Absolventka architektury Laura Clark objevila v roce 2005 zdevastované prostory starého veřejného WC v Londýně. Mladá žena se na velmi zanedbané a hrozivě působící prostory města nedívala jako normální člověk, který by pravděpodobně rychle vzal nohy na ramena. Viděla životní výzvu, jedinečnou možnost jak využít cenný prostor, který se v metropoli stává stále větší vzácností.

Kvůli složitým majetkově-právním náležitostem mohla architektka prostory odkoupit až v roce 2011, téměř okamžitě však začala s realizací plánu, který nosila v hlavě od doby, kdy zdevastované veřejné toalety poprvé uviděla.

Absolventka architektury Laura Clark objevila v roce 2005 zdevastované prostory starého veřejného WC v Londýně. Mladá žena se na velmi zanedbané a hrozivě působící prostory města nedívala jako normální člověk, který by pravděpodobně rychle vzal nohy na ramena. Viděla životní výzvu, jedinečnou možnost jak využít cenný prostor, který se v metropoli stává stále větší vzácností.

Kvůli složitým majetkově-právním náležitostem mohla architektka prostory odkoupit až v roce 2011, téměř okamžitě však začala s realizací plánu, který nosila v hlavě od doby, kdy zdevastované veřejné toalety poprvé uviděla.

Podzemní prostory bývalého veřejného WC, naposledy sloužícího veřejnosti před téměř 40 lety, se postupně začaly měnit k nepoznání. Po dokončení byste nikdy nevěřili, co původně stálo na tomto místě. Architektce se totiž podařilo vytvořit luxusní jednopokojový apartmán, který působí světlým a prostorným dojmem přesto, že se nachází v podzemí.
I přesto, že výtvor této ženy je na míle vzdálený původní podobě prostoru, architektka přece jen zakomponovala do nového bytu humornou vzpomínku na to, z čeho dnes luxusní byt vzešel. Je jí malý plakát varující před nebezpečím nákazy pohlavními chorobami, který je ve městě součástí veřejných toalet. Celá rekonstrukce vyšla Lauru na 65 000 liber.

Podzemní prostory bývalého veřejného WC, naposledy sloužícího veřejnosti před téměř 40 lety, se postupně začaly měnit k nepoznání. Po dokončení byste nikdy nevěřili, co původně stálo na tomto místě. Architektce se totiž podařilo vytvořit luxusní jednopokojový apartmán, který působí světlým a prostorným dojmem přesto, že se nachází v podzemí.
I přesto, že výtvor této ženy je na míle vzdálený původní podobě prostoru, architektka přece jen zakomponovala do nového bytu humornou vzpomínku na to, z čeho dnes luxusní byt vzešel. Je jí malý plakát varující před nebezpečím nákazy pohlavními chorobami, který je ve městě součástí veřejných toalet. Celá rekonstrukce vyšla Lauru na 65 000 liber.