazně komplikuje.
Záludnost melanomu spočívá i v tom, že se může po zdánlivě úspěšné léčbě ukrýt v těle a propuknout znovu i o několik let později. Právě na toto riziko recidivy nová vakcína míří: jejím smyslem je pomoci imunitnímu systému vyhledat a zničit zbylé nádorové buňky dříve, než stihnou znovu narůst.
V České republice lékaři každoročně diagnostikují přibližně 3 500 nových případů zhoubného melanomu. Ve Spojených státech jich bývá přes 100 000 ročně.
Co říkají odborníci a jak reagovaly trhy
Karen Knudsenová, výkonná ředitelka neziskového Parker Institute zaměřeného na výzkum protinádorové léčby, označila výsledky za mimořádně povzbudivé. Generální ředitel Moderny Stéphane Bancel je popsal jako další důkaz potenciálu mRNA technologie v onkologii.
Finanční trhy reagovaly zpočátku překvapivým poklesem akcií obou firem. Důvod: akcie Moderny od začátku roku do zveřejnění podrobných dat vzrostly o více než 500 procent, investoři tedy od výsledků čekali ještě víc. Mírně zklamaly zejména data o vzdálených metastázách, která nedosáhla optimismu dřívější druhé fáze studie.
Kdy by se vakcína mohla dostat k pacientům
Výsledky studie zatím nevyšly v odborném časopise, jejich publikace v New England Journal of Medicine – jednom z nejprestižnějších lékařských žurnálů světa – se ale očekává v brzké době. Současné informace tedy pocházejí z materiálů, které pronikly do médií, a z následného vyjádření obou společností.
Moderna a Merck hodlají usilovat o urychlené schválení přípravku regulačními úřady. Pokud regulátoři žádosti vyhoví, mohl by intismeran autogene rozšířit možnosti léčby pacientů po chirurgickém odstranění melanomu. Otevřené otázky přitom zůstávají: jak dlouho ochranný účinek vakcíny vydrží, kterým pacientům přináší největší prospěch a zda se podobný přístup podaří uplatnit i u jiných typů rakoviny.
Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, stoplusjednicka.cz
