V Česku nadále žijí statisíce lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou a stát jim vyplácí humanitární dávky. Aktuální čísla však ukazují poměrně výraznou změnu. Objem vyplacených peněz i počet příjemců meziročně klesají, zatímco zaměstnaných Ukrajinců přibývá. Podívali jsme se proto na to, kolik uprchlíků v zemi aktuálně pobývá, kolik peněz směřuje na jejich podporu, jaké podmínky musí splnit pro získání dávky a jak významnou roli už dnes hrají na českém pracovním trhu.

V Česku zůstávají statisíce Ukrajinců

Čtyři a půl roku po začátku ruské invaze na Ukrajinu pobývalo podle údajů ministerstva vnitra v České republice 397 100 lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Nejde přitom pouze o dospělé v produktivním věku. Mezi příchozími bylo přibližně 84 500 dětí a mladých lidí do 18 let a dalších 18 tisíc osob starších 65 let. Žen v aktivním věku úřady evidovaly 161 200, mužů pak 133 300. Jde tedy stále o velmi početnou skupinu obyvatel, která se během několika posledních let stala výraznou součástí české společnosti i pracovního trhu.

Na dávkách stát vyplácí méně

Zajímavý vývoj ukazují především částky, které stát vydává na humanitární dávku. Za prvních šest měsíců letošního roku úřady práce poskytly uprchlickým domácnostem celkem 3,63 miliardy korun. Ve stejném období předchozího roku přitom částka dosáhla 4,67 miliardy. Rozdíl tak představuje více než miliardu korun a meziroční pokles činí přibližně 22 procent. Samotný červen přinesl výdaje 551,9 milionu korun, zatímco o rok dříve stát během stejného měsíce vydal 739,6 milionu. Také v tomto srovnání jde o výrazný propad, konkrétně přibližně o čtvrtinu.

Ubývá také samotných příjemců

Pokles se netýká pouze celkové částky, ale také počtu vyplacených humanitárních dávek. V červnu jich úřady práce poskytly 36 900, zatímco před rokem jich ve stejném měsíci evidovaly 45 900. Rozdíl činí devět tisíc dávek a představuje zhruba dvacetiprocentní meziroční snížení. Podle odborníků na sociální oblast stojí za tímto vývojem především vysoká zaměstnanost ukrajinských uprchlíků, ale také postupné zpřísňování pravidel, ke kterému přistoupila předchozí vláda. Část příchozích se tak postupně přesunula ze systému státní pomoci k příjmům z vlastní práce.

Podmínky nejsou pro každého stejné

Na humanitární dávku navíc automaticky nedosáhne každý člověk s dočasnou ochranou. Nárok mají domácnosti, jejichž příjmy zůstávají pod stanovenou hranicí životního minima a uznatelných nákladů na bydlení. Úřad práce při rozhodování kontroluje příjmy i úspory žadatelů a požaduje rovněž výpisy z českých i zahraničních bank. Pokud dospělý člověk nezačne po pěti měsících od příchodu pracovat, jeho podpora může klesnout na existenční minimum. Odlišná pravidla platí například pro handicapované či nemohoucí osoby, u nichž mohou úřady po posouzení zdravotního stavu přiznat vyšší částku.

Pracujících Ukrajinců výrazně přibylo

Čísla z pracovního trhu ukazují za poslední roky výrazný posun. Na konci prvního čtvrtletí letošního roku evidovaly statistiky 374 400 ukrajinských zaměstnanců a zaměstnankyň, přičemž 316 tisíc z nich nepotřebovalo pracovní povolení. Ještě v polovině předchozího roku šlo o 320 500 pracujících Ukrajinců, z nichž se tato výjimka týkala 259 tisíc lidí. Pro srovnání je zajímavý také stav před ruskou invazí. V lednu 2022 působilo na českém pracovním trhu 198 500 ukrajinských pracovníků a bez povolení mohlo pracovat 85 400 z nich. Rozdíl proti současnosti je tak velmi výrazný.

České firmy jejich práci potřebují

Ukrajinci s dočasnou ochranou stejně jako ukrajinští občané s trvalým pobytem mohou v České republice pracovat bez pracovního povolení. Ministr práce Aleš Juchelka z hnutí ANO před několika měsíci upozornil, že některé části českého pracovního trhu by se bez pracovní síly z Ukrajiny dostaly do vážných problémů. Zmínil například stavebnictví, zdravotnictví nebo sociální péči, kde zaměstnavatelé dlouhodobě bojují s nedostatkem lidí. Současně však mezi některými vládními politiky zaznívají požadavky, aby ukrajinští uprchlíci Českou republiku co nejdříve opustili, takže téma dál vyvolává politické spory.

Stát zveřejnil překvapivou bilanci

Ministerstvo práce už v minulém volebním období připravovalo modely, podle kterých příjmy spojené s ukrajinskými uprchlíky začaly od třetího čtvrtletí roku 2023 převyšovat náklady státu na humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči a vzdělávání. Za první tři čtvrtletí minulého roku měl stát podle těchto výpočtů vydat 11,5 miliardy korun, zatímco získat měl 23,2 miliardy. Premiér Andrej Babiš z ANO už dříve tato čísla zpochybnil a označil je za hausnumera. Spor o to, jak přesně počítat skutečné příjmy a náklady spojené s uprchlíky, tak politickou scénu neopustil.

Další čísla mají teprve přijít

Aleš Juchelka začátkem května uvedl, že by ministerstvo práce mohlo začít zveřejňovat také údaje o tom, kolik ukrajinští uprchlíci odvádějí přímo na sociální zabezpečení a důchody. K jejich zveřejnění však zatím nedošlo. Právě tato data by mohla přinést další část odpovědi na otázku, jaký je skutečný finanční dopad přítomnosti téměř čtyř set tisíc lidí s dočasnou ochranou na český rozpočet. Dosavadní statistiky každopádně ukazují dvě souběžné tendence – počet zaměstnaných Ukrajinců roste a částky vyplácené prostřednictvím humanitární dávky naopak meziročně citelně klesají.

Zdroj: Echo24.cz