David Hampl
10 března, 2019

Zní to jako příběh mnoha lidí, které máte mezi sebou. Pokud by to tak bylo, musíme říci, že lidé přece jenom mohou požádat o pomoc. Jsou instituce i organizace, na které se mohou obrátit a které jim pomohou. Zapomínat však nesmíme na to, že podobný úděl dnes musí zažívat také zvířata. A ty už takové štěstí nemají, jelikož zvíře se zkrátka a jednoduše ochrany a spravedlnosti nikde nedovolá. A takto začíná příběh slonice, která celý život zažívala jenom to nejhorší, co mohla.

Útrapy na denním pořádku

Jsou zvířata, která můžeme vnímat jako domácí mazlíčky. A potom jsou zvířata, která jsou určená jenom na zdroj obživy. Právě zvířata se stávají prostředkem k vydělávání peněz. Napříč kontinenty to mohou být jiná zvířata. Konkrétně v Thajsku to jsou například sloni. Mnoho z nich je chováno v zajetí a k tomu, aby takový slon složil turistům. To je příběh i této slonice, která byla od narození určena k chování k zajetí a k tomu, že je prostředkem k vydělávání peněz. A to v turistickém ruchu. Lidé se s ní nejenom fotili, ale každý den je musela vozit z místa na místo. Takový je osud mnoha slonů nejenom v Thajsku, ale i v řadě jiných zvířat.

Trestání se konalo každý den

Co takový slon v Thajsku musí zažívat? A nejenom v této zemi? Jedná se o zvíře, na kterém je postavený turistický ruch. A tak už doslova od narození musí sloužit k tomu, aby slon vozil turisty. A rozhodně se nejedná o nijak krátké cesty, ale o celodenní zápřah. Také nehraje roli, jaké je venku počasí, nebo to, zda je slon slabý, nebo je nemocný, musí pracovat každý den. A to je příběh i této slonice. Ta samozřejmě musela také každodenně vozit turisty a vykonávat další činnosti. Kdykoliv se jí nechtělo, nebo chtěla zareagovat podle svého, tak přišel trest. Bití tak bylo na denním pořádku. To se podepsalo jak na psychice tohoto slona, tak se to podepsalo také na jejím vzhledu, jelikož řada silných ran zde ponechala jasně viditelné šrámy.

Poslední cesta k náklaďáku

Slonici bylo 73 let, když došlo k tomu, že její cesta z místa kde bydlela nevedla klasicky k místu, kde nastoupí turisté. Vedla k náklaďáku, na který byla naložena. Jelikož jsou sloni inteligentní, dost možná věděla, že je to její poslední cesta a že již nedokáže sloužit a tak bude zabita. I proto to vypadalo, že doslova rezignovala a udělala vše, co se po ní chtělo. Jak se později ukázalo, nebyla to její poslední cesta. Svůj život stále ještě mohla žít.

Organizace Save Elephant pomohla

Tato slonice měla štěstí, že si jejího osudu všimla organizace Save Elephant a pustila se do kroků, které by ji dokázaly vysvobodit z útrap. Když ji konečně mohla organizace zachránit, byla slonice velmi zubožená, byla zanedbaná, stejně jako měla poškozený sluch nebo zrak. Přesto si zasloužila ukázat to, že může žít lepší a spokojenější život, na lepších místech.

Dokonalý obrat

Když byla slonice v autě, a kolem ní byli lidé, kteří jí pomáhali, ze kterých cítila důvěru a lásku, bylo jasně vidět, jak se mění. Z apatického slona, která je smířený se svým osudem se stal slon, který chce opět žít. Který chce využít druhou šanci a který se chce opět radovat ze života. Dokázala také odpustit lidem. Tedy nikoliv těm špatným, kteří ji měli pro zisk. Dokázala zjistit, že jsou i lidé dobří a ti si zaslouží její důvěru, radost a lásku. Došlo tedy k dokonalému obratu, kdy se ze slone zuboženého stal slon, který měl opěr radost ze života. I když v chovu to vypadalo, že je již ve sklonku života, tak po záchraně a péči o její zdravotní stav se ukázalo to, že tento slon tu bude ještě dlouho. A to v prostředí, které musí milovat. To proto, že zde má to nejdůležitější na světě. A tím není nic jiného, než tolik důležitá volnost.

Sdílejte článek