Svět jde neustále kupředu. Ukazuje se, že děti 60. až 80. let patří k nejprogresivnějším generacím, která je zvyklá spoléhat jen sama na sebe, protože věří, že nikdo práci neudělá tak dobře, jako oni sami.

Pro současné generace je těžké pochopit, jak vypadal svět před dostupným internetem. Objevování desek, přetáčení kazet tužkou a hodiny čekání u pevné linky, když měl zavolat kamarád, neodmyslitelně patří k jejich dětství a mládí.

Spojení starého a nového

Přesto tato generace stejně jako dnešní teenageři zvládá vstřebávat technické novinky. Děti z 60. až 80. let mají stále rádi hudbu svého mládí, jako byli Michael Jackson, Queen, Led Zeppelin či Beatles, ale nevadí jim ani moderní hudba, ve které si rovněž najdou své oblíbence. Zatímco v mládí pečlivě žehlili sovětskou uniformu, dnes se se stejnou péčí věnují semišové obuvi.

Tato generace nezná pojem „nuda“, vždyť každý z nich dokáže napočítat stovky jednoduchých her třeba s míčem, obyčejnou tyčí a plechovkou, pastelkami a dalšími obyčejnými věcmi.

Rádi používají citáty z knih a filmů, které znají ze svého mládí, a se soucitem se dívají na ty, kteří nechápou, odkud se tyto věty vzaly.

Vědí, co je důležité

Právě pro tuto generaci pracovalo celé odvětví dětských filmových studií a nejlepší herci soutěžili ve zpěvu, tanci a ztvárnění jejich oblíbených hrdinů. Vědí, co je opravdové přátelství, a že zrada se nikdy neodpouští. Pamatují také na to, že milovat člověka není jen synonymem mít s někým intimní poměr, ale city mohou být hlubší.

Uvědomují si, že rodiče pro ně udělali vše, co mohli. Vědí, že radostí života nejsou každotýdenní party, ale zdraví, spánek a lidé, na které se lze spolehnout. Okraje do sešitů si ještě museli kreslit ručně a o vše tvrdě bojovat. Proto patří k nejzatvrzelejší a nejprogresivnější generaci, protože jsou zvyklí nikoho neposlouchat, nikomu nevěřit a nic od nikoho neočekávat.

Zdroj: pukuotukas.com