Bohatá úroda okurek? Klíčové je hnojení!

V květnu nebo v červnu zasít nebo zasadit sazenice a počkat na úrodu? S okurkami to tak snadné není, což ví všichni pěstitelé, kteří milují slaďounké domácí plody. Jsou náročnější na pěstování a pro bohatou úrodu se musí udělat více než jen dát do země. Při nepříznivých povětrnostních podmínkách nemusí semínka vzklíčit, také sazenice mohou mít potíže se ujmout. Co je proto velmi důležité? Zajistit rostlinám optimální půdu s dostatkem minerálů. Jak na to?

Bez živin se rostlinám dařit nebude

Nezkušení pěstitelé často nevěnují hnojení pozornost, mají pocit, že stačí zasadit rostliny do záhonů a počkat na úrodu. Okurky potřebují mnohem více, především dostatek živin, které ovlivňují bohatost sklizně. Doplňovat minerály je možné pomocí hnojení. Přípravek musí obsahovat hlavně draslík, který chrání rostlinu před různými neduhy a škůdci. Neméně důležité jsou prvky jako dusík nebo fosfor.

Draslík pomocí amofosu nebo kostní moučky

Vadnutí rostliny nebo žloutnutí listů? První příznak nedostatku draslíku. Zkušení zahrádkáři doplňují tento veledůležitý prvek hned do jamek v zemi pomocí lžičky amofosu, což je směs fosforečnanů. Použít lze také kostní moučku, která se prodává jako mix jemně a hruběji mletých zvířecích kostní, doporučují se též rybí. Současně se může použít dřevěný popel. Po dodání živin do půdy se může zalévat roztokem s hnojicím přípravkem nebo kejdou.

Čtěte také: Připravte se na Velikonoce 2024 včas! Přivítejte jaro kouzelnými ozdobami a dekoracemi z vaječných skořápek

Roztok pro posílení po výsevu

Při setí semínek do půdy potřebují patřičnou ochranu a povzbuzení, oboje je možné pomocí roztoku, který se aplikuje asi dva týdny po výsevu. Do 10 litrů vody se rozpustí:

  • bór – 15 g
  • močovina – 25 g
  • superfosfát – 20 g
  • síran draselný – 15 g

Po zamíchání se ke každé rostlině používá litr hnojiva, kromě této konkrétní zálivky pěstitelé ještě používají humus, rašelinu nebo dřevěný popel či drcené vaječné skořápky k rostlinám. Někteří zkušení zahrádkáři nedají dopustit na kopřivovou kejdu nebo humát sodný, v tom případě už musí mít ale rostlina asi 3 až 5 listů, protože působí na jejich výživu a používá se jako postřik. Hnojiva s kyselinou huminovou se prodávají v zahradnických centrech nebo v hobbymarketech. Naopak kopřivovou kejdu si může každý připravit doma sám.

Návod na kopřivovou kejdu

Kopřivová kejda jinak také jícha nebo zákvas je nejběžněji používané hnojivo, které se aplikuje v tekutém stavu. Může si ji každý připravit v domácím prostředí, stačí nasbírat dostatek čerstvých kopřiv. Doporučuje se sběr v době před vykvetením. Poté se kopřivy nastříhají pomocí nůžek do nádoby alespoň o 15 litrech. Výška rostlinného materiálu by měla být asi do tří čtvrtin, poté se zalije 10 litry vody. Nádoba se přikryje víkem, může se zatížit kamenem a nechá se kvasit. Během 4týdenního kvašení se směs pravidelně míchá, poté se přecedí a ředí s vodou v poměru 1:9.

Zdroj: smakdnia.pl