Většina z nás má na babičky jen ty nejhezčí vzpomínky. Babičky přece jen nemusí vnoučata tolik vychovávat, jako vychovávaly své děti, takže jsou často shovívavější a mají také životní nadhled daný léty zkušeností. Bývají také trpělivější a nad některými lumpárnami spíše přivřou oko.

Krásy dětství s babičkou

Pokud jste měli štěstí, vyprávěla vám babička o starých časech, které před vašima očima ožívaly, a když jste pak byli starší a něco jste slyšeli ve škole nebo potom o tom sami četli, leckdy vám to připadalo povědomé, protože jste to už slyšeli od ní.

Mnoho lidí má také slovo babička spojeno s letními prázdninami, koupáním a výlety. A také samozřejmě s voňavou kuchyní a těmi nejlepšími jídly a buchtami, jaké neuměl nikdo na světě. Pokud jste měli to štěstí a měli jste babičku jak z matčiny, tak z otcovy strany a mohli jste si jejich blízkosti v období dětství užívat, měli jste velké štěstí. Ačkoliv jste je obě měli možná rádi úplně stejně, možná vás překvapí, že babička z matčiny strany je přece jen něčím výjimečná.

Čtěte také: Alarmující návrat nemocí z 19. století: Svět bojuje s kurdějemi, svrabem a spalničkami

Tajemství mateřské rodové linie

Pokud se na to zaměříte, zjistíte, že vy i lidé ve vaší rodině i okolí mají často jak povahové vlastnosti, tak i vzhled, právě po babičce z matčiny strany. Nejde tedy již jen o slovní předávání rodinných příběhů a životních zkušeností, ale o genetickou vazbu.

Již dlouho se ví, že řada genetických informací se předává ob generaci, to znamená z prarodičů na vnuky. Odborníci na genetiku jdou však ve svých studiích ještě dále a přišli s tím, že například to, jaký způsobem babička prožívala své těhotenství, může mít přímý vliv na to, jak se bude vyvíjet její vnouče. Zatím jsme, zdá se, jen na prahu poznání skutečných rodinných vazeb, které nás poutají a ovlivňují v míře, kterou jsme si neuměli ani představit.

Péčí o sebe pečujete i o další generace

Je to také velká výzva pro každého, kdo své genetické informace předává dále, tedy má děti. Zatím totiž není zcela jisté, co z našeho chování může mít pozitivní nebo negativní dopady na budoucí generace, a je dobré na to myslet již nyní. Může to pomoct třeba v boji proti různým závislostem, a podobně. Naše zdraví, ať už duševní, nebo fyzické, totiž evidentně není již jenom naše a máme určité závazky ke svým dětem a jejich potomkům. A je na každém, jestli tuto výzvu přijme.