Školní jídelny čeká zásadní změna: takzvaný spotřební koš, který dosud přesně určoval, kolik zeleniny, masa nebo luštěnin mají děti za měsíc sníst, by měl ze závazné vyhlášky úplně zmizet. Iniciativu si přivlastnil přímo premiér Andrej Babiš, který ji označil za splnění předvolebního slibu. Jenže kritici okamžitě zahájili palbu – a část z ní míří na Babišův potravinářský holding Agrofert.
Co se chystá změnit a od kdy
Ministerstva školství a zdravotnictví oznámila, že spotřební koš – tedy závazná tabulka podílů jednotlivých složek potravin v měsíčním jídelníčku – by z vyhlášky měl vypadnout úplně. Zatím se jedná o návrh; školy sice mohou podle nových pravidel vařit dobrovolně už teď, povinnost měla nastoupit až od září 2027.
Stávající návrh, který za předchozí vlády připravoval Státní zdravotní ústav, přitom počítal s poměrně konkrétními úpravami: méně brambor, omezení sladkých nápojů, nižší průměrné porce masa (kosti se nově do váhy nezapočítávají) a naopak o něco víc ryb a luštěnin. SZÚ zdůrazňoval, že se zásadně mění hlavně způsob, jakým se jednotlivé složky do doporučených dávek vůbec počítají – ne nutně to, co děti na talíři uvidí.
Babiš se „obul“ do jídelníčku, říká ministr Šťastný
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) při příchodu na jednání vlády 19. listopadu novinářům vysvětloval, proč se premiér tématem vůbec zabývá. Podle něj si Babiš od nástupu do vlády opakovaně vyslechl stížnosti ředitelů škol: děti jídlo podle nových pravidel odmítají a končí v koši. Proto prý premiér do věci „obul“ a Šťastný se k němu přidal.
Ministr zároveň opakoval svůj dlouhodobý postoj – vyhláška je z jeho pohledu zbytečná. „Měla by tam být pouze doporučení. Kuchaři by měli vařit podle toho, aby to dětem chutnalo, aby se ty věci nevyhazovaly,“ řekl. Přidal také tvrdší výtku: stávající podoba vyhlášky podle něj de facto tlačí jídelny k vegetariánství, nutí je nakupovat exotické potraviny a děti tak paradoxně žene do fastfoodů.
Agrofert na pozadí – střet zájmů, nebo náhoda?
Právě tady začíná ta část příběhu, kvůli které se o vyhlášce mluví daleko víc, než by se čekalo. Babiš vložil v únoru akcie holdingu Agrofert – který podniká mimo jiné v potravinářství a zemědělství – do svěřenského fondu, aby formálně vyřešil potenciální střet zájmů. Jenže jakmile se premiér osobně zasadil o změnu pravidel školního stravování, otázka se vrátila.
Šťastný ji odmítl s razancí: „Je zcela iluzorní domnívat se, že premiér Babiš něco dělá v souvislosti se svými firmami v návaznosti na stravovací vyhlášku.“ Babiš prý nemá střet zájmů u vyhlášky ani u ničeho jiného.
Kdo protestuje a co mu vadí
Kritika přišla z několika stran najednou. Ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková se od záměru distancovala – SZÚ přitom stávající návrh vyhlášky sám připravoval a hájil jej jako krok ke zdravějšímu stravování dětí. Přidal se prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza a opoziční strany, které v celé věci vidí zákulisní lobbing ve prospěch potravinářských firem spjatých s Agrofert holdingem.
Skepse opozice není ničím překvapivým, ale hlasy ze strany odborníků a svazů, které stravování přímo zastřešují, mají jinou váhu. Spotřební koš totiž nebyl napsán od stolu – jeho parametry vycházely z nutričních doporučení pro různé věkové skupiny dětí.
Co to v praxi znamená pro školní kuchyně
Pokud vyhláška zmizí nebo se promění v pouhá doporučení, kuchařky a kuchaři dostanou výrazně větší volnou ruku. Zastánci změny argumentují tím, že snězené jídlo není zdravé jídlo – a talíř, který skončí v odpadu, neprospěje žádné výživové statistice. Odpůrci namítají, že bez závazných pravidel se jídelníček snadno propadne zpět k těstovinám s kečupem a smažáku každý pátek.
Reálný dopad závisí na tom, v jaké podobě vyhláška nakonec projde. Zatím je na stole pouze záměr zrušit spotřební koš – konkrétní text nové úpravy ani termín jejího přijetí veřejně oznámeny nebyly.
Kdy se rozhodne a co sledovat dál
Povinné zahájení vaření podle dosavadních nových pravidel bylo stanoveno na září 2027 – to dává vládě ještě relativně dost času na to, aby celou vyhlášku přepsala nebo zrušila. Zároveň to znamená, že debata o školním jídelníčku rozhodně neskončí dnešním vyjádřením ministra Šťastného.
Pro rodiče, kteří každý den kontrolují, co jejich dítě ve škole snědlo, je výsledek té politické přetahované hodně konkrétní věc. Jestli dětem jídlo chutnat bude, ukáže až praxe – ale o tom, kdo pravidla napíše a s jakým zadáním, se rozhoduje teď.
Zdroj: blesk.cz









