Pavel Nový patří k hercům, kteří si i přes těžké životní zkoušky dokážou udržet nadhled, humor a obdivuhodnou vůli. V jeho případě ale nejde o žádné malé zdravotní omezení. Následky vážné nemoci ho provázejí dodnes a zasahují i do běžných situací, které si většina lidí ani neuvědomí. Přesto se nevzdává, dál pracuje a otevřeně přiznává, s čím se musí potýkat každý den.

Osudný zlom

Život Pavla Nového se dramaticky změnil po vážné zdravotní komplikaci, kterou prodělal před lety po dovolené na Kypru. Tehdy ho štípl komár a následky byly mnohem horší, než by kdokoliv čekal. Herec se dostal až do kómatu a bojoval o návrat do normálního života. Přestože léčbu zvládl, tělo mu dalo jasně najevo, že některé stopy už nikdy zcela nezmizí. To, co mohlo zůstat jen dávnou nepříjemnou vzpomínkou, se u něj proměnilo v každodenní realitu, kterou musí zvládat s obrovskou dávkou odhodlání.

Pády bez varování

Ani po dlouhých letech se jeho zdravotní stav nevrátil do úplného pořádku. Nejvíc ho trápí potíže s pohybem a stabilitou, které se projevují i v běžném dni. Sám herec bez příkras přiznal, že k pádům dochází opakovaně a že nejde o nic výjimečného, ale o pravidelnou součást jeho života. Právě to je o to složitější ve chvíli, kdy stojí na jevišti nebo pracuje před lidmi. O to větší šok vyvolala jeho slova: „Někdy to dá práci, abych neupadl. Protože padnu třeba třikrát za den,“ která jasně ukazují, jak náročné to pro něj ve skutečnosti je.

Tvrdý návrat

Po nemoci se Pavel Nový nevracel jen ke své práci, ale v podstatě znovu ke zcela základním schopnostem. Musel se znovu učit chodit a znovu získávat jistotu v pohybu, kterou dřív považoval za samozřejmost. Právě tady se ukázalo, jak mimořádně silnou vůli má. Místo aby přijal roli člověka, který už jen vzpomíná na to, co bývalo, pustil se do boje o každý další krok. Návrat nebyl rychlý ani jednoduchý, ale dokázal se dostat zpět do života i k práci, kterou miluje. To, co by mnohé zlomilo, on proměnil v další životní zkoušku, kterou se rozhodl nevzdat.

Lekce z Kladrub

Velkou roli v jeho cestě sehrála rehabilitace, díky níž se naučil zvládat i chvíle, kdy ztratí rovnováhu a skončí na zemi. Nejde jen o fyzickou stránku věci, ale i o psychiku, protože podobné situace dokážou člověka srazit i vnitřně. Herec si ale osvojil techniku, která mu pomáhá postavit se zase na nohy bez cizí pomoci. Popsal ji zcela po svém a s typickým nadhledem: „Už se umím zvednout sám, to mě naučili v Kladrubech – stačí, když se podíváte, jak se zvedají malé děti, které se zrovna naučily chodit,“ vysvětlil. I v tom je vidět, že si dokáže zachovat humor tam, kde jiní propadají beznaději.

Nadhled místo lítosti

Pavel Nový navíc ukazuje, že ani těžký osud nemusí člověka uzavřít do sebelítosti. Naopak se zdá, že ho podobné zkušenosti naučily dívat se na život s větším odstupem a pokorou. Sám si uvědomuje, že vždy existuje někdo, kdo nese ještě těžší úděl, a právě to mu pomáhá nepodléhat černým myšlenkám. Když mluvil o setkání s mužem na vozíku i o Honzovi Potměšilovi, bylo zřejmé, že v cizích příbězích nehledá tragédii, ale inspiraci. Právě proto zapůsobila i jeho slova: „Zrovna včera jsem se potkal s jedním na vozíku a dobře jsme pokecali. Na kole si srazil palici a je vlastně šťastnej, že je na vozíku, že ještě neprdí do hlíny. A hele – Honza Potměšil hraje divadlo na vozíku. Tak jaký problém?“

Záchrana ve vodě

Vedle práce a rehabilitací mu výrazně pomáhá i plavání, které bere jako jednu z nejdůležitějších cest, jak si udržet tělo v pohybu. Není to pro něj jen koníček, ale i způsob, jak si pravidelně ulevit a posilovat tělo bez zbytečného přetěžování. Právě voda mu podle všeho dává šanci udržet si kondici i přes limity, které mu nemoc zanechala. Herec sám na to upozornil velmi přímo, když řekl: „Plavání je jedna z nejlepších rehabilitací vůbec,“ a v jeho případě nejde o prázdnou radu. Je vidět, že i po letech hledá aktivní cesty, jak se svému stavu nepoddat.

Jiný člověk

Závažná nemoc v něm ale nezanechala jen fyzické stopy. Pavel Nový otevřeně přiznal, že ho změnila také lidsky. Podle svých slov dnes vnímá sám sebe jako klidnějšího a vyrovnanějšího člověka, což by do něj možná dřív leckdo neřekl. Zároveň však nezapřel ani svůj osobitý humor a upřímnost, když do vyprávění zapojil i manželku. Právě tahle směs pokory, sebeironie a životního nadhledu z něj dělá osobnost, která si získává respekt i mimo herecký svět. Jeho slova „Řekl bych, že jsem vyrovnanější, klidnější. Promiň, Jaruš! Moje žena je totiž trošku jiného názoru. Vždycky jsem byl poměrně vznětlivý člověk, my chlapi míváme takové chvilky,“ ukazují, že si pořád zachovává jiskru.

Pevné zázemí

Velkou oporou je mu také dlouholeté manželství s Jarmilou, s níž tvoří pár už téměř šest desetiletí. Ačkoliv se jeho žena společnosti spíš straní a po jeho boku se na veřejnosti téměř neobjevuje, jejich vztah působí jako pevný bod, o který se herec může opřít. Právě v okamžicích, kdy zdraví člověka zkouší každý den, bývá podobné zázemí k nezaplacení. Příběh Pavla Nového tak není jen o následcích vážné nemoci a každodenních pádech, ale také o obrovské vnitřní síle, humoru a odhodlání nevzdat se navzdory tomu, že osud mu rozhodně nic neusnadnil.

Zdroj: Blesk.cz