Po jedenácti letech opustila zabezpečovací detenci Barbora O., která v říjnu 2014 ubodala šestnáctiletého studenta Petra Vejvodu ve Žďáru nad Sázavou. Případ, který tehdy otřásl celou zemí, se teď vrací do popředí s palčivou otázkou: je propuštění takové ženy bezpečné?
Soudní znalkyně, která propuštění Barbory O. z detence doporučila, se k věci vyjádřila pro Blesk. Podle jejích slov není pravděpodobné, že by žena podobný čin kdy zopakovala. Zároveň ale zdůraznila, že léčba neskončí – Barbora přechází do psychiatrické nemocnice a zůstává pod odborným dohledem.
Co se stalo v říjnu 2014
Tragédie se odehrála 14. října 2014 na střední škole ve Žďáru nad Sázavou. Barbora O. vnikla do budovy školy a napadla spolužačku. Šestnáctiletý Petr Vejvoda se postavil na obranu dívky – a za tuto odvahu zaplatil životem. Barbora ho ubodala.
Znalci tehdy shodně dospěli k závěru, že žena jednala v důsledku závažné duševní nemoci a v době útoku nebyla trestně odpovědná. Trestní stíhání bylo zastaveno a soud jí místo trestu uložil ochranné opatření – zabezpečovací detenci.
Proč detence, a ne vězení
Soudní znalkyně ve svém vyjádření připomněla zásadní právní i etický rozdíl: pokud někdo spáchá čin jako přímý důsledek duševní nemoci, nelze s ním zacházet stejně jako s trestně odpovědným pachatelem. Takovému člověku nenáleží trest, ale léčba. Právě to se v případě Barbory O. po celých jedenáct let dělo.
Zabezpečovací detence je přitom přísnější než psychiatrická léčebna – jde o zařízení pod správou vězeňské služby s vysokým stupněm zabezpečení. Propuštění z ní tedy neznamená volnost na ulici, ale přesun do psychiatrické péče v nemocničním prostředí.
Co říká znalkyně o riziku recidivy
Právě tato otázka zajímá veřejnost nejvíc. Znalkyně, která propuštění doporučila, uvedla, že opakování podobného činu nepovažuje za pravděpodobné. Přesto nechala stranou jakékoliv triumfální tóny. „To však nezmenšuje mou hlubokou soustrast, lítost a sounáležitost s rodiči chlapce,“ citoval ji Blesk.
Odbornice zároveň upozornila, že léčba Barbory O. nekončí a s největší pravděpodobností neskončí nikdy. „Léčba její duševní nemoci není a velmi pravděpodobně ani doživotně nebude zrušena,“ řekla znalkyně. Barbora tak zůstává pod trvalým dohledem specializovaného týmu zaměřeného na ochranné psychiatrické léčení.
Rodina Petra Vejvody nese propuštění těžce
Pro rodiče zavražděného Petra je jakákoliv zpráva spojená s Barborou O. znovu otevřenou ranou. Případ jim vzal syna, který se zachoval statečně – bránil spolužačku a nedovolil si přihlížet. Bolest, kterou nesou od října 2014, se s každou novou kapitolou tohoto příběhu vrací.
Rodina se k propuštění Barbory O. vyjádřila prostřednictvím médií a její slova podle Blesku odráží hlubokou bolest i bezradnost. Systém říká, že žena je léčena a nepředstavuje přímé nebezpečí. Pro rodiče mrtvého chlapce to ale sotva přináší úlevu.
Kde je hranice mezi léčbou a bezpečností
Případ Barbory O. znovu otevírá otázku, která v české společnosti nemá jednoduchou odpověď: jak vyvážit právo nemocného člověka na léčbu a návrat do běžného života s oprávněnými obavami veřejnosti? Zabezpečovací detence není doživotní – zákon předpokládá, že pokud léčba přinese výsledky a riziko recidivy klesne, má člověk právo na méně restriktivní formu péče.
Znalkyně svým vyjádřením naznačila, že právě k tomu v případě Barbory O. po jedenácti letech došlo. Psychiatrická léčba v nemocnici přitom stále představuje výrazné omezení svobody – nejde o propuštění do běžného života bez dozoru.
Zdroj: blesk.cz
