Lidský život je plný překvapení, radosti, štěstí, ale také bolesti v nemoci. Je ovšem důležité proti bolesti umět bojovat a nenechat se jí úplně odrovnat. Mnohem krásnější je, když u sebe po dobu nemoci, máte někoho, kdo chce pomoci a udělat Vám radost, navzdory tomu, že třeba sám nemůže. To je potom jeden z největších výrazů lidství, rozdávat radost a povzbuzovat. A přesně o tom je tento krásný článek, který Vás pravděpodobně donutí k silnému zamyšlení. K zamyšlení tak velkému, že Vám to pravděpodobně přetransformuje myšlení, záleží, kolik si z toho vezmete. Každopádně stojí tento krátký, ale silný článek za přečtení.

Kde, kdo a co

O čem vůbec následující příběh pojednává a kdo v něm hraje hlavní roli? Příběh je o neskutečné síle, odvaze, touze pomáhat, a především lásce k bližnímu svému. Vše se odehrává v nemocničním pokoji, kde jsou pouze jen dvě postele a okno. I tak se zde stane něco krásného, dojemného a hodného k zamyšlení.

Hlavními představiteli jsou dva starší muži, kteří se ocitli právě ve zmíněném pokoji na dvou postelích. Bohužel jsou oba dva vážně nemocní a nemohou se téměř hýbat. Mají ovšem to štěstí, že skončili na pokoji spolu, neboť to, co jeden udělá a druhý zažije, je opravdu něco výjimečného.

Čtěte také: Těchto 10 bylin zlepší váš duševní i fyzický stav. Zapomeňte na léky a zkuste sílu přírody

Dva muži si padli do oka

Jeden z mužů má tu výhodu, že si každý den může na hodinu sednout na křesílko u zdi, aby mu odtekla nahromaděná tekutina z plic. Samozřejmě, že toho využívá, neboť tělo potřebuje aspoň trochu pohybu, když jinak celé dny proleží. Naštěstí je jeho křesílko umístěno u okna, takže se každý den mlže aspoň tu jednu hodinu radovat z toho, co se děje venku.

Druhý muž takové štěstí nemá, neboť mu to nedovolí jeho nemoc. Proleží tedy celé dny v posteli na zádech, a jediné co mu zbývá je jeho vlastní představivost. Oba muži si ovšem velmi padli do oka a dokáží si naštěstí propovídat celé hodiny, takže jim čas utíká velmi rychle a zároveň hezky. Povídají si o:

• svých manželkách
• domovech
• práci
• službě v armádě a mnohém jiném

Hodinka za oknem umí divy

Jak už jsme psali výše, jeden z mužů měl to štěstí, že každý den mohl strávit hodinu v křesílku a pozorovat svět z okna. Byla to pro něj nevýslovná radost, o kterou se velmi rád dělil se svým novým kamarádem. Vždy, když odpoledne seděl u okna, vykládal svému spolubydlícímu vše, co se za oknem dělo, a nebylo toho málo. Ležící muž byl radostí bez sebe. Vždy když sedící muž začal vykládat o ději venku, ležící muž jako by najednou ožil. Jeho svět se rozšířil a byl oživen o veškerou tu aktivitu a barvy venkovního světa.

Nádhera za oknem

Sedící muž uměl navíc nádherně vyprávět, takže ležící muž si mohl krásně vybavovat a představovat veškerou tu nádheru, která za oknem probíhala, například:

• park s krásným jezírkem, na kterém si hrály kachny a labutě
• děti si pouštěly lodičky na jezírku
• procházky zamilovaných párů, které se držely za ruce
• silueta města a mnoho dalšího

Námětů bylo opravdu spoustu, a ležící muž se každý den těšil až znovu přivře oči a začne si představovat tu nádhernou scenérii. Dokonce jednou sedící muž popisoval hudební průvod, který šel okolo. I přes to, že ležící muž neslyšel žádné zvuky, dokázal si to celé jasně představit.

Sedící muž umírá

Mezitím utekly dny, týdny a měsíce. Jednoho rána přišla do pokoje zdravotní sestra, aby muže zkontrolovala. V posteli blíž k oknu našla ovšem jen nehybné tělo. Pán, co tak krásně vykládal o ději za oknem, umřel během spánku. Jakmile bylo tělo muž odvezeno, požádal ležící muž sestru, zda by ho mohla přesunout na místo k oknu. Sestřička mu ráda vyhověla, a pak odešla. Jakmile byl v pokoji sám, zkusil se k oknu natáhnout, aby tu krásu mohl spatřit na vlastní oči.

Ležící muž se dozvídá pravdu a je dojat

Nestačil se ovšem divit, neboť za oknem byla jen prázdná zeď. Byl velmi zmatený, a proto se co nejdříve zeptal sestřičky, jak je to možné, že mu kamarád vykládal o takových krásných věcech? Dozvěděl se však, že muž byl celou dobu slepý, a tudíž nemohl nic z toho, co vykládal, spatřit. Muž tomu moc nerozuměl, ale sestřička mu řekla, že ho chtěl zřejmě jen povzbudit a potěšit v těžkých dnech.

Muže to samozřejmě velmi dojalo a rozplakal se. Uvědomil si totiž, že mu někdo, kdo ho téměř ani neznal, chtěl udělat radost jen tak, a sdílet s ním štěstí.