Většina z vás je nejspíš zvyklá, že poté, co si uvaří vajíčka natvrdo, vodu z kastrůlku vylije. To je ale neuvěřitelná škoda. Možná si říkáte – jak je možné, že ani tak primitivní záležitost, jakou je uvaření vajec, nezvládám na jedničku? Tím se ale netrapte. Složením vody, ve které se vařila vejce, se důkladně zabývali pracovníci z katedry vědeckého lékařství na univerzitě v Birminghamu. Během výzkumu zkoumali hlavně chemické procesy, které během vaření vajec probíhají.

Překvapivé složení vody

Také se zaměřili na rozbor složení vody po vaření. Výsledky její analýzy přímo souvisí se složením vajec a vaječné skořápky. Skořápka slepičího vejce se z 90 % skládá z uhličitanu vápenatého. Dále obsahuje 27 cenných prvků, mezi které patří fosfor, fluor, zinek, měď, křemík a další látky, které jsou velmi hodnotné. Voda po vaření vajíček pak z těchto důvodů vytváří roztok plný iontů vápníků a jiných stopových prvků.

Kation vápníku je tak drobný, že dovede snadno vstoupit do buňky i ji opustit. Díky svým vlastnostem dovede spouštět chemické reakce v buňce potřebné pro syntézu živin. Této schopnosti vápníkových iontů si lidé cenní zejména v oblasti zahradnictví. Během pozorování na Birminghamské univerzitě vědci zjistili, že takto obohacená voda dovede urychlit růst rostliny až desetkrát. Namočená semínka ochotněji vypouští klíčky. Sazenice jsou také odolnější vůči nájezdům škůdců a nepodléhají chorobám. Kromě stimulace růstu rostlin „vajíčková voda“ také upravuje pH půdy.

Jak ji používat

Po uvaření vajíček je nejlepší vodu přelít do skleněné nádoby. Až odvar zchladne, použijte ho k zalévání pokojových rostlin. Můžete ho také nalít do nádoby se střičkou a květinám postříkat listy. Zaměřte se na rostliny, které trpí akutním nedostatkem vápníku. Prozradí je listy se suchými špičkami hojně poseté hnědými skvrnami. Nezapomeňte, že byste roztok měli spotřebovat nejlépe do 24 hodin.