Když se dva lidé usazují, většinou počítají s tím, že si časem pořídí jedno nebo více dětí. Často si však neumí reálně představit, kolik prostoru postupem času dítě se svými hračkami a ostatními potřebami zabere. Problém nastává ve chvíli, kdy ratolesti začnou vyžadovat vlastní osobní prostor.

V mnoha případech jim je obětována některá ze společných místností, často se rodiče vystěhují z ložnice, aby si na několik dlouhých let ustlali v obývacím pokoji. Tatínek malé školačky toužící po vlastním pokojíčku a místu pro učení však podobně kritickou situaci přetavil ve velice osobitou a originální realizaci.

Pokojíček vzniknul jako z nouze ctnost

Angie a její rodina žijí v malém patrovém dvoupokojovém domku a při nejlepší vůli v něm nebylo dost místa pro dětský pokoj. Protože je ale Angiin tatínek muž činu, tak dlouho se snažil vymyslet, jak dcerce vyhovět, až dostal geniální nápad. Jediné volné místo bylo přímo nad schodištěm… a tak se rozhodl postavit mezipatro.

Realizace provizorního pokojíčku předčila očekávání

Angiin tatínek je manuálně zručný a má spoustu podobně talentovaných kamarádů, takže jakmile ho napadlo, jak problém vyřeší, k samotné realizaci byl jen krůček.

Prvním důležitým krokem byla výroba vyztužené dřevěné konstrukce, která měla podpírat celé nové patro. Vytvořil ji ze dřeva a vyztužil železem. Potom využil svých silných přátel a celou konstrukci společně přenesli a pomocí vrutů připevnili ke stěnám. Poté položili dřevěnou podlahu, ke které bylo z bezpečnostních důvodů nutné připevnit masivní a pevné zábradlí, které pro větší prosvětlení přístavku natřeli na bílo.

Pak už se mohlo začít s vybavováním. Místnost je přirozeně osvětlená dvěma okny, Angie si při práci u psacího stolku ve dne nebude muset svítit. Pohodlný koberec a úložné prostory s oblíbenými hračkami celou místnost zútulňují.