Rafinérie, banky, zbrojaři, energetici – Babišova vláda si postupně prohlíží, kdo z byznysu vydělává mimořádně dobře a koho by bylo možné mimořádně zdanit. Zatím je nejdál takzvaný Lex Orlen, který míří do závěrečného čtení ve sněmovně. Jenže odborníci, průmyslové svazy i část opozice bijí na poplach: účet za tyto daně nakonec nejspíš zaplatíte vy u benzinky, v bance nebo na složence.
Co přesně vláda chystá
Premiér Andrej Babiš to řekl veřejně v České televizi: „Banky extrémně vydělávají, stejně tak zbrojaři a energetici.“ Kabinet o rozšíření sektorového zdanění teprve jedná, politická shoda zatím neexistuje, ale riziko je podle analytiků J&T Banky značné. Potenciální výnosy by mohly dosahovat nižších desítek miliard korun ročně – a hrát větší roli zejména od roku 2028, kdy chce vláda snížit schodek veřejných financí.
Jako první na řadě jsou rafinerie. Lex Orlen zdaní polovinu nárůstu hrubé rafinerské marže nad stanovenou úroveň pro roky 2026 a 2027. Prakticky se to týká rafinerií v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, které vlastní skupina Orlen Unipetrol. Stát od toho letos očekává zhruba 5,5 miliardy korun.
Proč jsou marže rafinerií tak vysoké
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil na konkrétní čísla: modelová rafinerská marže polského Orlenu vzrostla od ledna do října letošního roku přibližně o 124 procent. V říjnu dosahovala 16,6 dolaru na barel – pro srovnání, v roce 2019 před pandemií a válkou na Ukrajině to bylo průměrně 5,1 dolaru.
Důvodem je nedostatek zpracovatelských kapacit v Evropě, Asii i Americe. Cena ropy Brent se pohybuje na podobných úrovních jako v roce 2019, přesto je benzin v Česku dražší zhruba o 1,60 koruny na litr a nafta o 1,10 koruny. Studie pro Greenpeace odhaduje, že mimořádné výnosy ropných společností na českém trhu od začátku války na Ukrajině do října dosáhly přibližně 23,8 miliardy korun.
Ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou argumentuje tím, že po částečném obnovení dodávek ropy se nabídka zotavovala rychleji než výroba rafinovaných produktů – ceny ropy tedy klesaly, zatímco pohonné hmoty zdražené zůstaly.
Orlen: daň ohrozí investice do bezpečnosti
Orlen Unipetrol se brání a tvrdí, že za poslední dva roky vykázal celkovou čistou ztrátu 14,9 miliardy korun a účetní ztrátu 63 miliard korun. Podle firmy by daň v navrhované podobě „významně ohrozila investice do modernizace a bezpečnosti rafinérií právě v době nákladné transformace směrem k nízkoemisní budoucnosti.“
Ministerstvo odmítá námitky o zpětné účinnosti zákona: daňová povinnost vznikne až po nabytí účinnosti zákona a data z roku 2026 poslouží jen jako podklad pro výpočet.
Co říkají zahraniční zkušenosti
Po roce 2022 zavedlo mimořádné daně pro banky deset zemí EU. Slovensko přidalo přirážku k dani z příjmů bank, Litva a Itálie se zaměřily na čisté úrokové příjmy, Španělsko na čisté výnosy sektoru. Výsledky ale nejsou přesvědčivé – studie KPMG zpracovaná pro Asociaci pro finanční trhy v Evropě uvádí, že banky a finanční instituce přenesly daně na zákazníky. Podle výzkumů citovaných v dokumentu se přibližně 76 procent daňové zátěže promítlo do vyšších poplatků a úroků.
V praxi to znamená dražší úvěry a hypotéky, méně výhodné podmínky pro střadatele. Svaz průmyslu a dopravy ČR poukazuje na Polsko, kde se po zavedení bankovní daně zvýšily úvěrové marže a zpomalil růst úvěrů, a na Maďarsko, kde se dodatečné zdanění přeneslo do nákladů klientů.
Firmy varují: daň nezůstane ve firmách
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj je přímý: sektorová daň není bezplatným zdrojem příjmů státního rozpočtu. „Její náklady se mohou promítnout do cen, dostupnosti financování i investičních rozhodnutí firem. Zahraniční zkušenosti navíc ukazují, že očekávaný výnos může být výrazně nižší, než stát předpokládá,“ řekl Rafaj.
Svaz upozorňuje také na to, že z dočasných daní se snadno stávají trvalé – maďarský bankovní odvod funguje od roku 2010, britská mimořádná daň z ropy a plynu má platit až do roku 2030. A plánované příjmy se historicky nenaplňují: Francie od energetického odvodu očekávala 12,3 miliardy eur, získala přibližně 0,3 miliardy. Itálie čekala 10 až 11 miliard eur, skutečný výběr dosáhl zhruba 2,8 miliardy.
Co říká opozice
ODS sektorové daně tvrdě odmítá. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček je označil za zlo a varoval, že zdanění povede k nižší konkurenceschopnosti české ekonomiky a nižšímu ekonomickému růstu. „Je iluzorní si myslet, že sektorové daně zaplatí pouze firmy nebo sektory, na které jsou uvaleny,“ dodal.
Šéf Pirátů Zdeněk Hřib rafinérskou daň úplně nezamítl, vadí mu ale její nastavení – Piráti navrhovali sazbu 25 procent místo 50 a přidali by zdanění uhelných elektráren nad hranicí 30 eur za MWh. Předseda STAN Vít Rakušan upozornil, že daně nakonec pocítí peněženky běžných lidí, a vládní lavírování kolem tématu označil slovy: „Vládní nápady se mění jako počasí v dubnu.“
Zdroj: denik.cz









