Záchvaty různého typu nejsou nikdy nic příjemného. Někteří z nás je znají velmi dobře. Setkáváme se s nimi běžně v rodině, mezi přáteli či v práci. Je však ale také možné, že mnozí z nás se s nimi ještě nesetkali. Je dobré vědět, co dělat v případě, že ve Vaší blízkosti někdo dostal záchvat.

Epileptický záchvat

Vyvolat epileptický záchvat mohou různé faktory, jako například nedostatek spánku, stres, hlad, emocionální vypětí, horko, vynechání léku či blikající světla. Epileptický záchvat se nejčastěji projevuje tím, že je pacient v bezvědomí (nemusí být), přičemž je nejdříve v klidu, ale následně přichází nekoordinované škubání celým tělem, častokrát doprovázené vytékající pěnou z úst. Záchvat může trvat několik sekund až několik minut. Je třeba volat záchrannou službu. Mnohé z nás v první řadě napadne silou zastavit škubání, na které skutečně není příjemný pohled.

V zásadě však platí, že omezovat nemocného silou by mu mohlo ve skutečnosti více uškodit než pomoci, například tím, že byste mu dopomohli k vykloubení ramene. Je třeba z okolí odstranit ostré předměty, o které by se mohl zranit či obložit mu hlavu vlastní mikinou, aby se neodřel. Tím, že bychom pacientovi v pohybech bránili, bychom mu nepomohli, záchvat třeba přečkat. Jakmile proběhne, je třeba dát hlavu do záklonu, aby se pacient nezadusil tím, že mu zapadne jazyk, případně mu tričkem či kapesníkem jazyk mírně zachytit. Často se stává, že je pacient po záchvatu zmatený a nepamatuje se, co se před pár minutami odehrávalo, takže není třeba mít strach. V žádném případě mu však před záchvatem, o kterém někdy pacient tuší, že přijde, nepodávejte nic na polykání.

Žlučníkový záchvat

Tento typ záchvatu dokáže člověka překvapit zejména v noci, ale není výjimkou ani když se dostaví kdykoliv během dne. Žlučníkové bolesti nejsou vůbec příjemné, o čemž zřejmě mnozí z nás vědí. Někdy nám nedovolí ani vstát z postele. Záchvat trvá obvykle několik hodin, bolesti však mohou přetrvávat klidně i několik dní.

[hana-code-insert name=’google‘ /]

Nepříjemná bolest nás trápí zejména v pravé části břicha či podbřišku, vystřeluje však i dál, přičemž se stále drží pravé strany. Přidat lze i teplota či zimnice. Při záchvatu je třeba si lehnout a užít dostupné analgetika, díky kterým bolest trochu poleví a čekat … Pokud bolest nepřechází ani nejbližší dny, je třeba vyhledat lékařskou pomoc a následně je vhodné si nechat vyšetřit žlučník. Žlučníkovým záchvatům lze předcházet zdravým životním stylem, dodržováním pitného režimu, omezením mastných či kořeněných jídel. Netřeba zapomínat na snídani a dostatek pohybu.

Astmatický záchvat

Astmatický záchvat se projevuje záchvaty dušnosti, které jsou spojeny s bledostí či modráním, křečovitým výrazem v obličeji a zejména hlasitým pískavým dýcháním a zkráceným dechem. Přicházejí obvykle večer, ale mohou přetrvávat až do rána.

[hana-code-insert name=’Dole‘ /]

Alergická reakce

Alergický záchvat, jinak nazývaný analyfaktický šok, je vlastně extrémně silnou alergickou reakcí na nějaký alergen. Šok nastává nejpozději do 30 minut od užití alergenu (orálně, injekčně, případně vdechnutím) a projevuje se klesajícím tlakem a zvyšujícím se pulsem doprovázeným nevolností, zamlženým viděním, studeným potem, dušností, mravenčením v končetinách, v horším případě jejich modráním nebo otoky či svědící pokožkou. Opět je třeba volat záchrannou pomoc a dále povolit postiženému oblečení, aby se mu volněji dýchalo. Pacient u sebe obvykle nosí léky (podobně jako při astmatickém záchvatu), které je nutné ihned užít. Pokud u sebe ale žádné nemá, je třeba vyčkat na příchod záchranky a mezitím udržet základní životní funkce a zachovat klid. Může pomoci i přikládání chladných předmětů.

Pokud jsme se v okolí doposud s žádným záchvatem nesetkali, je dost možné, že první setkání s jakýmkoliv z nich nebude zrovna příjemné. Snadno se to říká, ale základem je zachovat chladnou hlavu. Vyvolávat více paniky by v tomto případě bylo dost na škodu. Přiznejme si, že jsme se už mnozí z nás setkali se situací, kdy jsme v blízkosti natrefili na člověka, který zjevně potřeboval pomoc. Pomohli jste? Příliš mnoho lidí spoléhá na to, že pomůže někdo druhý, případně je zastaví strach ze selhání. Pokud si nejste jisti, co máte v dané situaci dělat, klidně oslovte v okolí někoho dalšího, aby vám pomohl. Odměnou Vám bude dobrý pocit, že jste nikomu pomohli a pomáhat si je třeba. Nikdy nevíte, kdy budete pomoc potřebovat Vy a jak se říká, „karma je zdarma“, vše se Vám jednou vrátí.

Článek není zrovna vědecký, nejsme doktoři. Při jeho psaní jsme čerpali z různých zdrojů, ale snažili jsme se co nejvíce přiblížit kroky, které je třeba podstoupit při zmíněných typech záchvatů.